Košík0(0)
Chorobu podporuje používání nevyzrálého (slamnatého) hnoje nebo zaorávání slámy a vápnění přímo k bramborům. Potlačuje ji však používání fyziologicky kyselých hnojiv, zelené hnojení, listová výživa hořčíkem a manganem a závlaha, především v době nasazování hlíz.
Původcem tzv. obecné strupovitosti sou bakterie (aktinomycety) z rodu Streptomyces (nejčastěji S. scabies). Na hlízkách se vytvářejí různě utvářené strupovité skvrny s korkovitým povrchem (plochá, síťkovaná, hluboká či vyvýšená strupovitost), které jsou nejprve ojedinělé, postupně se ale zvětšují a mohou pokrýt celý povrch hlíz. Jedná se o celosvětově rozšířenou chorobu, který spíše snižuje vzhledovou kvalitu hlíz než růst rostlin a výnos hlíz. Napadené hlízy jsou však hůře skladovatelné (větší výpar vody, možnost vzniku druhotných infekcí), mají větší odpad při zpracování, mají nižší obsah škrobu a mohou být i hůře klíčivé. Bakterie přetrvávají v půdě, odkud napadají přes poranění a lenticely mladé hlízy. Zde patogen dráždí povrchové buňky k jejich nadměrnému dělení. Tyto buňky však brzy odumírají a způsobují strupovitost. Pro rozvoj choroby je optimální vysoká půdní teplota (nad 25°C) a lehké písčité půdy se zásaditou (alkalickou) reakcí a malým obsahem organické hmoty. Chorobu podporuje používání nevyzrálého (slamnatého) hnoje nebo zaorávání slámy a vápnění přímo k bramborům. Potlačuje ji však používání fyziologicky kyselých hnojiv, zelené hnojení, listová výživa hořčíkem a manganem a závlaha, především v době nasazování hlíz. Důležité je i dodržování zásad střídání plodin a používání odolnějších odrůd. Kromě brambor původce strupovitosti napadá i řepu, ředkev, ředkvičky, vodnici, tuřín, mrkev, petržel a pastinák. Kromě obecné strupovitosti se v malém měřítku může vyskytovat i tzv. prašná strupovitost, kterou způsobuje primitivní houba Spongospora subterranea. Tato choroba se objevuje především ve vlhkých a teplých půdách.