BLESK,  18. prosince 2000,   číslo 293,  ročník  9,  strana 8.
Zázrak východní medicíny vyroste dokonce na smetišti

Kotvičník je přírodní viagrou

Miroslav  Homola

MARTÍNKOV – Normálně bychom si té poléhavé a chlupaté byliny s několika až 70 centimetrů dlouhými lodyhami ani nevšimli. Je to skromná rostlina, která roste v písčitých suchých oblastech, kolem cest, u železničních náspů, uchytila by se i na smetišti. A přece jde o zázraky přírody, který východní přírodní zná už tisíce let – kotvičník zemní (Tribulus terrestris).

Pro Čechy a Moravu objevila kotvičník dvojice mužů, kteří obývají malebnou vesničku Martínkov v podhůří Vysočiny, na pomezí Znojemska a Třebíčska. „Poprvé jsem se s kotvičníkem setkal před dvěma lety. Do té doby jej tady vlastně nikdo neznal, i když tu a tam kolují pověsti, že se snad ojediněle vyskytl na Slovensku nebo dokonce na nádraží Praha-Smíchov. Jednoletka a především její léčebné vlastnosti a jednoduchost mne uchvátily natolik, že nyní už mohu semínka kotvičníku i expedovat,“ řekl nám Jiří Klušák, pěstitel této a celé řady jiných bylin.

„Rostlinu jsme spolu s ještě jinými bylinami podrobili s téměř desítkou doktorantů řadě analýz. Jenom to potvrdilo to, co o kotvičníku vědí východní medicíny už celá staletí. Droga má široké užití, které zasahuje do řady životních funkcí. Užívá se při chorobách ledvin a močových cest včetně rozpouštění močových kamenů. Stimuluje sekreci žaludečních šťáv, zlepšuje vylučování žluči, a tím tedy i vylučování cholesterolu z krve.

Snižuje krevní tlak, zpomaluje srdeční činnost, rozšiřuje cévy. Mimo jiné patří také mezi nejefektivnější prostředky zvyšující potenci a je vhodným léčivým prostředkem proti mužské neplodnosti a hypertrofii prostaty,“ seznámil Blesk s výjimečnými vlastnostmi kotvičníku prof. ing. Pavel Valíček, DrSc., čerstvý důchodce, který ještě loni pracoval v Institutu tropického a subtropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze a jeho specialitou byly právě léčivé rostliny.

Z kotvičníku se nejčastěji užívá nať, která se sklízí v průběhu celé vegetace. Užívat se však může také kořen v době květu či na počátku tvorby plodů samotné. Ty se však díky výjimečnosti u nás stále ještě velmi vzácné. Nejrozšířenější je odvar, který se připravuje ze lžíce rozemleté suché nati, která se zaleje sklenicí vařící vody a následně se vaří půl hodiny ve vodní lázni. Za tepla se přecedí a poté se pije třikrát až čtyřikrát denně půl hodiny před jídlem. Užití je však mnohem širší.

Semena se vysévají buď do truhlíků ve stejném období jako rajčata, nebo přímo do volné půdy v polovině dubna. Jediné, co rostlině vadí , je těžká a vlhká půda.

--------------

VYSOČINA, 8. června 2002, II / 133 strana 5.

Rostlinná viagra rozkvétá žlutými květy v Martínkově

Simona Stejskalová

MARTÍNKOV • Návštěvníci martínkovského zahradnictví JIKL žasnou nad záplavou žlutých květů, kterými se v těchto dnech pokrylo několik tisíc rostlinek kotvičníku zemního. Srdce odborníků ale jásá především nad jeho unikátními vlastnostmi, kterými konkuruje dokonce i světoznámé viagře.

Erotická touha je stará jako lidstvo samo. Zatímco u žen se odráží zejména v péči o vzhled a zvýrazňování druhotných pohlavních znaků, u mužů se soustřeďuje na schopnost zvanou sexuální potence, která je dána erekcí. „Proto muži často hledají pomoc u afrodiziak, tedy u prostředků zvyšujících sexuální aktivitu,“ tvrdí profesor Pavel Valíček, který je autorem řady odborných knih o léčivých rostlinách.

