Praskání hlíz

Praskliny jsou někdy vstupními branami pro mikroorganismy, které způsobují druhotné hniloby. Praskání lze předejít rovnoměrnou závlahou a nepřehnojování dusíkem. Jednotlivé odrůdy jsou vůči praskání hlíz různě citlivé.

Na hlízách se vytvářejí různě dlouhé a hluboké trhliny. Stěny prasklin většinou zarůstají korkovitou vrstvou hojivého pletiva. Základní příčinou je rychlý růst po období zpomaleného růstu. K tomuto jevu dochází především díky nerovnoměrnému zásobování rostlin vodou (vysoké srážky nebo závlaha po období sucha). Příčinou může být i přehnojení dusíkem, fyziologické přezrání (opožděná sklizeň) nebo příliš řídký spon rostlin. Praskliny mohou vznikat i po sklizni hlíz, především jako následek skladování ve vysokých vrstvách nebo po pádu hlíz z výšky. Praskliny jsou někdy vstupními branami pro mikroorganismy, které způsobují druhotné hniloby. Praskání lze předejít rovnoměrnou závlahou a nepřehnojování dusíkem. Jednotlivé odrůdy jsou vůči praskání hlíz různě citlivé.