Košík0(0)
| Termín |
Překlad |
Vysvětlivky |
| p | symbol pro okvětí (perigon) | |
| pachy-, | tlusto-, | ve složeninách např.: |
| pachyacanthus | s tlustými trny | |
| pachycladus | stlustovětví | |
| pachydermis | tlustoblaný, tlustokorý | |
| pacibule (pseudobulbus) | orgán morfologicky totožný s cibulí, ale bez funkce zásobního orgánu, tzn. s tenkými šupinami a nedužnatým pacibulím. | |
| pacibulka, bulbila | cibulka rozmnožovací (bulbillus) | ztlustlé šupiny pupenu, tvořící z celého pupenu odpadavé, vejčité nebo kulovité útvary, většinou v úžlabí listů, tyto pacibulky po odpadnutí od mateřské rostliny na příhodném stanovišti vyrůstají v novou rostlinu: |
| bazální pacibulka | b. basalis | vzniká v paždí přízemních listů |
| kořenová pacibulka | b. radicalis | |
| úžlabní pacibulka | b. axillaris | vzniká v paždí lodyžních listů |
| živorodá pacibulka | b. viviparus | vyvíjí se na mateřské rostlině v mladou rostlinku se zřetelnými lístky a často i kořínky. |
| pacibulka v květenství | b. in inflorescentia | vzniká v paždí listenů v květenství (alium) |
| pagina ae, f. | strana, paginace | číslování stran |
| pahlíza | pseudotuber | vzniká ztloustnutím stonkového článku se zakrnělým vrcholovým pupenem |
| pahorkatina | viz.: vegetační stupně | |
| pakorunka | paracorolla | různě srostlé nebo volné, límcovité až trubkovité výrůstky v koruně nebo okvětí. Vzniká hypotetický z palistů okvětních lístků, nebo z jejich jazýčků nebo z chlupů. |
| jednoduchá pakorunka | p. simplex | výrůstky tvoří jeden kruh (Narcissus,) |
| šupinovitá pakorunka | p. squamata | tvořená jednotlivými nesrostlými šupinkami |
| pakořínek | rhizoidum | |
| palaeo | starý, starobylí | |
| Palaeotropis - Paleotropis | květná říše Země, která zahrnuje tropické oblasti Starého světa. Dělí se na 14 květenných oblastí. | |
| palea ae, f. | plevina | |
| palea inferoir | p. exterior | plucha |
| palea superior | p. interior | pluška |
| paleaceus, a, um, | paleatus, a, um | plevkatý, plevinatý (u kapraďorostů) |
| paleobotanika (fytopaleontologie) | jedná se o vyhynulých rostlinách a jejich vývoji v jednotlivých geologických dobách. Rostliny se určují podle nálezů různých částí : semen, plodů, otisků… | |
| paleoendemit | viz: endemit | |
| paleolea ae, f | plevka | |
| paleotropický | původní v tropech Starého světa | |
| palice (spadix) | jednoduché hroznovité květenství se ztlustlým vřetenem, na kterém sedí množství drobných kvítků, často je palice obalena zvětšeným listenem - toulcem. Tůzné typa: | |
| přerušovaná palice | spadix interrupta | části vřetena jsou bez květů |
| nahoře jalová palice | spadix superne sterilis | |
| celá květonosná palice | spadix totus tectus | |
| obalená toulcem | spadix spathatus | |
| bez toulce | spadix espathatus | |
| palístky | stipellae | drobné úkrojky čepele na bázi lístků zpeřeného listu |
| palisty (stipulae) | drobné ploché výrůstky listového původu. Původně přisedají po stranách inserce řapíku, ale druhotně mohou být různě posunuté. Rozlišujeme podle: | |
| TRVÁNÍ: prchavé palisty | opadávají před vývinem listu | |
| opadavé palisty | opadávají během vývinu listu | |
| trvalé palisty | opadávají teprve s listy | |
| KONZISTENCE | šupinovité a dlanité | Viola hirta |
| zelené asimilující | ||
| ztrnovatělé | ||
| TVARU | nesouměrné | |
| lupenité | až do velikosti čepele listové | |
| pallens, entis | palescens, entis | blednoucí |
| pallidiflorus, a, um | bledokvětý | |
| pallidifolius, a, um | bledolistý | |
| pallidus, a, um | bledý, mdlý | |
| palmatus, a, um | dlanitý | |
| paludicola, ae | rostoucí v bažině, močálu | |