Podle Valíčka se v posledních letech se na trhu objevil nejenom chemický prostředek známý jako viagra, ale také rostlinné drogy s afrodiziakálním účinkem. Jednou z nejúčinnějších je kotvičník zemní (Tribulus terrestris), známý jako „rostlinná viagra“. Užívá se v podobě čaje, kdy jednu lžíci rozemleté suché nati zalijeme sklenicí vroucí vody a necháme několik minut odstát. Po přecezení pijeme dvakrát denně před jídlem.

Kotvičník pocházející z písečných mořských pobřeží Japonska a Číny je jednoletá poléhavá bylina z čeledi kacibovitých. Není náročný na pěstování a kromě těžkých a vlhkých půd ho můžeme bez problémů pěstovat na jakémkoliv záhonu nebo na okenním parapetu v truhlíku či květináči. „Nať lze sklízet postupně v průběhu celé vegetace a nasušit ji do zásoby,“ prozradil Jiří Klušák, jehož zahradnictví s bohatou nabídkou léčivých a okrasných rostlin nabízí tuto unikátní bylinu zřejmě jako jediné v České republice.

Čaj z kotvičníku má široké užití, včetně tonizujících účinků, rozpouštění ledvinových a močových kamenů, snižování krevního tlaku a hladiny cholesterolu. Vyvolává dramatický nárůst svalové hmoty na úkor tuků. Nejznámější je účinek kotvičníku při léčbě různých pohlavních a reprodukčních poruch a na zesílení pohlavní touhy. „V současnosti patří mezi nejefektivnější prostředky zvyšující potenci a účinně podporující léčbu mužské neplodnosti a hypertrofie prostaty,“ dodává profesor Valíček.

-------------------

Mladá fronta Dnes, 20. červenec 2002, strana 5.

Zahradník nabízí rostlinnou „viagru“

Radek Laudin

Martínkov – Novou naději mužům, které trápí sexuální potíže, nabízí zahradník Jiří Klušák. Podnikatel z Martínkova na Třebíčsku totiž ve svých sklenících pěstuje a po celé zemi prodává bylinu, kterou označuje jako rostlinnou „viagru“ . Podle odborníků sice nejde o nic zázračného, určitý pozitivní efekt rostliny na intimní záležitosti však potvrdili. Zároveň Klušákovým zákazníkům specialisté doporučili opatrnost při užívání odvarů z nabízené byliny. Rostlina, kterou martínkovský pěstitel v zájmu obchodního úspěchu prodává jako rostlinnou „viagru“ (uvozovky u převzatého názvu známé tabletky nikde v reklamě nechybějí), se ve skutečnosti jmenuje kotvičník pozemní. V Česku byl dříve zaznamenáván jeho výskyt například na ostravských haldách či na smíchovském nádraží. Klušák, jenž dal za inzeráty na kotvičníku už přes 100 tisíc, prodává jednu rostlinu za třicet korun. Pro srovnání tabletka viagry stojí minimálně desetkrát více. „Klinické zkoušky zjistily, že účinné látky z kotvičníku podstatně zvyšují pohlavní touhy směřující k dosažení slasti. U mužů zvyšují hladinu testosteronu až o třicet procent. Proto patří mezi nejefektivnější prostředky zvyšující potenci. U žen značně zvyšují hladinu estrogenů,“ píše ve svých propagačních materiálech Klušák, u jehož vrat v Martínkově zvoní návštěvy z celé země. Sexuologovi Ivo Procházkovi se nelíbí reklamní spojování rostliny s viagrou. „Pokud by to nějakým způsobem zasahovalo do hormonů, což některé rostliny také mohou, jsou ty vlivy velmi mírné. Jsou rostliny, které působí příznivě, ale nejsou zdaleka srovnatelné s viagrou. Viagra je lék na erekci a nepůsobí na zlepšení sexuálního zájmu,“ vysvětlil Procházka. Potenciálním zákazníkům ojedinělého zahradníka sexuolog vzkázal, aby raději zašli se svými problémy k lékaři.

Otec čtyř dětí a každodenní uživatel kotvičníku Klušák přiznává, že spojení s viagrou je reklamní tah, od kterého už v inzerátech ustupuje. „Když ale někdo skočí ze zdi a spadne, také nemůže nadávat, že pil Red Bull a nelítal. Všude se píše, že kotvičník zlepšuje libido, a já špekuloval, co to je libido, abych to trošku počešil.“ Jedním dechem podnikatel, jenž má své výpěstky i zásilkovou službu, zdůrazňuje, že je pouze zahradníkem, který svým zákazníkům striktně odmítá podávat léčitelské rady, o něž si někdy říkají.

