Latinsko - český slovník (O)

oáza místo v poušti v okolí přirozených pramenů nebo umělých studní, případně pouštní deprese, kde kořeny rostlin dosahují spodní vody.   
obal  (involucrum) soubor listenů pod květem nebo květenstvím napodobující někdy kalich.  
obal květní okvětí  
obalíček involucellum soubor listenů pod dílčím květenství, (okolíčky mrkvovitých)
obconicus, a, um obkuželovitý, obráceně kuželovitý  
obcordatus, a, um obsrdčitý  
obcuneatus, a, um obklínovitý  
obdiplostemonické tyčinky v květech o dvou kruzích tyčinek si oba kruhy vymění své pozice.  
obilka  (caryopsis) nažka s tenkým oplodím, které srůstá s osením a bílkem. (plody trav)  
objímavý list (folium amplexicaule přisedlý lisz, jehož čepel je na bázi hluboce vykrojená a oba laloky nebo úkrojky přesahují šířku lodyhy.  
obkopinatý list  folium oblanceolatum list obrácene kopinatý, nejširší v horní třetině, poměr délky k šířce 3/1.
oblanceolatus, a, um obkopinatý  
oblast - ve fytogeografii nejvyšší jednotka pro členění vegetačních zón území, které se vyznačuje druhovým až rodovým endemismem a vlastními fytocenologickými jednotkami v hodnotě řáduaž tříd. (např. území evropského listnatého lesa)  
obligatus, a, um závažný, zavázaný  
obliguus, a, um šikmý, na bázi šikmo uťatý  
oblongus, a, um, oblongatus, a, um podlouhlý, poměr délky k šířce 3:1  
obojaký, (oboupohlavný, monoklinický květ   flos hermafroditus, f. monoklinus
     květ obsahující tyčinky i pestíky (tedy orgány samičího i samčího pohlaví) oboupohlavná rostlina.    
oboupohlavný květ obojaký květ  
obovatus, a, um, obovalis, is, e obvejčitý poměr délky k šířce  3:2
oplodní perigynický  
obscurus, a, um temný, tmavý, nejasný  
observatio, onis, f pozorování  
observatus, a, um pozorovaný  
obsrdčitý list folium obcordatum list na konci vykrojený s ostrým zářezem a tupými až zaokrouhlenými laloky, čepel je na bázi zúžená.
obtectus, a, um, obtextus, a, um pokrytý, přikrytý, zahalený  
obtriangularis, is, e cuneatus trojúhelníkovitě klínovitý, poměr délky k šířce 5:6
obtusatus, a, um otupený  
obtuse acutus tupě špičatý, tvoří na vrcholu úhel se stranami rovnými nebo slabě konvexními  
obtusus, a, um tupý  
obtusifolius, a, um tupolistý  
obtusilobatus, a, um tupě laločnatý  
obvejčitý list folium ovatum list obráceně vejčitý, v horní 1/3 nejširší.
occidentalis, is, e západní  
occlusus, a, um uzavřený  
oceanická disjunkce typ disjunkce, kde hiát tvoří oceán  
oceanicus, a, um mořský, oceánský  
ocellum, i, a očko například na bramboru  
ochrea, ae, f. ocrea botka  
oct-, octo-,  -osmi ve složeninách např.:  
     octiflorus osmikvětý  
     octacanthus osmitrný  
     octophyllus osmilistý  
     octopetalus osmiplátečný  
ocularis is, e octulatus, a, um okatý, očkatý
oculus, i, m.  Oko oculus Christi  -  Kristovo oko: Inula oculus Christi
oddenek  (rhizoma) podzemní část stonku, má většinou adventivní kořeny a místo listů zpravidla šupiny. Shromažďuje zásobní látky a přetrvává tak nepříznivou dobu pro vegetaci. Slouží též k vegetativnímu rozmnožování.  
odění  (indumentum) soubor chlupů nebo žlázek pokrývající rostlinné orgány.  
odkopky sazenice získané z kořenů, nebo kořenového krčku mateční rostliny.  
odnož (šlahoun, výhonek, poplaz, stolo) postraní stonek vyrůstají z paždí listů, přízemní růžice nebo z oddenků se silně prodlouženými internodii.
   podzemní dřevnatá odnož stolo subterraneus, s. geophilus vyrůstá z kořenové hlavy, zprvu roste pod zemí, později vyrůstá na povrch půdy.
   nadzemní dřevnatá odnož stolo epigenus, s. photophilus vyrůstá z báze zdřevnatělého stonku, roste nad zemí a tvoří listy, případně i květy
     kořenová odnož stolo radicalis vyrůstá z adventního kořenového pupenu
     bazální stonková odnož stolo caullomatis basalis  
     kmenová odnož stolo truncalis  
     větvová odnož stolo ramealis  
     bylinná odnož stolo soboles, sarmentum, flagelum  
  nadzemní bylinná odnož soboles tenký, plazivý, zakořeňující v&a