| paludosus, a, um | paluster | bahenní, bažinatý,močálovitý |
| palus, udis f. | močál, bažina | |
| paluster, tris, tre | palustris, tris, tre | paludosus |
| palynologie (pylová anylýza) | nauka o morfologii pylových zrn. | Studiem fosilních pylových zrn zjistíme vývoj vegetace, klimatické a ekologické poměry určitého území a určitédoby a stáří studovaného sedimentu |
| pampa | jihoamerická step, tvořená hlavně travinami a květnatými bylinami. | |
| panašované listy | listy s bílými nebo žlutými skvrnami nebo proužky. Vyskytují se zejména u kultivarů některých dřevin. | |
| pandemický, pengeický | viz.: kosmopolit | |
| panduratus, a, um | houslovitý | u plochých vejčitých orgánů nad 1/2 s párem okrouhlých zářezů. |
| pangeický, pandemický | viz.: kosmopolit | |
| pannonské druhy | rostliny původní v maďarských stepích. Některé z nich se rozšířily do nejteplejších oblastí našeho státu. | |
| panicula, ae, f. | lata | |
| paniculatus, a, um | latnatý | |
| pantropický | roste v tropech Starého i Nového světa | |
| papilionaceus, a, um | motýlkovitý | |
| papilio, onis, | motýlkovitý | |
| papilla, ae, f. | papila, papilka | kuželovitě vyklenutá vnější blána epidermální buňky |
| papillaris, is, e | papillosus a, um | papillatus, a, um papilózní, pokrytý papilami, puchýřkatý, bradavičnatý |
| papus, i, m | chmýr | |
| paprsečky (setea | štětiny chmýru na plodech některých druhů čeledi Asteraceae | |
| paprsek (radius) | soubor jazykových květů na okraji úborů (Chrysantenthemum leucanthemum) | |
| paprskující květy | okrajové květy více-méně plochého květenství, jejihž koruna se zveličuje měrem k vnější straně květenství | |
| parabiosa | sisjunktivní symbióza | vzájemný vztah a ovlivnění rostlin, nebo rostlin a živočichů. |
| paracorolla, ae, f. | pakorunka | |
| paradisiacus, a, um | rajský | |
| paradoxus, a, um | paradoxní, podivný, zvláštná | |
| parakarpium, parakarpické gyneceum | cenokarpium, které vzniklo ze synkarpia redukující vnitřních částí plodolistů, takže se kraje srostlých plodolistů oddálily od středu semeníku a vytvořily jen jeho stěny. (papaver) | |
| paralleus, a, um | paralelní, rovnoběžný | |
| paramos | biom travnatých porostů nad horní hranicí lesav jihoamerických Andách | |
| parasiticus, a, um | parazitický, cizopasný | |
| parastich | strmá šroubovitá inserce listů a stonku. Vzniká zkrácením internodií a tím stlačením genetické spirály. | |
| parazitický kořen | (radix parasitica, r. notha) | kořen cizopasné rostliny vnikající do těla hostitelova, odkud čerpá živné roztoky. |
| parenchym | pletivo z tenkostěnných buněk, ve všech směrech přibližně stejných rozměrů, tvoří obyčejně mladé části orgánů a zásobní pletivo. Jsou-li buňky kulovité, je takové pletivo bohaté na mezibuněčné prostory a nazývá se merenchym. | |
| parietalis, is, e | parietální, nástěný | |
| parietální semenice | nástěná semenice | |
| paripinnatus, a, um | sudozpeřený | |
| parthenocarpia, ae, f. | vznik plodů bez opylení | zpravidla netvoří semena, nebo nemají embryo |
| parthenogenesis, is, e | samobřeznost, parthenogeneze | |
| partialis, is, e | částečný | |
| particularis, is e | částečný, dílčí | |
| partitus, a, um | dělný, dílený | se zářezy sahajícími asi do 2/3 šířky nebo 3/4 délky orgánů. |
| bipartitus | dvoudílný | rozdělený na dva laloky |
| multipartitus | mnohodílný | |
| parvulus, a, um | maličký, velmi drobný | |
| parvus, a, um | malý, drobný | |
| parviflorus | malokvětý | |
| parvifolius | malolistý | |
| pařeništní zemina | vzniká několikerým převrstvením a přesátím. Má vysoký obsah humusu. Používá se k lehčení zeminy pro některé rostliny. | |
