Aktuálně

Kotvičník - nať
vyprodáno.
Už se přijímají objednávky na nať ze sklizně z léta 2019

Kotvičník - semena
s klíčivostí do konce roku 2018 jsou již v prodeji.
Výrobce semen Zahradnictví JIKL.
A profesionální výrobce semen, firma Planta Naturalis.

Nezapomeňte na množstevní výhody  5+1

Semena kotvičníku - MIX
to je 3 balení semen kotvičníku od JIKL a 3 balení semen kotvičníku od Planta Naturalis za celkem 150 Kč.

Kotvičník - rostliny 
jedná se o letničku, rostliny jsou v prodeji od konce dubna do konce června.
I zde platí množstevní výhoda 5+1.

Kontakt

Zahradnictví JIKL
Jiří Klušák

Martínkov 105,
675 44 Lesonice
» Zobrazit na mapě


e-mail:   jikl@jikl.cz
tel.:  721 247 239


IČ:    415 46 393
DIČ:  CZ 6104101025

Číslo účtu:  KB:
107-5107540237/0100


Na Slovensko zasíláme
pouze na dobírku
a s PPL dopravou.


VIRÓZY - Virová bronzovitost rajčete

Porosty náchylných rostlin je třeba chránit před výskytem třásněnek, především třásněnky západní.


Příznaky: Příznaky jsou značně variabilní, zejména v závislosti na hostitelské rostlině. U rajčat jsou prvními příznaky malé oranžové skvrny na listech ve spodních a středních částech rostlin, které postupně žloutnou. Napadené rostliny zpomalují růst a mají svěšené spodní listy, které postupně odumírají. Na zelených plodech vznikají žlutavé skvrny. Na zralých plodech jsou tyto skvrny ještě výraznější a jsou buď rozptýlené (difúzní) nebo ostře ohraničené, někdy i prsténčité. Na listech vznikají prsténčité skvrny. Mladé (vrcholové) listy jsou často bronzovité barvy. Podobné příznaky jsou i na listech papriky. Postižené plody většinou vykazují různobarevné skvrny a deformace. Protože uvedené příznaky jsou snadno zaměnitelné s příznaky, které způsobují i jiní virózy a nebo může být infekce za určitých podmínek i skrytá (latentní), přesnou diagnózu lze provést jedině moderními laboratorními metodami. Význam: Jedná se o velmi nebezpečnou karanténní chorobu. Biologie Hostitelské rostliny: Spektrum hostitelských rostlin je velmi široké a stále se zjišťují nové hostitelské druhy. Doposud byla tato viróza zjištěna asi u 550 rostlinných druhů ze 70 botanických čeledí dvouděložních i jednoděložních rostlin. Patří mezi ně mnoho druhů okrasných rostlin (především Alstromeria, Asparagus, Begonia, Chrysanthemum, Cyclamen, Dahlia, Gerbera, Impatiens, Sinningia a Zanttedeshi) a řada druhů plevelných rostlin (např. ptačinec žabinec a pěťoury). Zeleniny jsou nejčastěji napadána rajčata, papriky, lilky, okurky, salát, hrách, pepino i brambory. Vývojový cyklus: Chorobu šíří především asi 10 druhů třásněnek, nejčastěji třásněnka západní (Frankliniella occidentalis). Ekologie: Aby došlo k přenosu viru na novou rostlinu, musí vironosná třásněnka na ní sát minimálně 15 min. Čím je tato doba delší, tím je pravděpodobnost přenosu větší. Ochrana Nepřímá: Základem ochrany je včasné odhalení a odstranění napadených rostlin a proto je třeba provádět pravidelné prohlídky porostů náchylných rostlin. V případě podezření nebo zjištění výskytu choroby je třeba toto okamžitě nahlásit rostlinolékařské službě nebo místně příslušnému obecnímu úřadu. Následně vyhlášená opatření je třeba striktně dodržovat. Přímá: Porosty náchylných rostlin je třeba chránit před výskytem třásněnek, především třásněnky západní.


Nákupní košík  

(prázdný)