Aktuálně

Kotvičník - nať
je v prodeji.

Kotvičník - semena
s klíčivostí do konce roku 2018 jsou již v prodeji.
Výrobce semen Zahradnictví JIKL.
A profesionální výrobce semen, firma Planta Naturalis.

Nezapomeňte na množstevní výhody  5+1

Semena kotvičníku - MIX
to je 3 balení semen kotvičníku od JIKL a 3 balení semen kotvičníku od Planta Naturalis za celkem 150 Kč.

Kotvičník - rostliny 
jedná se o letničku, rostliny budou v prodeji od konce dubna 2017.
I zde platí množstevní výhoda 5+1.

Objednávat je bude možné od prosince 2016

Kontakt

Zahradnictví JIKL
Jiří Klušák

Martínkov 105,
675 44 Lesonice
» Zobrazit na mapě


e-mail:   jikl@jikl.cz
tel.:  721 247 239


IČ:    415 46 393
DIČ:  CZ 6104101025

Číslo účtu:  KB:
107-5107540237/0100


Na Slovensko zasíláme
pouze na dobírku
a s PPL dopravou.


Plod a semínko

Plod je složený z pěti hvězdicovitě rozložených bradavičnatých plůdků a uprostřed je jedno asi 1 mm velké, kulaté semeno, ke kterému se ale bez nástrojů nedostaneme. Slupka je totiž mimořádně tvrdá. Ale až k semenu se nebudeme dobývat, takže nás to nijak nemusí trápit.


1. Kotvičník je jednoletá rostlina, která se pěstuje ze semen. Semena jsou v plodech. Plod je složený z pěti hvězdicovitě rozložených bradavičnatých plůdků a uprostřed je jedno asi 1 mm velké, kulaté, hnědé semeno, ke kterému se ale bez nástrojů nedostaneme. Slupka je totiž dřevitá, mimořádně tvrdá. Ale až k semenu se nebudeme dobývat, takže nás to nijak nemusí trápit.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Zde jsou popsány moje zkušenosti z více jak desetiletého pěstování kotvičníku ve velkém. Jsou zde popsané moje zkušenosti.  Pokud někde budete číst podobný či stejný text, je to ukořistěno mě.

1. Kotvičník je jednoletá rostlina, která se pěstuje ze semen. Semena jsou v plodech. Plod je složený z pěti hvězdicovitě rozložených bradavičnatých plůdků a uprostřed je jedno asi 1 mm velké, kulaté, hnědé semeno, ke kterému se ale bez nástrojů nedostaneme. Slupka je totiž dřevitá, mimořádně tvrdá. Ale až k semenu se nebudeme dobývat, takže nás to nijak nemusí trápit.

2. Můžeme mít a sázet celý plod, anebo plod můžeme mít rozpolcený na jednotlivé plůdky. Dále se už plůdky nijak nerozlupují. Prostě nejmenší částí je právě onen hvězdicovitě rozložený bradavičnatý plůdek bizardního tvaru. Do substrátu je možné zasadit celý složený plod, tedy všech pět plůdků v celém jednom plodě. Plod se v zemi spolehlivě rozloží na jednotlivé plůdky. Někde se uvádí, že se semena máčí. Já nic takového nikdy nedělal. Takže nemohu o tom nic bližšího z vlastních zkušeností říci. Mě semena klíčí dobře, proto není třeba hledat jiné způsoby.

 

3. Na výsev semen do truhlíku postačí běžný ale samozřejmě ještě nepoužitý zahradnický substrát, který se běžně prodává zahrádkářských prodejnách. Můžeme do substrátu přimíchat písek. Typickým prostředím kotvičníku jsou písečnaté sušší stepi, savany a polopouště. Takže písek určitě nebude vadit. Já pěstuji kotvičník pouze a jen v zahradnickém substrátu, nic nepřimíchávám. A v takovém roste kotvičník velmi dobře.