| pascuum, i, a | pastvina | |
| pascuus, a, um | pastvinný | |
| passerinus, a, um | vrabčí | |
| pastéblo, (calamus) | stonek bez uzlů, který je vlastně jedno prodloužené internodium | |
| patens, entis | odstálý, odkloněný, otevřený | |
| patulus, a, um | rozkladitý | |
| patyčinka (staminodium) | zakrnělá tyčinka, z níhž je vyvinuta jen nitka a prašník chybí, čímž stratila svou funkci. | |
| pauci-, | chudo-, | ve složeninách např.: |
| pauciflorus | chudokvětý | |
| paucifolius | chudolistý | |
| pauciramosus | málo, chudě rozvětvený | |
| paucistamineus | s málo tyčinkami | |
| pavéza (vexillum) | horní, největší plátek korunní v květu motýlkovitých rostlin. | |
| pavučinatý | arachnoideus, arachnoides | pokrytý velmi dlouhými jemnými přitlečenými chlupy, všemi směry volně spletenými v tenký, řidký povlak. |
| pecka (putamen) | vnitřní část peckovice, tvořená sklerocarpickým endokarpem., uzavírající semeno. | |
| peckovice (drupa) | nepukavý plod s tenkým blanitým exokarpem, dužnatým nebo šťavnatým mezikarpem a kamenným endokarpem, kteří tvoří jednu pecku. | |
| vysychavá peckovice | p. exsucca | Amygdalus |
| pukavá peckovice | tryma | s vnějšímoplodím v době zralosti pukavým a speckou pukající při klíčení. |
| vícesemenná peckovice | pyrenarium - synkarpický plod | synkarpium, které tvoří několik peciček. |
| peckovička | drupeola | drobná peckovice, souplodí peckoviček, |
| pectinatus, a, um | pectineceus, a, um | hřebenitý |
| pedatus, a, um | znožený | |
| pedicellatus. A, um | stopečkatý | |
| pedicellus, i, m | stopečkatý | |
| pediculatus, a, um | stopkový, stopkatý | |
| pedofyty (pedofilní druhy) | potřebují vlhkou hlubokou půdu. | Luční a lesní porosty. |
| pedologie | půdoznalectví, nauka o půdě | |
| peduncolosus, a, um | pedunculatus, a, um | nápadně, silně stopkatý |
| pedunculus, i, um | stopka | |
| pel | pyl | |
| pelatka (antheridim) | samčí pohlavní orgán produkující samčí pohlavní buňky. | |
| peletisace semen | obalování drobných semen látkou složenou z různých složek. Slouží k usnadnění výsevu a k lepší klíčivosti. | |
| pellucidus, a, um | průsvitný, průzračný | |
| peloria, ae, f. | pelorie, pelorický květ. | abnormální vytvoření pravidelného, zdánlivě vrcholového (terminálního) květu ma konci květenství, jehož ostatní květy jsou souměrné. (digitalis) |
| peltatus, a, um | štítovitý, štítnatý | |
| penalpín (penalpínský) | alpín (alpínský) | taxon, který svým původem a zejména rozšířením je vázán na polohy pod lesní hranici, vystupuje však na vhodných místech do alpínského stupně. |
| pendens, entis | visící | |
| pendulatus, a, um | kyvadlovitý | |
| penduliflorus, a, um | s visícími květy | |
| pendulifolius, a, um | s visícími listy | |
| pendulinus, a, um | pendulus, a, um | převislý |
| penetrace, penetrační | pronikání taxonu z území jeho hlavního výskytu do sousedního území v jednom směru. | |
| penicillatus, a, um | penicillaris. Is, e | štětcovitý, štětičkovitý, štětíčkový |
| pennatus, a, um | pinatus, a, um | zpeřený, pernatý |
| penta-, | ..-pět, | ve složeninách např.: |
| pentacylus | s pěti kruhy | |
| pentagonus | s pěti kolénky | |
| pentaremus | pětičetný | |
| pentapetalus | pětiplátečný | |
| pentaspermus | pětisemenný | |
| peponium, ii, a | bobule s masitým, šťavnatým endokarpem a semenými pouzdry: vzniká ze spodního semeníku | |
| per - -1. Skrz | perforatus, a, um | dírkovaný |
| 2 velmi | ve složeninách např: | |
| permixtus | velmi míchaný | |
| permollis | velmi měkký | |
| perramosus | bohaté kvetenství | |
