Aktuálně

Kotvičník - nať

vyprodána.

Další bude až z letní sklizně, až od září 2020

Kotvičník - semena
s klíčivostí do konce roku 2021 jsou již v prodeji.
Výrobce semen Zahradnictví JIKL.
A profesionální výrobce semen, firma Planta Naturalis.

Nezapomeňte na množstevní výhody  5+1

Semena kotvičníku - MIX
to je 3 balení semen kotvičníku od JIKL a 3 balení semen kotvičníku od Planta Naturalis za celkem 150 Kč.

Kotvičník - rostliny 
jedná se o letničku, rostliny jsou v prodeji od konce dubna do konce června.
I zde platí množstevní výhoda 5+1.

Kontakt

Zahradnictví JIKL
Jiří Klušák

Martínkov 105,
675 44 Lesonice
» Zobrazit na mapě


e-mail:   jikl@jikl.cz
tel.:  721 247 239


IČ:    415 46 393
DIČ:  CZ 6104101025

Číslo účtu:  KB:
107-5107540237/0100

Zahradnictví JIKL funguje.
Máme otevřeno a prodáváme.


Latinsko - český slovník (V)


vaccinus, a, um zbarvený jako rezavá kráva, kravský  
vacuus, a, um prázdný, vzdušný  
váček (utriculus) suchý, pukavý, jednoplodolistový plod, otvírající se nepravidelně štěrbinou (Lemna, Epimedium)  
vadosus, a, um mělký, nehluboký  
vagans, antis nestálý, stěhovavý, bloudivý  
vagant synantropní taxon, který se v území sice vyskytuje, jeho naleziště jsou však dočasná  
vagina, ae, f. pochva  
vaginula, ae, f. pochvička  
vaginalis, is, a,  vaginatus, a, um pochvatý, pochvový  
vaginiformis, is, e pochvovitý  
vaginularis, is, e pochvičkovitý  
vagus, a, um všestranný  
vajíčko (ovulum) je nucellus a zárodečný vak s oosférou a dvěma jádry, která splynou v jedno (diploidní). Po oplození se oosféra vyvýjí v embryo, oplozené jádro (triploidní) se vyvýjí v endosperm (vnitřní bílek), nucellus v perisperm (vnější bílek) a obaly v osemení - vaj  
  Podle polohy rozeznáváme:  
     přímé (ortotropní) v.  
     obrácené (anatropní) v.  
     zakřivené (kampylotropní) v.  
vakuola (vacuola, ae, f.) dutinka v plazmě buněk  
val nežláznatá vyvýšenina na květním lůžku  
válcovitý kořen (radix cylindrica) hlavní kořen po celé délce stejně silný. Zřídka můžou být i vedlejší kořeny válcovitě ztlustlé.  
válcovitý list (folium cylindricum) Sedum album  
validus, a, um silný, mohutný  
vallecula, ae, f. údolíčko, žlábek, brázda  
vallecularis, is, e žlábkovitý  
vallis, is, f. údolí, dolina  
valva, ae, f. chlopeň  
valvatus, a, um,  valvaceus, a, um chlopňovitý  
valvula, ae, f. malá chlopeň  
vápenný sintr označení pro veškeré sladkovodní vápence, vysrážené z vod, obohacených vápnem (převážně krasových) v podzemních prostorách (např. krápníky v jeskyních)  
vápenný tuf pěnovec  
vápnobojné rostliny kalcifóbní rostliny  
vápnomilné (vápnobytné) rostliny kalcifilní rostliny  
variabilis, is, e proměnlivý  
variabilita proměnlivost  
variace dědičné odchylky od typické formy  
varians,antis proměňující se, měnící se  
variegatus, a, um pestrý, strakatý  
varietas, zkratka var. varieta, odrůda, viz Přehled systematických jednotek  
varius, a, um rozmanitý, proměnlivý, různý  
vascularis, is, e,  vasculosus, a, um cévnatý, vas, vasis, n. - céva  
vegetabilis, is, e rostlinný  
vegetace rostlinstvo: soubor všech rostlin určitého území  
vegetační fenomén je ekologická zvláštnost ekotopu a rostlinstva určité oblasti, např.:  
    vrcholový f. vegetace vrcholů, kopců a hor
    dolomitový f. na dolomitech
    krasový f. ve vápencových krasových oblastech