Odborníci určitý kladný vliv byliny na sexuální potíže potvrdili.

„Má pozitivní efekt, ale žádný zázrak to samozřejmě není,“ potvrdil Luděk Jahodář z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové, podle něhož by si případní uživatelé měli dopřát maximálně jeden gram kotvičníku denně v čajové směsi.

---------------------

REFLEX,  12. září 2002,   číslo 37,  strana 26 – 28

TRIBULUS TERRESTRIS – VIAGRA ZE SKLENÍKU

Jiří X. Doležal

Impotence je jednou z největších civilizačních hrozeb – především díky tomu, že mužům, kteří nejsou dostatečně sexuálně saturováni, hrabe. Všechny dosud známé látky k povzbuzení sexuální potence apetence jsou buď jedovaté, nebo vytvářejí těžkou konzumní závislost. „Tribulus není žádný zázrak!“ říká muž, který pije sedm gramů denně léta. Já piju odvar čtvrtý týden, a přesto si s ním dovolím polemizovat.

Vcházím branou do rozsáhlého zahradnictví v Martínkově u moravských Budějovic a připadám si jako v ráji. Připadám si tak v každém dobře vedeném zahradnictví, protože si samozřejmě představuji místo veškeré tam pěstované květeny marihuanu. Oficiálně se seznamuji se zahradníkem Klušákem (41), jeho manželkou a blíže neurčitelným větším počtem jeho dětí (neustále se přemisťovaly a byly podobně oblečené).

V tu chvíli vchází profesor Pavel Valíček, respektovaná autorita českého rostlinného jedařství, autor knihy Léčivé rostliny tradiční čínské medicíny. Je na prahu kmetského věku, proto neuvádím ročník narození, ale na sobě má montérky a působí dojmem svěžího padesátníka – až na ty šediny.

V tu chvíli mi dochází, že má-li s neověřenou informací o „rostlinné viagře“, kterou prodává zahradník v Martínkově, cokoliv společného pan profesor Valíček, nelze tuto informaci nebrat vážně.

KOTVIČNÍK ZEMNÍ

Kotvičník zemní, latinským názvem pak Tribulus terrestris, je poléhavá jednoletá bylina původem z písečných mořských pobřeží Číny a Japonska. Dnes ale planě roste (víceméně jako plevel) kromě obou Amerik po celé planetě. Kotvičník byl nalezen na Kalahari i na ostravských haldách. Jeho léčivé účinky nejsou nijak žhavá novinka. S kotvičníkem jako se samozřejmostí počítá tradiční čínská i ajurvédská medicína. Podle té zvyšuje sílu a čistí basti (pánevní oblast).

Z evropského úhlu pohledu se možná jeví zajímavějším, že pozitivní účinky na „pánevní oblast“ jsou spolehlivě doloženy evropskými vědeckými studiemi. Má totiž prokazatelné povzbudivé účinky na sexuální aktivitu člověka, a především na intenzitu sexuální adaptace – „chuti“.

MECHANISMUS PŮSOBENÍ

(kapitola vhodná pro osoby orientované v biochemii)

Stejně jako u člověka i u rostlin znamená vysoká hladina jejich „anabolických steroidů“ mládí a zdraví rostliny, nízká naopak stáří a zánik. „Anabolické steroidy“ rostlin dostaly souhrnné pojmenování fytosteroly. Velkou pozornost fitosterolům uloženým v kotvičníku věnovalo, poněkud neočekávaně komunistické Bulharsko. S vlastním výzkumem začalo v roce 1974, ve druhé polovině 80. let byl v Bulharsku patentován výtažek kotvičníku jako léčivo.