| persimilis | velmi podobný | |
| pertenuis | velmi tenký | |
| perdurans, entis | trvající | |
| peregrinus, a, um | cizokrajný, přistěhovalý | |
| perennis, is, e | vytrvalý planta perennis | vytrvalá rostlina |
| pereny | vytrvalé rostliny, trvalky | |
| perfectus, a, um | dokonalý, úplný | |
| perfoliatus, a, um | prorostlý | s prorostlými listy |
| perforatus, a, um | dírkovaný, průsvitně tečkovaný | při pozorování proti světlu s jasnými tečky |
| peri-, | okolo, dokola, kolem | |
| perianthium ii, a | květní obal | |
| periblem (periblema, matis, a) | pletivo, které tvoří základní primární kůry. | |
| pericarpium, ii, a. | oplodí | |
| pericladium, ii, a | perikladium | |
| periderm (periderma, matis, a) | druhotná kůra | krycí pletivo rostlinných orgánů, které zastupuje odumřelou pokožku a chrání vnitřní pletiva před vnějším prostředím. |
| perigon (perigonium, ii, a) | symbol P | okvětí |
| perigynický (oplodní | kalich, koruna i tyčinky jsou na okraji receptacula ještě s gyneccem. Semeník polospodní. | |
| perigynium, ii, a | mošnička | |
| perikambium | vrstva buněk pod endodermis, je latentnímmeristémem, ve kterém se zakládají postranní kořeny. | |
| perinium, ii, a | zvláštní typ vnější exiny u spor kapraďorostů | |
| perikladium (pericladium) | podkvětní stopka | je zřetelně oddělena od úžlabní stopky a plynule přechází v květ. (asparagus) |
| periodicita | časovost | |
| periodus, i, f | perioda, období | |
| perisperm (perispermium, ii, a) | vnější bílek bílek | zásobní pletivo, které vzniklo přeměnou vaječného diploidního nucellu. |
| persistens, entis | neopadavý, trvalý | |
| peřenodílný list | folium pinnatipartitum | viz: dílný list |
| peřenoklaný list | folium pinnatifidum | viz: klaný list |
| peřenolaločný list | folium pinnatilobatum | viz: laločný list |
| peřenosečný list | folium pinnatisectum | viz: sečný list |
| peřený | zpeřený | |
| pestík (pistillum) | samičí orgán v květech krytosemenných rostlin, vznikl srůstem jednoho nebo několika plodolistů, čili karpelů a děli se na: | |
| semeník (ovarium) | tj. dolní, zpravidla rozšířenou část obsahující vajíčka, která přechází v úzkou rourkovitou čnělku a končí bliznou. | |
| petala | korunní plátky | |
| petalisace (petalisatio) | přeměna květních orgánů, zejména tyčinek na ploché lupenovité útvary (korunní plátky) čímž vznikají plnokvěté forma rostlin | |
| petalisovaná (korolinická) tyčinka | stamen petaliforme | lupenovitě rozšířená jalová (sterilní) tyčinka. |
| petaloidní | korunovitě zbarvený, nebo i zvětšený | |
| petalum, i, a | korunní plátek | zúžená bazální část se nazývá nehet, horní rozšířená část čepel. |
| petiolaris, is, e | petiolatus, a, um | řapíkatý |
| petiolus, i, m. | řapík | |
| petra, ae, f. | skála, kámen | |
| saxum, i, a | skála | |
| rupes, is, f | skalisko | |
| petraeus, a, um | skalní | |
| petrafactus, a,um | zkamenělý | |
| petricola, ae | rostoucí na skalách | |
| petricosus, a, um | skalnatý, kamenitý | |
| petrofyty (petrofilní druhy) | mohou vyklíčit a trvale žít na obnažených tvrdých horninách. | |
| litofyty | osídlují holé kameny, ale aktivně do nich nevnikají - řasy, mechy | |
| litofagofyty | aktivně narušují kompaktní skálu a vnikají do ní. - kořeny dřevin. | |
| chazmochamofyty | kořenují ve skalních spárách a dutinách. | |
| petrophilus, a, um | skálu, kámen milující | |
| petrosus, a, um | kamenitý, skalnatý | |
| pěnovec (vápenný tuf) | sladkovodní vápenec, vysrážený z tekoucích studených, často krasových vod. Vytváří ložiska v podobě kaskád. Je vždy vysoce porézní, strukturní., často s otisky listů. Někdy bývá sypký. Pevný je velmi vhodný na stavbu skalek. | |