Výsev do truhlíků je lepší provádět raději později jak dříve. Takže únorové či dokonce lednové výsevy jsou špatné. Rostlinky potřebují určitou délku světelného dne, kterou není možné v zimních měsících přirozeně zajistit. To znamená, že v tomto období můžeme vypěstovat pouze vytáhlé rostlinky, které jen živoří a ze kterých, pokud vůbec přežijí, nikdy nebudou dobré rostliny.

Jako nejvhodnější dobu výsevu semen bych uvedl období od poloviny března do konce května. Jsou možné i pozdější výsevy, ale tam už užitek z rostliny bude menší. Já dělám výsevy až do konce července, pro třetí sklizeň. Začátkem zářím už mám pěkné rostlinky, a tady ta sklizeň už závisí na klimatických podmínkách. Výsevu semen do truhlíků provádím na široko, semena zakryji asi půl centimetrovou vrstvou substrátu. První zálivka je i s přípravkem proti bakteriálním chorobám. Já používám Previcur. Pak již jen mlžím. Substrát musí být udržován neustále vlhký a díky dobrému větrání i bez plísní a dalších chorob. Plísně nepůsobí jen na povrchu substrátu ale i uvnitř substrátu.

Semena přírodních rostlin a tedy i kotvičníku vzcházejí nepravidelně. To znamená, že při stejných podmínkách klíčí různě. Nepravidelné klíčení semen je přirozená obrana přírody, aby v případě velké změny počasí druh nevymizel, kdyby všechna semena vyklíčila naráz. První semena vyklíčí při teplotě 20°C asi za 10 dní, jiná různě později, třeba i za několik měsíců a dokonce někdy i na podzim či dokonce v dalším roce. Vypěstování rostlin kotvičníku ze semínek není jednoduché. Udržovat měsíce truhlík vlhký, bez plísní, s nemožností účinného větrání na nějakém parapetu prostě není jen tak.

Pokud máme truhlík na slunci, je to na údržbu náročnější, neboť substrát více vysychá. Ale zase jej slunce více prohřívá, takže je možné mít první klíčící rostliny už po čtyřech dnech. Já to dělám pouze tímto způsobem. Truhlík na plné slunce pod sklem. Truhlíky mám umístěny ve skleníku v policích nahoře přímo pod plastem (makrolon) a na plném slunci. Plast zaručuje velmi vysokou vlhkost prostoru, takže vysoké teploty tolik nevadí. Asi jako ve fóliovníku. Teploty tam dosahují i přes 40°C, takže takové pěstování vyžaduje stálou kontrolu a poměrně časté mlžení. Ale klíčení v takových podmínkách je vysoce účinné. Semena začnou klíčit již po 4 dnech a pak rostlinky přepichuji obden až do července. Po celou dobu musí být truhlíky v perfektním stavu. To znamená neustále vlhké a bez plísní a chorob.

Ještě uvedu, že semínka jsou přikryta asi 0,5 cm silnou vrstvou substrátu. Takže občasný oschlý povrch v truhlíku nemůže být příčinou neúspěchu. Ale substrát nesmí být vyschlý do hloubky. V době klíčení by to byla katastrofa. Klíčky klíčících rostlin by seschly, a tím by bylo semeno nenávratně zničeno.

4. Klíčení rostlin. Pokud je co se týče výsevu vše v pořádku, musíme se připravit na největší úskalí, se kterým se při pěstování ze semen setkáme. A to hrozí při vzcházení semenáčků. Prostě jakmile se objeví první rostlinky, je nutné je co nejdříve přepíchnout. To znamená vyrýpnout z truhlíku a rostlinku zasadit třeba do kelímku od jogurtu. Rostlinky jsou totiž poměrně značně náchylné na padání klíčících rostlin. Zeslabuje se stonek těsně nad substrátem a následně stonek uhnívá, slábne, až dojde ke zborcení rostliny. Podobně se chovají i například okurky hadovky. Pak je nutné použít některé postřiky, např. Previcur. Já ale vzhledem k délce klíčení semen přepichuji rostliny každé dva dny a s těmito problémy se proto téměř nesetkávám. Ale vím, že spousta zahradníků má právě s tímto značné problémy. Rostlinka vyklíčila, tročku povyrosta a zhynula. Asi prý byla blbá semínka. Ne nebyla. Jsou to špatné podmínky na pěstování. Prostě co nejdříve rostlinku přesadit do květináčku a to i v případě, že roste v truhlíku jediná rostlinka. Používaný substrát, i když byl nový, již je napaden okem neviditelnými chorobami, na které je malá rostlinka kotvičníku při vzcházení mimořádně náchylná. Proto na nic nečekat – přepíchnout.