Při výzkumu účinků kotvičníku v ĆR se mezi muži staršími padesáti let, kteří nemají zjevné problémy s andropauzou a již chtěli účinky kotvičníku dobrovolně vyzkoušet, zatím nenašel jediný, který by po měsíční užívání přípravku pochyboval o jeho zdravotní prospěšnosti a celkově pozitivním účinku na mentální i tělesnou svěžest. (Zdroj: www. spirala. cz, Synapse3000)

Podle mého přesvědčení se na příznivém účinku tribulu podílí i obsažený harman a harmin, což jsou dobře známé katalyzátory přírodních psychedelik. Samy nepůsobí psychotropně, ale je-li s nimi užito psychedelikum  (či lépe – po nich), funguje mnohem silněji . Myslím, že harmin může ovlivnit vnímavostnašeho mozku nejrn na psychedelika, ale i na zvýšenou hladinu testosteronu.

IMPOTENCE

Moje moudrá zesnulá babička říkávala, že v politice končí legrace, když se do rozhodujících funkcí dostanou starci s vyhaslou sexualitou: „Tlačí se jim to na mozek a dělají blbosti.“

Je jistě možné baboččino tvrzení podložit vědečtěji, například freudovsky konstatovat, že v případě, kdy u muže klesá možnost běžného pohlavního uspokojení, si jeho pohlavní pud hledá cestu k saturaci moci, manipulací atd.

Kromě Freuda, ze kterého si pro jeho důraz na sexualitu leckdo dělá už sto let legraci, lze připomenout málo známý výzkum amerického psychologa Maslowa, který zkoumal charakteristiky šťastných a úspěšných lidí. Výsledky výzkumu málokoho překvapí: zdrcující většina úspěšných lidí, kteří sami sebe označovali za šťastné, žila kvalitním a aktivním sexuálním životem!

TRADIČNÍ AFRODISIAKA

V době viagry a kotvičníku je to už jenom vzpomínka. Španělská muška, takto brouk puchýřník lékařský (v minulosti žil i na jižní Moravě), působí lokálně silně dráždivě. Jedovatost a možnost předávkování se smrtelnými účinky jsou vysoké, navíc hrozí trvalé následky na mozku a ledvinách. Různé moderní preparáty ze zlatých mušek jsou lepší jen esteticky, nemusíte žrát brouky, riziková účinná látka zůatává stejná.

Yohinbin – extrakt kůry tropické rostliny Corynanthe yohinbe – je přírodní droga. Čaj z rozemleté kůry sice u osoby bez poruchy potence vyvolává spolehlivě erekci i bez sexuálního podmětu, ale většina času té několikahodinové erekce je provázena silnou žaludeční nevolností. To nemám vyčtené, to jsem zkoušel. U koncentrátu z yohinbinu lékaři navíc varují před nespolehlivostí.

Po příchodu viagry se zdálo být vše vyřešeno. Doporučovaná dávka je 50 mg hodinu před sexuálním stykem, funguje spolehlivě jak při snížení apetence, tak při poruše erekce. Když jsem se pokoušel – při přípravě tohoto článku – koupit na černém trhu viagru, přišla by mě stomiligramová tableta na pět set korun. Legálně ji získat nemohu, poruchu erekce nemám. Ale erekce musí být až nakonec, nejdřív musí být chuť. Kdybych si chtěl – a to snad není v osmatřiceti tak často – dopřát viagru jako libostní afrodisiakum jen třikrát týdně, vypláznu tři tisíce měsíčně.

KONZULTACE U SEXUOLOGA

Když se o kotvičníku psalo v MF Dnes, vyjadřoval se pan doktor Ivo Procházka -, známý český sexuolog – že by se lidé měli, dříve než začnou užívat nějaký plevel, poradit s lékařem. Vzal jsem ho za slovo. Stačil patnáctiminutový rozhovor po telefonu. Panu doktorovi jsem několika větami pravdivě popsal své schopnosti erekce (myslím úměrné věku a stylu života), pan doktor Procházka potvrdil mé podezření, že poruchu potence asi mít nebudu, a vyslechl mou stížnost: „Je to už takový okoukaný. Už to není ono, jako by mě to přestávalo bavit. Leary tomu říkal: Zmizela ta nutkavá potřeba šoustat každé svolné ženské tělo v okolí … On si to pochvaloval, protože se mu to stalo v sedmdesáti, ale mě je proboha osmatřicet!!!“ Pan doktor Procházka se krátce odmlčel, odkašlal, pohovořil o změně hodnot ve středním věku, ale neporušil Hippokratovu přísahu a neposlal mě do háje. Doporučil mi psychoterapii. Ani já jsem neporušil etiketu a srdečně jsem poděkoval za radu.

