Strupovitost (antraknóza) hrachu
Hlavním zdrojem infekce jsou napadená semena, na kterých např. houba A. pisi může přežívat i 7 let, a zbytky napadených rostlin.
Příznaky: Všechny tři houby způsobují na listech a luscích hrachu okrouhlé světle hnědé skvrny. Uprostřed skvrn jsou napadené drobné tmavé plodničky (pyknidy a perithrcia), často sestavené v koncentrických kruzích. Počet skvrn postupně narůstá a skvrny způsobuné A. pisi jsou až 10 mm veliké mírně vpadlé a mají zřetelně vyvýšený tmavší okraj. U M. pinodes a P. pinodella (syn. P medicaginis var. pinodella) jsou skvrny do 7 mm v průměru a nejsou ostře ohraničené. Obdobné skvrny jako na listech, avšak menší a protáhlejší, jsou i na stoncích, řapících a květních stopkách. Patogeni prorůstají z chlopní lusků na semena, které pak na svém povrchu mají nejprve nevýrazné žluté, později hnědé skvrny. Rostliny vyrůstající z napadených semen mají skvrny již na děložních a prvních pravých listech, při silnější infekci pak tyto rostliny odumírají. Podobné příznaky na bobu způsobuje houba Ascochyta fabae. Význam: Jedná se o nejrozšířenější chorobu hrachu, která se vyskytuje všude tam, kde se pěstuje hrách. Snižuje nejen výší výnosu, ale i kvalitu semen. Nejškodlivější je houba M. pinodes. Biologie Hostitelské rostliny: Především hrách, ale i peluška, bob, fazol, čočka, vikev, vojtěška, jetel červený, cizrna, vlčí bob (lupina). Vývojový cyklus: Hlavním zdrojem infekce jsou napadená semena, na kterých např. houba A. pisi může přežívat i 7 let, a zbytky napadených rostlin. Během vegetace se choroba šíří výtrusy (pyknosporami), které jsou z plodniček uvolňovány větrem nebo hmyzem a přenášejí se především kapkami vody, ale i větrem a hmyzem. Ekologie: Chorobu podporuje deštivé, větrné, u A. pisi teplejší (nad 20°C), u M. pinodes chladnější počasí. Při vlhkosti vzduchu nižší než 80% je rozvoj choroby zastaven. Ochrana Nepřímá: Používání zdraveného osiva, odolnějších odrůd, minimálně 4 roky odstup v pěstování hostitelských plodin na jednom pozemku a odstraňování a hluboké zaorávání (zarývání) posklizňových rostlinných zbytků. Přímá: Moření osiva (fenylamidy).