 

5. Pikýrování. Kolíčkem podebereme rostlinku, vypíchneme, a já ji pak dávám do plat. Jamky v platech mají průměr 3 cm. V jednom jich je 66. Tam rostliny pokračují v růstu hned po přepíchání. Takže mírná vlhkost a tady se rostlinky chytají poměrně dobře, zde žádné problémy nebývají. Hlavně – nepřemokřovat.

 

6. Malé rostliny. Malé rostliny pro zasílání poštou dávám do květináčů 7x7 cm, a nebo do kulatých o průměru 9 cm. Rostliny nemají ještě nijak zvlášť mohutný kořenový systém, takže je posílám v květináčích. Ale prakticky žádné problémy s nimi nejsou. Někdy se stane, že si zákazník rostliny nevyzvedne, ty se mi vrátí po více jak týdnu zpět, ale nijak poškozené. Prostě rostlina je příliš řídká, nemá žádnáý odběr vody, navíc zabalená v novinách nemá žádné nároky. Proto vydrží bez poškození tak dlouho a v tak nepříznivých podmínkách jako je poštovní balík. Samozřejmě, je lepší posílat rostliny menší a nebo zastřihnuté.  Jednak se balením nepolámou, daleko lépe snáčí transport a daleko lépe se ujímají.

 

7. Vegetace ve skleníku. Já pěstuji rostliny na policích a v květináčích o průměru 13 cm. Takže na jednom metru čtverečním mám asi tak 35 rostlin. Rostliny nemají prostor, aby polehly, takže jsou nuceny se vzájemně podpírat a dobývat se za světlem. Porost je poměrně hustý, a zatímco při venkovním pěstování je takřka nalepen na zem, při mém pěstování je nucen růst vzpřímeně a je vysoký i přes půl metru. Jedná se vlastně o rychle rostoucí rostliny, které nestačí zestárnout, zdřevnatěním zmohutnět. Oni totiž mohutní, sílí a dřevnatá jen lodyhy. Listů stárnutím rostliny nepřibývá. Proto sklízím jen mlaďounké části rostliny. A proto je má nať naprosto nejlepším produktem na našem trhu.

 

8. Sklizeň - první sklizeň bývá začátkem července. Takže pokud je vše v souladu, první hotová nať ze sklizně je tak kolem 10 července. Jak jsem se zmínil, já vysévám semínka až do konce července pro podzimní pěstování. To znamená, že jakmile sklidím nať, tak už jsou květináče osázeny novými rostlinami, které byly vysázeny začátkem června. Sklizeň je pak na začátku září. A třetí vegetační cyklus je závislý na počasí.

9. Choroby a škůdci - Pokud se rostliny pěstují ve skleníku, má to velkou výhodu, že nejsme závislí na počasí. Ale má to nevýhodu, že se můžeme setkat s problémy, které nás při venkovním pěstování nehrozí. Jsou to především svilušky a mšice. Pokud je možné, větráme. A snažíme se mít porost vlhký. To na mšice stačí. Vyskytují se spíše vyjímečně. Míval jsem je dříve ale jen na starých porostech. Na mladých porostech se prakticky nevyskytují. Jiné je to se sviluškami. Ty se občas vyskytují. Když se objeví, obsadí malé území, někdy jen několik rostlin. Já to řeším výměnou celých květináčů. Velikost napadení není velká, tímto se to vyřeší. Ale nezapomeňte, že já sklízím rostliny mladé. Takže rostliny ani nestačí být nějak napadeny, a už jsou sklízeny. Je to nať pro lidi, NIKDY žádné postřiky na ně nepoužívám. A proto vám ani žádné neporadím.