    hadcový f. na hadcových horninách
    říční f. v hlubokých údolích řek
vegetační pásmo rozdělení vegetace na Zemi podle makroklimatu do pásem, která se rozkládají ve směru rovnoběžek od pólů k rovníku. Rozeznáváme pásmo: arktické, boreální, temperátní, meridionální, boreosubtropické, tropické, austrosubtropické, austrální, antarktické. Čast  
vegetační stupeň (stupňovitost rostlinstva) vertikální členění vegetace: s nadmořskou výškou se mění podnebí a tím i rostlinstvo mnohem rychleji než v horizontálním směru. Výsledkem těchto změn je výšková (vertikální) stupňovitost (pásmovitost) rostlinstva a jí odpovídající výškové stupně vegetace.  
  Pro střední Evropu rozeznáváme následující stupně:  
    planární st. - 0-200 m n. m. převažuje listnatý dubo-habrový les
    kolinní st. - pahorkatina 200-600 m n. m. listnatý dubo-habrový les
    submontánní st. tvoří přechod mezi pahorkatinou a montánním st.
    montánní, horský st. - 600-800 m n. m. převažuje bukový les
    oreální st. - 800-1200 m n. m. převládá jehličnatý list
    subalpínský st. - 1200-1800 m n. m. porosty kleče (též klečový st.)
    alpínský st. - 1800-2200 m n. m. již nad hranicí vysokého lesa: alpínské louky a křovitá vegetace (zejména kosodřevina)
    nivální, sněžný st. - 2200m n. m. a výše, kolem hranice věčného sněhu a ledu; pouze porosty lišejníků a mechorostů
vegetační typ jednotka různé fytocenologické hodnoty pro členění vegetace, charakterizovaná podobným floristickým složením  
vegetační zóna část krajiny určitého typu vegetace různé fytocenologické hodnoty  
vegetativní hybrid míšenec: nová rostlina, která vznikla očkováním nebo roubováním  
vegetativní jádro pylového zrna nucleus vegetativus haploidní jádro pylového zrna, které řídí vegetativní růst pylového láčky a jejím růstem se spotřebovává
vegetativní orgány rostlinné orgány, které slouží k výživě a ne k rozmnožování (např. kořeny, lodyhy, listy)  
vegetativní rozmnožování viz rozmnožování  
vegetativus, a, um vegetativní  
vegetus, a, um zdravý, čerstvý, pevný  
vejcovitý trojrozměrný orgán  
vejčitý list (folium ovatum) čepel jednoduchá, asi 2x delší než široká, v dolní třetině nejširší, na obou koncích tupá, nebo zaokrouhlená  
velamen mnohobuněčná pokožka vzdušných kořenů epifytů  
velutinus, a, um, velutinosus, a, um sametový  
venatio, onis, f. žilnatina (vena, ae, f. - žíla, céva)  
venosus, a, um žilkovaný  
ventralis, is, e ventrální: břišní, dolní; viz též dorsiventralis  
ventricosus, a, um nafouklý  
venustus, a, um hezký, krásný, zpanilý  
veriflorus, a, um na jaře kvetoucí  
vermicularis, is, e,  vermiculatus, a, um červovitý  
vernace (vernatio, onis, f.) složení listů v poupenu  
vernalis, is, e,  vernus, a, um jarní  
vernalizace jarovizace  
vernicosus, a, um verniceus, a, um lakovitý, lakovaný (víceméně - leskle)
verruca, ae, f. bradavka  
verrucula, ae, f. bradavička  
verrucosus, a, um bradavičnatý  
verruculosus, a, um,  verrucilatus, a, um drobně bradavičnatý  
versicolor, oris různobarevný, pestrobarevný, měnící barvu  
versiformis, is, e rozmanitý, různý tvarem  
versus, a, um obrácený, otočený; směrem k něčemu  
verticalis, is, e svislý, vertikální  
verticillastrum lichopřeslen  
verticillatus, a, um,  verticillaris, is, e přeslenitý  
verticillus, i, m. přeslen  
vertikální členění vegetace vegetační stupně  
verus, a, um pravý  
vescus, a, um jedlý  