MARTÍNKOV PODRUHÉ

K osobě jmenovaného Valíčka Pavla uvádím, že nejde o vyhlášeného narkomana, ale mezinárodně respektovaného prof. ing. DrSc. v oblasti rostlinných drog (drog z původního slova smyslu – rozdrcených sušených léčivých rostlin), jejich systematiky, terapeutického potenciálu, pěstování, genetiky, biochemie … Dvaatřicet let pracoval v Institutu tropického a subtropického zemědělství Vysoké školy zemědělské. Před dvaceti lety (tedy dříve než, začal bulharský výzkum) tam přivezl tribulus docent Hlava.

Profesor Valíček trávil čas tím, že si vyměňoval se semennými bankami po celém světě semena rostlin, které jej zajímaly, pěstoval je ve sklenících školy, detailně zkoumal a psal o tom knihy. Kromě toho ony rostliny v odlehlých oblastech světa sbíral je a korumpoval domorodce, aby mu řekli na co to berou. Dnes se tomu říká etnofarmakologie.

V roce dva tisíce odešel do důchodu a semena kotvičníku si odnesl do Martínkova, kde kdysi jeho rod vedl selskou rebelii a kde si pan profesor již dříve koupil domek. Tam se spřátelil s panem Klušákem, zde usazeným zahradníkem. Ten si všiml zajímavých rostlinek pana profesora již v roce 1998, požádal o semínka, poté o recept na odvar a pak jej rovněž začal pít. Na jaře roku dva tisíce dva osadil pan Klušák většinu plochy svých rozměrných skleníků tribulem.

Sedíme s pány na dvoře zahradnictví, oba viditelně překypují zdravím, popíjejí a já jim otevřeně říkám, co mne stran mé sexuality trápí.

„No nečekejte žádné zázraky,“ říká pan profesor. A přesvědčuje mne o tom, že tribulus není nic než kytka.

ČTYŘI SKLENÍKY EREKCE

(Tato kapitola není vhodná pro mládež a feministky)

Pan Klušák mne nakonec provede skleníky. Nabízí mi pár rostlin, ale profesor Valíček mě natolik zviklal, že se na něco vymluvím a požádám jen o trochu natě na experiment.

Zahradník tedy zavelí dvěma ze skupiny dětí, ty vylezou na půdu a za chvíli mi donesou igelitový pytel velikosti plného pytle brambor. Vyděsím se, vytahuji krabičku od cigaret na vzorek a nakonec to zprůměrujeme na igelitku.

Večer si málem zapomenu čaj uvařit. Pak si ale vzpomenu, zaleju hrst natě a s nechutí vypiju hořkou tekutinu. Kouřit se to nedá – to jsem zkoušel, přestože to profesor Valíček zavrhl rovnou. Nezbývá než potvrdit, že to nemá cenu. Usnul jsem, druhý den odpoledne šel do fotolaboratoře na Příkopech a s překvapením zjistil, že vidím v podstatě jenom ňadra a ženské zadky. Tak mě to vzalo, že jsem šel na kafe a usoudil, že se jedná o subjektivitě podmíněné selektivní vnímání.

Třetí den jsem obvolal pár známých a rozdealoval pár pytlíků tribulu. Zadarmo – jak jsem to dostal. Na večer před dnem, než jsem v Martínkově slíbil dodat text, jsem měl naplánovaného tuhle reportáž dopsat. Večer dopadl jinak. Den nato jsem dopoledne seděl před obrazovkou s vyhaslým polednem a opravdu se nemohl soustředit na psaní. Vzpomínky na tu noc mi umožňovali pouze googlovat „Tribulus terrestris“ a klikat na další a další klinické studie, že ten čínský plevel prostě prokazatelně funguje jak to, co se očekávalo od elixíru mládí. Jenom se o něm neví a nikdo se neshodne v dávkování natě.

Zazvonil telefon, volal pan Klušák, co je textem. „No víte …,“ nevěděl jsem přesně, jak formulovat, „já to včera testoval.“ Pak jsem upil ze šálku odvaru ze sedmi gramů (dávka profesora Valíčka, pro běžného konzumenta doporučuje začít na sedmině).