| pH | půdní reakce | |
| phaenologia ae, f | fenologie | |
| phaenotyous, i, m | fenotyp | |
| phaeus, a, um | hnědočervený | |
| Phanerogamae | jevnosnubné, nikoliv semenné rostliny | |
| Phanerophyta | fanerofyty | |
| philonotis, is, e | milující vlhko, mokro | |
| phoeniceus, a, um | nachový, šarlatový | |
| phototypus, i, m | fototyp | |
| phosphorescens, entis | phosphoteus, a, um | foforeskující, světélkující |
| phyllocanthus, a, um | s jehlicovitými nebo ostnitými listy | |
| phyllocladium, ii, a | fylokladium | |
| phyllodium ii, a | fylodium | |
| phylloma, matis, a | fylom, list | |
| phyllopodiun, ii, a | fylopodium | |
| phyllotaxis, is, f | fytotaxie | |
| phyllum, i, a | lístek, list | často ve smyslu:zákrovní listen |
| phylum, in | kmen: vyšší systematická jednotka | |
| physiognomia, ae, f | fyziognomie | |
| physoides, es | měchýřkovitý | |
| physalis | měchýřkovitý | |
| piceus, a, um | smolný | |
| picreus, a,um | hořký | |
| pictus, a, um | namalovaný | |
| pileatus, a, um | kloboukatý | |
| pileus | kloboukatý | |
| pileolatus, a, um | kloboučkatý | |
| pileolus | klobouček | |
| pilosellue, a, um | chloupkatý | |
| pilosus, a, um | chlupatý | |
| pilovitý (serratus) | okraj plochého orgánu (listu apod.) se špičatými zuby i zářezy, směřujícími dopředu. /přední strana zubů je kratší než zadní/ zuby mohou být ještě pilovité a potom je okraj 2x pilovitý. | |
| pilularis, is, e | piluliformis, is, e | pilulkovotý, kuličkovitý |
| pilulifer, fera, ferum | kuličkonosný | |
| pilus, i, m | chlupatý | některé typy chlupů: |
| pilus capitatus | chlup hlavičkovitý | na konci kulovitě ztlustlý |
| pilus bulbosus | chlup cibulkovitý | na bázi rozšářený |
| pilus deciduus | chlup opadavý | v době zralosti opadá |
| pilus filiformis | chlup niťovitý | velmi tenký, dlouhý, jednobuněčný |
| pilus persistens | chlup vytrvalý | |
| pilus rectus | chlup přímý, jednoduchý, rovný | |
| pilus sessilis | chlup sedící, na bázi nezúžený | |
| pilus stipitatus | chlup stopkatý, na bázi zůžený do stopky | |
| pilus urens | chlup žahavý: tuhý, kuželovitý chlup s velkou buňkou, obsahující látky, které po odlomení špičky dotykem vniknou do kůže a vyvolávají pálivý pocit. | |
| pinguifolius, a, um | tučnolistý | |
| pinguis, is, e | tučný, mastný | |
| pinnatifidus, a, um | peřenoklaný | Viz: klaný list |
| pinnatus, a, um | pennatus, a, um | zpeřený |
| pinniformis, is, e | pérovitý | |
| pinnosus, a, um | silně zpeřený | |
| pinnulatus, a, um | jemně zpeřený | |
| pionýrské, / invazní / druhy | osídlují obnaženou půdu, většinou jsou to druhy anemochorní | |
| piperatus, a, um | piperitus, a, um | piperitis, is, e peprný, pepřený |
| piriformis, is e | hruškovitý | |
| písek | sypká hornina, která sedimentuje vodou. Obsahuje volná zrna převážně křemene. | |
| pasiformis, is, e | ve tvaru hrachu | |
| pistillaris, is, e | pistillatus, a, um | pestíkový |
| pistlillum, i, a | pestík | |
| pistillodium, ii, a | zakrnělý pestík obvykle s redukovaným semeníkem a bez vajíček (ztratil svou funkci). | |
| placenta | semenice | |
| plagiotropický (plagiotropicus) | rostlinné orgány rostoucí nebo položené více-méně rovnoběžně s povrchem půdy. Např. odstávající větve, listy, plazivé výhonky…) | |
| planá rostlina | roste samovolně bez vysazení | |
| planární stupeň | viz: vegetační stupně | |
| planifolius, a, um | s plochám listem | |
| plankton | živé organismy, které se ve vodě pasívně vznášejí | |
| planta, ae, f | rostlina | |
| planta vasculares | cévnaté rostliny | |
