ŠKŮDCI - Mandelinka bramborová

Optimální termín ošetření je období maximálního líhnutí larev z vajíček. Tyto preparáty jednak zabíjí larvy a rovněž až o 95% snižují množství vajíček kladených samicemi ošetřený porost.

Příznaky: Na jaře se na listech objevují brouci s typickým černobílým pásovým zbarvením krovek. Brouci i larvy vykusují do čepele listů zprvu dírky, později, zvláště při silnějším napadení, žerou brouci i larvy celou plochu listové čepele a ponechávají jen nejsilnější žebra. Žlutá vajíčka jsou kladena ve skupinkách na spodní straně listů. Larvy jsou růžovočervené s černou hlavou a nohama a dvěma řadami černých skvrn po stranách těla. Význam: Mandelinka bramborová je úporným škůdcem především brambor, ale i baklažánů. Může poškodit i mladé porosty přímo na setých rajčat. Při silném napadení snižuje výnosy brambor o 30 - 50%. 10% redukce listové plochy znamená zhruba 10% redukci výnosu hlíz. Biologie Hostitelské rostliny: Kromě brambor, lilků a rajčat probíhá celý vývoj mandelinky bramborové i na lilku potměchuti a blínu. Brouci žerou i další druhy rostlin čeledi lilkovitých, jako je paprika, tabák, durman, rulík zlomocný, kustovnice, mochyně židovská třešeň aj. Vývojový cyklus: Brouci přezimují v půdě. Na jaře v období květu smetánky vylézají a vyhledávají porosty brambor, nebo jiné vhodné živné rostliny, na kterých probíhá zralostní žír. Samice poté kladou na spodní stranu skupiny několika desítek vajíček. Celkem klade jedna samice několik set až několik tisíc vajíček. Larvy procházejí 4 instary. Dorostlé larvy 4. instaru zalézají ke kuklení do půdy. V teplejších oblastech střední Evropy mí druh 2 generace. Brouci druhé generace se líhnou v červnu. Část brouků přezimuje dvakrát. Ekologie: Optimální podmínky k množení druhu jsou při suchém a teplém počasí. Škodlivost tohoto druhu je dána především nepřítomností dostatečného spektra efektivních antagonistů v ekosystémech Evropy, kam byl druh zavlečen ze Severní Ameriky. Larvy i brouky požírají bažanti, koroptve a další druhy ptáků, z hmyzu střevlíci, slunéčka, vosy, zlatoočky a škvoři, z pavoukovců sekáči. V případě střevlíka Pterostychus cupreus se uvádí žír 10 larev druhého instaru za den, u zlatooček žír 10 larev prvního instaru nebo 6 larev druhého instaru za den. V Evropě je dále popsána parazitace kuklicí Meigenia mutabilis. V půdě napadá larvy, kukly i dospělce entomopatogenní houba Beauveria bassiana - v Polsku zaznamenává až 20% přirozená infekce, dále Paecilomyces farinosus a entomopatogenní hlístice rodů Neoaplectana a Heterorhabditis. Ochrana Nepřímá: Časná výsadba, nejlépe předklíčené sadby. Sázení brambor na pozemky co nejvzdálenější od loňských brambořišť. Přímá: Na menších plochách lze mandelinky likvidovat opakovaným sběrem. Středoevropské populace mandelinky bramborové jsou dnes rezistentní k syntetickým pyrethroidům, organofosfátům a některým dalším skupinám insekticidů. K přímé ochraně lze s výhodou využít vysoce selektivní mikrobiální přípravky na bázi B. thuringiensis tenebrionis. V registračním řízení je rovněž insekticid Neem Azal - T/S na bázi semen tropické dřeviny Azadirachta indica. Optimální termín ošetření je období maximálního líhnutí larev z vajíček. Tyto preparáty jednak zabíjí larvy a rovněž až o 95% snižují množství vajíček kladených samicemi ošetřený porost. Další možností je použití ekotoxikologicky přijatelných insekticidů na bázi thiac lopridu, teflubenzuronu aj. Na větších plochách bývá dostačující ošetření okrajů pozemků do hloubky okrajů pozemků do hloubky 30 - 50 m od okraje.