„To chápu!“ zasmál se vítězně pan Klušák, který pije rovněž sedm gramů denně, ale již několik let.

KORUPČNÍ DOVĚTEK

Přijal jsem jako úplatek za tuto reportáž asi půl kilogramu kotvičníku. Asi 200 gramů jsem zdarma distribuoval přátelům, kteří mi slíbili referovat o účincích. Zbytek jsem si ponechal k testování na vlastní osobě, což při mém dávkování znamená necelých šest týdnů – pak se ke kotvičníku v Reflexu vrátím krátkým ohlédnutím. Jinak dělám té rostlině reklamu zcela zdarma, jenom proto, že mi už třetí týden užívání kotvičníku funguje.

Má-li kterýkoliv subjekt pocit, že jsem podplacený a lžu, nechť pošle fotografie a základní údaje o věku, váze a postavě své zmocněné ověřovatelky včetně telefonického spojení na ni na e-mail jxd@volny.cz, případně v obálce na adresu redakce. Projde-li dáma nepříliš náročným výběrovým zřízením, rád ji osobně předložím genetické důkazy, že mi stojí za to dělat kotvičníku reklamu zadarmo.

-----------------------

Květy, 19. prosince 2002, číslo 51 - 52 / 2002, strany 72 a 77

Zelená „viagra“

Jaroslav Volný
Ten problém provází hlavně samčí polovinu lidstva od nepanšti. Jak najít ztracené mládí? Jak dosáhnout ještě většího uspokojení jak sebe, tak partnerky? Afrodi­siaka, tedy prostředky zvyšující potenci a sexuální dráždivost, byla proto vždy žádané zboží, i když byla mnohdy buď úplně neúčinná, nebo naopak jedovatá.

Po staletí hledají hlavně muži jak získat zpátky, co s léty ztratily – sexuální svěžest. Pomůže jim plevel?

Prodej španělských mušek, sušených a mletých tygřích varlat či prášek z rohu nosorožce byl výnosný obchod, často vedoucí málem až k vyhynutí některých druhů zvířat. Stejně jako mastičky a tabletky však tyhle láskybudiče neměly valný efekt. Revoluci přinesla až modrá pilulka s obchodním názvem Viagra, která mnoha mužům umožnila po letech abstinence kvůli potížím s erekcí návrat k sexuálnímu životu. Zisk výrobce musí být obrovský – vždyť jedna 100miligramová tabletka přijde bratru na 500 korun.

Nedaleko Moravských Budějovic však žije zahradník, který se rozhodl národním monopolům konkurovat. „Objevil“ rostlinku, která by podle něj měla mít nejen podobné účinky, ale i mnohé další zdraví prospěšné funkce.

Jak zahradník ke kotvičníku přišel

Soudě podle internetových stránek, očekával jsem nějaké superzahradnictví s obřími skleníky a manažerem v klasickém šedivém obleku. Už když jsme přijížděli do Martínkova nedaleko Moravských Budějovic, bylo mi to podezřelé. Žádné skleníky nebylo široko daleko vidět. Malá ves, kde však zase nebyl problém se na zahradnictví Jikl doptat. Věděli o něm všichni. Zaparkovali jsme před plechovými vraty a zazvonili. Přišel nám otevřít v montérkách sám Jiří Klušák, rozčepýřený manažer, zahradník, obchodník a majitel firmy v jedné osobě. Za vraty klasický vesnický dvorek s kůlnami a přístěnky a domeček spíše menší než malý. Čtyři skleníky běžné velikosti, žádné prosklené haly.

„Tak vítejte,“ zve nás zahradník dál. Sedíme v kuchyňce a popíjíme kávu. „To máte nápad přijet v zimě. Už nic nemám, všechno je sklizené a nať je taky pryč,“ říká nám. Ani se neptá, proč jsme k němu zavítali. Pár článků o zázračné bylince udělalo své a pan Klušák ví, že kvůli šalvěji a dalším léčivkám, které dále nabízí, tady nejsme. Dorazili jsme kvůli Tribulus terrestris čili kotvičníku zemnímu, bylině o níž se vyprávějí až neuvěřitelné věci. „Ale ona je zázračná!“ říká nám její pěstitel, a když tak pozoruju jeho vitalitu, začínám tomu věřit. Jak k ní přišel? Shodou okolností se ve stejné vesnici usadil na důchod profesor Pavel Valíček, uznávaný odborník na léčivé rostliny a mimo jiné autor knihy Léčivé rostliny tradiční čínské medicíny. Kotvičníku se věnuje – kromě toho, že si vyměňoval s celým světem vzácná semínka a zkoumal exotické rostliny – již 20 let. Slovo dalo slovo a ze dvou semínek, jež zahradník specializující se na léčivky poprvé zasadil v roce 1998, vyrostlo v letošním roce už 25 000 rostlin.