| planus, a, um | plochý | |
| planý | nepěstovaný, spontánní | |
| plasma, mantis, a | plazma, viz: protoplazma | |
| plastidy | v cytoplasmě rozptýlená tělíska různé velikosti a často nápedně zbarvená | |
| leukoplasty | velká bezbarvá tělíska | |
| chromotofory | zbarvená tělíska: | chloroplasty - zelená |
| chromoplasty - žlutá až oranžová | ||
| platy-, | ..- široký | ve složeninách: |
| platycaulis | s širokou lodyhou | |
| platycladus | širokokvětý | |
| platyphyllus | širokolistý | |
| plátky korunní (petala) | lístky, které tvoří květní korunu | |
| platykladium, /platycladium, ií, a/ | zploštělý stonek se zachovaným článkováním, v uzlech se často rozvětvuje. | |
| pleiochasium, ií, a | mnohoramenný vrcholík | |
| pleiomorphus, a, um | pleiomorfní | mnohotvárný, rozmanitý tvarem |
| plektenchym | plectenchyma, matis, a | pseudoparenchym, nepravé pletivo: pleťovitě propletená vlákna hub (hyfy) |
| plemeno (subspecies) | zkratka subsp., nebo ssp., | vnitrodruhový taxon pro označení populace s vlastním areálem a stálými dědičnými znaky, které však tvoří - na rozdíl od druhu- přechodné nehybridogenní formy do druhé (nebo druhých) subspecie téhož druhu. |
| plenky (lodiculae) | zakrnělé okvětní lístky trav, v podobě drobných hrbolků nebo šupinek, kterév době květu oddalují pluchu a plušku od sebe a rozevírají tak květ. | |
| plenus, a, um | plný | |
| flore plenus | plnokvětý | zkratka fl. Pl. |
| plerom | pletivo, ze kterého se vyvine cévní svazek a dřeň | |
| pletivo | vzniká dělením buněk, rozeznáváme hlavnáí druhy pletiv | |
| kolenchymatické pletivo | kolenchym | |
| parenchymatické pletivo | parenchym | |
| prozenchymatické pletivo | prizenchym | |
| sklerenchymatické pletivo | sklerenchym | |
| pelva (gluma) | listen, z jehož paždí vyrůstá klásek, zpravidle jsou na spodině klásku dvě plevy. | |
| plevina (palea) | mnohobuněčné hnědé chlupy nebo šupinky na řapících kapradin. | |
| plevka (paleola) | listen pod květem na lůžku úboru u složnokvětých a u hlávek | |
| plicatus, a, um | zřasený, řasnatý | |
| plísně | jednobuněčné houby | |
| plnokvětost | přeměna tyčinek v korunní plátky, nebo zmnožení korunních plátků vzniká zdánlivě mnohoobalný květ, často celý vyplněný plátky | |
| plný květ | flos plenus, | pád flore pleno |
| plod (fruscus) | rostlinný orgán obsahující semena. Vzniká přeměnou pestíku (případně všech květnách částí neboo i jiných listových orgánů) po oplození vajíček. Plod umožňuje uzrání, uchování a rozšiřování semen. Různé typy: | |
| apokarpium | jednoplodolistové | navzájem nesrostlé plody jednoho květu. |
| cenokarpium | víceplodolistový plod, který vznikl srůstem všech plodolistů jednoho květu. | |
| lyzikarpium | synkarpický plod, jehož přihrádky mezisemennými pouzdry resorbovaly, takže z původních plodolistů zůstávaly jen vnější stěny tvořící oplodí a střední sloupek, na kterém je semenice s vajíčky. | |
| monokarpium | plod, který vznikl z jednoho plodolistu v květu s jednoplodolistovým gyneceem. | |
| parakarpium | cenokarpium, které vzniká srůstem krajů plochých plodolistů. Vzniká tak plod, který nemá vnitřní přihrádky, nebo má přihrádky vedlejší. | |
| synkarpium | cenokarpický plod, který vznikl bočním tangenciálním srůstem uzavřených plodolistů. Počet semenných pouzder se rovná počtu plodolistů. | |
| plodenství | je soubor plodů vzniklých z květů jednoho květenství. (např. hrozen bobulí vinné révy) | |
| plodolist, carpellum, karpel | listový útvar,nesoucí výtrusnice (sporofyl) nebo vajíčka. U rostlin nahosemenných jsou plodolisty ploché a mají volná, nezakrytá vajíčka, u rostlin krytosemenných jsou plodolisty srostlé v pestíky a mají uvnitř vajíčka. | |