vesicarius, a, um,  vesicatus, a, um,  vesicosus měchýřkovitý, bublinatý  
vesicula, ae, f. váček, dutinka, plavající měchýřek, vyplněný vzduchem nebo jinými plyny s funkcí nadlehčovat rostlinu plavající na vodě (Azolla)  
vesiculosus, a, um měchýřkovitý  
vespertinus, a, um večerní, večer kvetoucí  
vestitus, a, um krytý, pokrytý, oděný  
vetustus, a, um starý, zastaralý  
vexillaris, is, e,  vexillatus, a, um pavézový (vztahující se k pavéze v květu bobovitých), zřídka také vlajkovitý, podobný praporu  
vexillum, i, n. pavéza  
vějířek (rhipidum) ze dvou protistojných větví vidlanu se vyvine vždy jen jedna a to střídavě v paždí pravého nebo levého listenu a vždy jen při každém druhém páru větví. Vějířek je víceméně vzpřímený, takže vzniká řídké dvoustranné květenství a květy a listeny střídavě  vp  
větev (ramus) bylinná nebo zdřevnatělá postranní část stonku, vyrůstající z paždí listu nebo z adventivního pupenu na hlavním stonku  
větrné formy dřevin (vlajkové, praporovité formy) vznikají trvalým působením větru, vanoucím převážně jedním směrem (např. na mořském pobřeží, rozsáhlých rovinách, v horách)  
větrosnubné rostliny (anemofilní, anemogamní rostliny) jejich opylení zprostředkuje vítr. Mají zpravidla bezkorunné květy v pohyblivých květenstvích (jehnědy), nebo s pohyblivými prašníky (trávy) s velmi hojným pylem, hladkými a mylými pylovými zrny, nebo s pylovými zrny se vzdušnými vaky (borovice, smrk, jed  
větvení stonků A. dichotomické (hemiblastické)  
     1. homobrachiální (rovnoramenné)  
     2. heterobrachiální (nerovnoramenné)  
     3. pseudomonopodium  
  B. monopodiální (holoblastické)  
     1. monopodium  
     2. přeslenité monopodium  
     3. pseudodichopodium  
     4. sympodium  
     5. monochazium (monochaziální sympodium)  
     6. dichazium  
     7. dichaziální sympodium  
viaticus, a, um rostoucí na cestách, u cest (via, ae, f. - cesta)  
vibrans, antis kývající se, chvějící se, houpající se  
víceleté rostliny (planta pluriennis, pluriena) symbol: - rostlina v prvním vegetačním období vyklíčí a vytvoří vegetativní orgány (obyčejně listovou růžici) a v tomto stavu přezimuje. V následujících několika vegetačních období vytrvává v tomto stavu, nebo vytváří další vegetativní orgány, až v posledním vegeta
vidlan (dichasium, dibrachium) jednoduché vrcholičnaté květenství, s protistojnými větvemi, které přerůstají prostřední větev a často se opět vidličnatě dále větví (Silenaceae)  
vidličnatý (furcatus) na konci rozvětvený na dvě víceméně stejně silné protistojné větve  
vijan (cincinnus) vrcholičnaté květenství, které lze odvodit od vidlanu, z něhož se vyvíjí vždy jen jedna postranní větévka, a to vždy na téže straně (Hyoscyamus niger). Někdy jsou vijany dvojité a to tak, že na vidličnatě rozvětveném vřetenu celého květenství je na jedné   
vikarisující druhy sousedící, souběžné druhy: velmi příbuzné druhy, které se vylučují svými geografickými areály  
villosus, a, um huňatý  
viminalis, is, e,  vimineus, a, um prutnatý, prutovitý  
vinealis, is, e rostoucí na vinicích  
vineus, a, um vínově červený  
violaceus, a, um fialový  
violascens, entis nafialovělý  
viperinus, a, um, vipereus, a, um,  viperatus, a, um hadovitý  
virescens, entis,  virens, entis zelenající se, zelenavý  
virgatus, a, um metlovitý, prutovitý  
virginalis, is, e,  virgineus, a, um panenský  