Ke konci vegetace při pěstování ve skleníku ale i venku jsou největším problémem plísně. Pokud se rostliny včas seřezávají, plísně nehrozí. Rostlina má poměrně krátkou vegetační dobu, takže pokud je již dostatečně narostlá, přirozeně odumírá a je snadno napadána plísní, která vegetaci ukončí. Pokud ale je porost nějak napaden, nejjednodušší a nejspolehlivější je rostliny razantně ostříhat. Nebojte se, i na pohled plísněmi naprosto zničený porost po ořezání v příznivých klimatických podmínkách znovu obrazí. Ovšem otázkou je, kolik toho naroste.

10. Venkovní pěstování - Jediné nebezpečí je nečekané mimořádně špatné počasí. Chlad a mokro, přívalové deště, kroupy a podobně. Ale při normálním létu je stav rostlin pěstovaných venku výborný. I pěstování je podstatně jednodušší. Rostliny venku netrpí v podstatě žádnými škůdci, z chorob pak jen plísně. Velmi dobře snáší sucho, takže s pěstováním nemohou být žádné problémy. Je to vidět i na porostu. Vlivem změn teplot denní a noční, trvalé proudění vzduchu jsou rostliny silnější, hutnější, prostě odolnější. Na pěstování jsou nejvhodnější půdy lehčí, písčité a stanoviště slunné. Kotvičník je možné vysázet do volné půdy i na podzim. Semínko je dokonalé, samo pozná ten nejlepší čas na klíčení.
Já na semínka pěstuji kotvičník venku. Tam roste od poloviny května až do poloviny září. A dalším rokem je vidět, jak vypadaná semínka krásně přezimovala a klíčí a jsou z nich krásné rostliny.

11. Nejčastější dotaz je: "Jsem zkušený zahradník, všechno dělám správně a přesto mě nic nevyklíčílo"

Pokud by se všechno dělalo správně, není důvod mě kontaktovat. Prostě něco musí být špatně. Na nezdaru se mohou podílet špatné postupy při pěstování, nevhodné stanoviště, klimatické podmínky, nevhodný či závadný substrát nebo zemina, špatná či nevhodná zálivka, hnojení či nehnojení, choroby, škůdci a podobně. A nebo kombinace více závad. Není možné na tyto dotazy přesně odpovědět. Pět vteřin vidět je daleko více jak dvě hodiny telefonicky vysvětlovat. Kotvičník je poměrně neznámý, ale choroby může mít jen u nás běžné. Nejprve se musí určit přesná příčina problému a pak zvolíme naprosto stejný způsob řešení, jako když se tyto problémy objeví u jiných rostlin.

Věřím, že jsem Vám jako zahradník podrobně popsal a vysvětlil pěstování kotvičníku. Je to souhrn všech mých zkušeností, které jsem získal při více jak desetiletém profesionálním pěstováním kotvičníku. Každoročně pěstuji několik desítek tisíc rostlin.

Přesto se stává, že někteří mě přesvědčují, že po zakoupení a pěstování z jednoho balíčku mají větší znalosti a zkušenosti než já. Prostě všechno dělají správně, a pokud něco nevyšlo, tak musela být špatná semena, moje chyba. Oni za nic nemohou. Je mi jasné, že pěstování nerozumí, nehledají příčiny, ale v podstatě mi chtějí jen nadat. I ten nejlepší okenní parapet se nevyrovná skleníku. Ale já nikoho k nákupu semen nenutím. Je to rozhodnutí a pak i riziko každého jednotlivého zájemce. Já prodávám i sazenice, kterých mám vypěstovaných ze stejných semen nadbytek. Takže kdyby semena byla špatná, nemohl bych mít rostliny. A věřte, semen mám dost. Proto do prodeje dávám ty nejlepší. Více už pro zdárné pěstování udělat nemohu.

Přeji hodně úspěchů při pěstování ať vám kotvičník splní vaše očekávání.

 

Jiří Klušák.


Nákupní košík  

(prázdný)