| plodonoš (karpofor) | útvar, který nese díly u poltivého plodu. | |
| plodová jizva | cicatrix carpica | stopa při srůstu plodu na plodovém lůžku. |
| plstnatý (tomentosus) | oděný jemnými, hustými chlupy, pevně spletenými v souvislý hustý povlak, v němž jen silnou lupou můžeme rozeznat jednotlivé chlupy. | |
| plkucha | palea inferior, p. exterior | spodní vnější listen na bázi jednotlivého květu v kláscích trav |
| plůdek 1. | oddělená, zpravidla jednosemenná část poltivého plodu (např tvrdka u šalvěje. | |
| 2. | jeden, zpravidla drobný plod v souplodí (např,. Jedna nažka u jahody, jedna peckovička u malin) | |
| plumarius, a, um | pernatý | |
| plumosus, a, um | pérovitý, péřitý | |
| plumula, ae, f | základní růstový pupen: vrcholový pupen na embryu u dvouděložných nebo víceděložných rostlin vytvořený uprostřed mezi dělohami, u jednoděložných na boku děložnýho listu | |
| pluriena | monokarpická, víceletá rostlina vegetující v nekvetoucím stavu po několik vegetačních období. Když potom kvete a dozrávají plody, rostlina hyne. | |
| pluriens | mnohokrát | |
| pluška | palea superior, p. interior | vnitřnín (horní listen) na bázi jednotllivého květu v klásku trav. |
| pluvialis, is, e, pliviosus, a, um, pluvius, a, um | dešťový, deštivý | |
| pneumatofor | pneumatophorus, i, m | dýchací kořen |
| pochva | vagina | bazální, velmi rozšířená část listu nebo řapíku, objímající stonkové internodium nad uzlinou. |
| pochvovitě srostlé listy | folia connato-vaginata | protistojné listy, na bázi srostlé a společně tvořící pochvu (Dianthus barbatus.) |
| počtveření (tetradogeneze) | současný vznik čtyř buněk z jedné, za současné redukce chromozómů (při tvorbě výtrusů a pylů) | |
| podagrarius, a, um | proti pakostnici | |
| podcibulí (podpučí) | rozšířená bazální část stonkuu cibule, z ní dolů vyrůstají kořeny, nahoru dužnaté šupiny. | |
| podčeleď (subfamilia) | nižší systematická jednotka než čeleď | |
| podděložní článek (hypokotyl) | článek podděložní | |
| podhoubí (mycelium) | vegetativmí stadium hub, tvořené bohatě rozvětvenými vlákny (hyfami). Žije saprofyticky nebo paraziticky. | |
| podkvětní listy | listen, listenec, profyla | |
| podlisteny (katafyly) | Jsou to listy s nevyvinutou čepelí a jejich význam je v tom že chrání mladé rostoucí orgány | |
| podlouhle klínovitý | elongate cuneatus, e. obtriangularis | poměr délky k šířce 2:1 |
| podlouhlý | oblongus | 3-4x delší než široký |
| podlouhlý list | folium oblongum | list k oběma koncům stejnoměrně znenáhla zúžený, uprostřed nejširší, s čepelí 3-4 x delší než širokou |
| podocarpus, i, m | stopkoplodý | |
| podplodní | hypogynický | |
| podpučí | podcibulí | |
| podpůrný list (bractea) | symbol b | listen |
| poddruh | subspecies | viz: přehled systematických jednotek |
| podzol | půda, která má výrazně kyselý horizont, tvořený málo rozloženým surovým humusem. Čím jsou matečné horniny chudší a propustnější, tím snadněji probíhá podzolizační proces, který je vyvolán dešťovými srážkami. | |
| poëticus, a, um | básnický | |
| pohlaví 1. Rostlin | je dáno vytvořením samčích a samičích rozmnožovacích orgánů. | |
| 2. Květu | je funkce květních orgánů při pohlavním rozmnožování. Samičí pohlavní orgán je pestík s vajíčky se zárodečným vakem, samčí pohlavní orgán je tyčinka s pylovými zrny. | |
| 3. Nižších rostlin | (nekvetoucích) Řídí se vytvářením megaspor (větších výtrusů), ze kterých vyklíčí orgán vytvářející oosféru (samičí pohlavní buňku) a mikrospor (malých výtrusů), ze kterých vyklíčí orgán, vytvářející spermatozoidy (samčí pohlavní buňky) | |