virdis, is, e zelený  
viróza vitové onemocnění rostlin (např. tabáková mozaika, nitkovitost)  
virosus, a, um jedovatý  
viscarius, a, um,  viscosus, a, um lepkavý  
visus, a, um viditelný  
vitalitas, tatis, f. životnost (vitalis, is, e - životný)  
vitilis, is, e pletený  
vitreus, a, um sklovitý  
vittatus, a, um,  vitiformis, is, e s pruhy, se stuhami, se siličnými kanálky  
vividus, a, um živý, silný  
viviparie živorodost  
viviparus, a, um živorodý  
vivius, a, um živý  
vlajkové (praporovité) formy větrné formy dřevin  
vláknitý kořen radix filiformis tenký, dužnatý, odumírající současně se stonkem. Vyskytuje se většinou u jednoletých nebo dvouletých rostlin.
vlášení kořenové dlouhé vychlípeniny pokožkových buněk v koncové části nejtenčích větví kořene, které čerpají živné roztoky z půdy  
vlky kořenová, bazální, kmenová odnož ze spících pupenů u některých dřevin; vyskytují se zejména u listnatých dřevin, u našich jehličnanů jsou méně hojné  
vlnatý lanuginosus, lanatus pokrytý jemnými, hustými, jen volně spletenými chlupy, jednotlivé chlupy lze snadno lupou sledovat
vodní květ hromadný výskyt různých řas a sinic v takovém množství, že viditelně zbarvují vodu (někdy z ní tvoří až hustou kaši)  
vodosnubné (hydrofilní) rostliny pyl z květu na květ je přenášen vodou  
volnokorunný choripetalní volnoplátečný
volnoplátečná koruna corolla choripetala viz koruna
volubilis, is, e ovíjivý, vinoucí se, pnoucí se  
volutus, a, um svinutý  
vrcholík cyma jednoduché vrcholičnaté květenství, kde větévky vyrůstají v úžlabí střídavých listenů. Rozeznáváme:
     chocholičnatý v. corymbopleiochasium
     jednoramenný v. monochasium
     mnohoramenný v. pleiochasium
     trojramenný v. trichasium, trojan
vrcholičnaté (cymosní) květenství postranní větve přerůstají vřeteno a dále se tímto způsobem větví, takže květy na postraních větévkách rozkvétají později než květ prostřední (květ v rozsoše větví)  
    thyrsoidní v. k. inflorescentia cymosa thyrsoides s větvemi prvního stupně opět cymosně rozvětvenými. Patří sem: vrcholík, kružel
    brachiální v. k. inflorescentia cymosa brachialis s větvemi prvního stupně v omezeném počtu. Patří sem: vidlan, svazeček, klubíčko, šroubel, srpek, boragoid, lichopřeslen.
vrchoviště ombrogenní a oligotrofní rašeliniště, které se vytvořilo nad stálou hladinou podzemní vody za stálého spolupůsobení vzdušné vlhkosti a při nedostatku živin v půdě. Má vyklenutý, bochníkovitý tvar.  
vroubkovaný list folium crenatum na okraji s velmi mělkými ostrými zářezy a zaokrouhlenými laloky (Sanguisorba officinalis, Betonica officinalis, Glechoma hederacea)
vřesoviště je tvořeno rostlinným společenstvem, ve kterém převládá vřes, vřesoviště jsou rozšířená na suchých kyselých půdách  
vřesovka zemina, která vzniká ve svrchních půdních vrstvách pod porosty vřesů na suchých stanovištích (vřesoviště). Je lehká, chudá na živiny, s kyselou reakcí. Hodí se pro výsevy jemných semen a pro pěstování azalek, pěnišníků, vřesovců a vřesů. Vzhledem k jejímu  
vřeteno rhachis  
  1. hlavní osa květenství (vřeteno květenství)  
  2. hlavní žebro u zpeřeného listu  
vřetenový kořen radix fusiformis hlavní kořen, silně ztlustlý, nahoru znenáhla zúžený (Petroselinum sativum)
vstřebávací (digesční) žláznaté útvary emergenční trichomové útvary, např. tentacule u masožravých rostlin  