Obyčejný plevel?

Onen kotvičník zemní je poléhavá křehká rostlinka, která roste v široké oblasti Asie, Evropy, Afriky i Austrálie. Místem pravděpodobného původu jsou písečná mořská pobřeží Číny a Japonska. Najdete ji všude. Planě roste na přímořských píscích, podél řek a potoků, na zahradách. Tedy vlastně obyčejný plevel. Obyčejný? O jeho účincích na potenci věděli dávno už Číňané i Japonci. O kotvičník se zajímala již řada vědeckých pracovišť v Evropě. Výzkum potvrdil výrazný účinek při léčbě různých pohlavních a reprodukčních poruch. U mužů má údajně droga (tedy droga v původním slova smyslu, to znamená rozemleté léčivé rostliny) za následek významný nárůst hladiny testosteronu (až o 30procent), zvýšení libida, zlepšení nálady a zvýšení sebedůvěry. Droga patří mezi jeden z nejefektivnějších prostředků zvyšující potenci, vhodných při mužské neplodnosti a hypertrofii prostaty. U žen pak dochází k značnému zvýšení hladiny hormonu estradiolu, nárůst libida a ke zmírnění negativních klimakterických příznaků.

Výrobu tablet s výtažkem kotvičníku se dnes zabývá celá řada firem specializujících se na pří­rodní léčiva. Uvádějí prakticky totéž: Tribulus terrestris obsahuje látky, které především starším mužům, u nichž dochází k přirozenému úbytku testosteronu a dostávají se do takzvané andro­pauzy, můžou pomoci výrazně pozvednout nejen náladu; stačí jim k tomu užívat 2 až 3 tabletky denně.

Kšeft, nebo lidskost?
Jiří Klušák o „konkurenci“ ví. „Jenže když si tablety koupíte, nikdy pořádně nevíte, kolik obsahují účinné látky a kolik balastu. Já nabízím semínka, ať si kotvičník každý vypěstuje sám a nekupuje zajíce v pytli,“ říká s tím, že je rozdíl mezi pouhým kšeftem za každou cenu a lidskostí, která by měla pěstování léčivých rostlin provázet.

Samozřejmě i on vidí v kotvičníku obchod. Když se koncem 80. let jako elektrikář bez práce a bez bydlení do Martínkova přistěhoval, vzpomněl si na své zahrádkaření. A protože u koupeného domu byly skleníky, rozhodl se začít s pěstováním léčivých rostlin. „Sazenice kedluben nebo salátu koupíte na každém rohu. Takže jsem musel dělat něco, co nedělá každý,“ vysvětluje. Na kotvičník teď vsadil obchodně. Letos už zabral většinu plochy jeho skleníků.

Problém s dávkováním
Zahradník zkouší kotvičník sám na sobě. Z rostliny je podle něj použitelné snad všechno. Můžete z ní odstřihávat lístečky a vařit si „zelený čaj“ nebo je usušit a svařovat drť z natě. Po odkvětu, až oberete plody, můžete totéž udělat i s kořeny. Kotvičník je totiž jednoletá rostlina, takže další úrody se nedočkáte. „Kolik dát drtě do vody? Dospěl jsem k závěru, že ideální je tak jeden gram. Tedy jedna zarovnaná kávová lžička. Požít dvanáct gramů, jak se někde píše? To by nesežral ani králík,“ konstatuje.

Jak se mu bude se zelenou „viagrou“ dařit na trhu, ukáže čas. Ale Jiří Klušák se nebojí: „Když tak budu pěstovat zase něco jiného. Léčivek roste dost. Jenom za mnou nechoďte pro radu, která z nich je na vaše různé neduhy nejlepší. Přece nechcete, aby vás léčil zahradník,“ vzkazuje.