Košík0(0)
Napadené rostliny dříve kvetou, ve vrcholových částech žloutnou a vytvářejí drobnější a deformované hlízy. Více napadány jsou porosty v těžkých vlhkých půdách, v půdách s nedostatečně rozloženou organickou hmotou (slamnatý hnůj, kompost, zelené hnojení) a hlízy z opožděných sklizní.
Původcem je houba Thanatephorus cucumeris, známá více pod názvem svého anamorfního stádia - Rhizoctonia solani. Choroba je známá i pod starším nazvem "kořenomorka bramborová". Na hlízách se vytvářejí plochá, černá nebo hnědá vločkovitá tělíska (sklerocia), která připomínají kousky ulpělé zeminy nebo humusu a sají se seškrábnout. Při infekci přes lenticely se mohou na hlízách vytvářet drobné píštěle. Na klíčcích, stolonech, kořenech a na podzemních částech mladých stonků jsou hnědé propadlé skvrny. Na hlízách se pak vytvářejí nové náhradní klíčky a stonky. Za vlhkého počasí se na bázích stonků objevuje bílý plstnatý povlak mycelia houby. V paždích listů se mohou vytvářet vzdušné hlízky. Napadené rostliny dříve kvetou, ve vrcholových částech žloutnou a vytvářejí drobnější a deformované hlízy. Více napadány jsou porosty v těžkých vlhkých půdách, v půdách s nedostatečně rozloženou organickou hmotou (slamnatý hnůj, kompost, zelené hnojení) a hlízy z opožděných sklizní. Kromě bramboru má původce vločkovitosti více než 500 hostitelských rostlin (např. řepa, mrkev, fazol, brukvovité plodiny). Důležité je používat zdravou sadbu, hnůj do půdy zapravovat již na podzim, nepřehnojovat dusíkem a včas likvidovat plevele. Měla by se uskutečnit všechna opatření, která urychlí vzcházení porostů (používat předklíčenou nebo narašenou sadbu, nesázet hlízy do studené půdy). Brambory na jednom místě by neměly být pěstovány dříve než za 4 roky. Sklizně je třeba provádět včas a pokud možnou za suchého počasí nebo alespoň hlízy naskladňovat až suché. Sadbu je možné před výsadbou mořit.