vstřícné listy viz fylotaxie  
vulcanicus, a, um sopečný,  vulcanus, i, m. - vulkán, sopka  
vulgaris, is, e,  vulgatus, a, um obecný  
vulnerarius, a, um hojící rány, léčící rány  
vulparius, a, um liščí, liškovitý  
vulpinus, a, um podobný lišce  
vůně květů pochází od těkavých olejů silic, které se nacházejí zejména v buňkách korunních plátků  
výběžek innovatio postranní výhonek, vzrůstající z paždí listu nad zemí nebo pod zemí ze silně redukovaného listu (např. šupiny), s krátkými internodii, hustě obalený listovými pochvami (Poaceae)
vyhlodávaný list folium erosum okraj čepele je vykrajovaná mělkými tupými, nestejnými zářezy (některé duby)
výhonek odnož  
vykrajovaný list folium repandum čepel na okraji s mělkými, zaokrouhlenými stejnými zářezy a špičatými stejnými zuby (Ajuga)
vykrojený 1. emarginatus  
  2. retusus: mělce vykrojený  
vynořený list folium emersum částečně vyrůstá nad vodní hladinou (Sagittaria sagittifolia)
výrůstky efigurace chlupovité, žláznaté nebo šupinovité výrůstky (např. z květního lůžka)
vysokohorská hole alpínská tundra biom nad alpínskou hranicí lesa, tvořený převážně nízkými otužilými travami, ostřicemi, drobnými bylinami, mechorosty a lišejníky
vysokostébelnatá niva niva subalpínská  
vystoupavý ascedens lodyha, nebo výhonek, na bázi poléhavý, později obloukem vzpřímený
výškové členění vegetace vertikální členění vegetace  
výškový stupeň jednotka vertikálního členění vegetace (např. fáze, horizont)  
vyšší rostliny (Cormophyta, Telomophyta) mnohobuněčné rostliny, jejichž tělo je zpravidla rozděleno v kořen, stonek a listy a orgány vniklé ze sporofylů, anatomicky mají rozlišena pletiva pokožková, vysoce organizovaná pletiva vodivá (cévní svazky) a pletiva základní. Všechny orgány diploidní fá  
výtrus spora jednobuněčný, haploidní, rozmnožovací orgán, vznikající bez pohlavní kopulace ve výtrusnicích (sporangiích) na listech (sporofylech, tj. diploidní fáze rostliny). Za příznivých podmínek vyklíčí výtrus v pohlavní generaci
výtrusné rostliny jsou takové, jejichž propagační jednotkou jsou výtrusy (zastaralý výraz: tajnosnubné rostliny  
výtrusnice sporangium orgán, ve kterém se vytvářejí výtrusy (spory), např. u kapraďorostů
     letosporangitátní v. (letosporangium) vzniká z jedné primordiální buňky a stěny sporangia jsou jednovrstevné (Polypodiaceae)
     eusporangitátní v. (eusporangium) vzniká z několikabuněčného primordia a má vícevrstevné stěny (Ophioglossaceae)
vytrvalé rostliny pereny žijí po několik vegetačních období a mohou v každém období přinášet plody se semeny (Silene, Plantago, Fragaria, Colchicum)
vytrvalý kalich po odkvětu neopadává, ale zůstává i na plodu (Malus, Pirus)  
vyživovací kořeny radices alimentariae tvoří absorpční část kořenového systému
vzdušný vak vesicula aërifera prostor vyplněný vzduchem u pylového zrna, vzniká oddělením vnější (exina) a vnitřní (intina) blány pylového zrna (Abies, Pinus, Picea)
vzdušný zavlažovací kořen radix aërea hydrophila adventivní kořen, vyrůstající z kteréhokoliv místa nadzemního stonku. Je častý u tropických lián a epifytů (Monstera, Philodendron).
vzplývavý kořen radix natans u některých vodních rostlin (Salvinia natans)
vzplývavý list folium natans plave na vodní hladině (Batrachium aquatile)
vždyzelené dřeviny sempervirentilignida dřeviny s neopadavými listy


Nákupní košík  

(prázdný)