Tagetes erecta velké, plné, sytě žluté a oranžové květy výška až 80 cm
Popis výrobce semen, SEMO: Aksamitník vzpřímený Imperiale je nová série aksamitníků s velkými plnými sytě žlutými a oranžovými květy. Dosahuje výšky 80 cm.
Výsev semen: Aksamitníky se množí semeny. Můžeme si předpěstovat sazenice v domácích podmínkách na parapetu s dostatkem světla. Semena aksamitníku vysejte do vhodné nádoby naplněné zahradnickým substrátem. Vyseté semena zalijte a i nadále udržujte stálou vlhkost a teplotu. Nejvhodnější dobou pro výsev je březen, aby rostliny stihly zesílit dříve, než je budete sázet. Silnější sazenice se lepé přijmou a jsou odolnější vůči okusu slimáků (na větší sazenice si již netroufají). Po odeznění mrazíků můžete sazenice vysadit na záhon či do truhlíku. V pařeništi či skleníku se můžete provést výsev tam. Semena spolehlivě vyklíčí při teplotách kolem 15 °C. Výsevem se provádí od začátku dubna. Nejjednodušším způsobem výsevu je výsev přímo na záhon, který se provádí od začátku května. Mladé semenáčky aksamitníku noční mrazíky spolehlivě zničí.
Pěstování rostlin: Aksamitníky jsou na pěstování zcela nenáročné. Mají rády plné slunce, snesou však i polostín. Můžete je pěstovat v běžné zahradní zemině, na záhoně, v truhlíku i na různých obrubách. Nejvíce ocení propustné půdy dobře zásobené živinami. Nesázíme do těžkých jílovitých půd, zde by jim následkem přemokření mohly uhnívat kořeny. Zalévají se až při dlouhotrvajícím suchu. Ale v nádobách se zalévají častěji, protože v horku nasávají velké množství vody. O zalití si samy řeknou povadnutím listů. Po zalití se rychle vzpamatují. Aksamitníky kvetou cca od června až do prvních mrazíků, které rostliny spálí. Během sezóny podpoříme bohatost květů přidáním hnojiva do zálivky. Hnojení ocení zejména rostliny pěstované v truhlících.
Aksamitník jako půdní lékař: Vysazení aksamitníku do záhonu může pomoci ochránit okolní rostliny proti škůdcům. Šťávy uvolňované z kořenového systému spolehlivě hubí zejména hlístice zvané půdní háďátka (lat. Nematoda). Kořeny aksamitníku háďátka, napadající zejména mrkev, celer, fazole, růže i jahodník, nejdříve nalákají a následně je nechají vyhladovět, takto zahynou. Dalším významným přínosem pro půdu je velmi bohatá biomasa kořenů, která po pěstování zůstane, pokud rostliny posekáme, či ustřihneme. Půda rozkladem kořenů získá tolik humusu, jako při zeleném hnojení.