| pohlavní generace | část života rostliny, začínající vyklíčením výtrusu a končící splynutím pohlavních buněk. U rostlin semenných je omezeno na pylovou láčkua zárodečný vak. Splynutím pohlavních buněk vzniká zygota, diploidní základ nepohlavní generace. | |
| pokožka (epidermis) | jednovrtevné pletivo těsně k sobě přiléhajících buněk. Pokrývá povrch celého těla rostliny, vyjma kořenů. | |
| pokryvnost (projekce) | pokryvnost (projekce) ve fytocenologii je znak, uvádějící v procentech poměr plochy nadzemních orgánů všech členů určitého druhu k analyzované ploše. | |
| polaris, is, e | polární | |
| polární zóna (pásmo) | vegetačně klimatická oblast, velmi chladná s vegetací složenou převážně z lišejníků a mechorostů s chudou příměsí chladomilných trav, bylin a některých plazivých keříků (tundra). Tato vegetace přechází směrem k pólu v ledovou pustinu. | |
| poléhavý | ležící na zemi a na konci nepatrně vzpřímený | |
| politus, a, um | slabě lesklý | |
| polinium, ii, a, pollinarium, ii, a., pollinodium ii, a. | brilka | |
| polokeř. | hemixila, suffrutex, semilignidus | symbol h., vytrvalá rostlina u níž dolní část stonku zdřevnatí a vytrvávají nad zemí. Horní část květonosných výhonů zůstávají bylinné a každoročně odumírají. )Salvia officinalis) |
| polomy | stromy s přelomenými keři v různé výšce nad zemí, působením větrů. | |
| poloobjímavý list | foliumsemiamplexicaule | objímá stonek jen z poloviny |
| poloparazitické rostliny | cizopasné rostliny, které čerpají z hostitele vodu s nerostnými roztoky, jsou však schopné samostatné asimilace, protože mají zeleň listovou. | |
| polopřisedlý list | folium subsessile | na bázizúžený aúzkou jizvou přisedlý na stonku. |
| polospodní semeník | ovarium semiinferum | semeník v dolní polovině srostlý s ostatními květními orgány, svou horní polovinou vyčnívá volně do květu. Tzn. Že tyčinky a květní obaly jsou umístěné kolem semeníku. |
| poloválcovitý list | folium semicylindricum | list z jedné strany vypouklý a z druhé plochý. |
| polštářky listové | stopy po listech na stoncích, často silně až lištovitě vystouplé | |
| poltivý plod | schizocarpium | suchý plod z víceplodolistového srostlého pestíku., který se za zralostí rozpadá v jednotlivé uzavřené zpravidla jednosemenné díly upevněné na středním sloupku. |
| dvounažky | diachenium | |
| struky | lomentum | |
| zobanité plody | regma | |
| poly..-, | …-mnoho | ve složeninách například: |
| polyacanthus | mnohotrnitý | |
| polyactinus | mnohopaprsčitý | |
| polyadelphus | mnohobratrý | tyčinky |
| polychromus | mnohobarvý, pestrý | |
| polymorphus | mnohotvarý | |
| polymorfismus listů | mnohotvárnost listů | |
| polyphyllus | mnoholistý | |
| polyrrhizus | mnohokořenný, s hojnými kořeny | |
| polyspermus | mnohosemenný | |
| polystichus | mnohořadý, v mnoha řadách | |
| polytrichus | hustě chlupatý | |
| polyachenium, ii a. | souplodí tvořené četnými jednosemennými nažkami. | |
| polyadelfické tyčinky | mnohobratré tyčinky | |
| polyandrus, a, um | s mnoha tyčinkami | |
| polycyklické květy | květy s více než s pěti kruhy orgánů | |
| polyfyletický původ | vznik určité skupiny (rostlin) z různých předků. | |
| polyfyletický vznik života | první organismy vznikly za určité doby aurčitých podmínek na různých místech povrchu zemského. | |
| polygamická rostlina | planta polygama | mnohomanželná rostlina |
| polycarpická rostlina | planta polycarpica | žije několik vegetačních období, kvete a tvoří semena nebo výtrusy v každém roce, nebo alespoň několikrát během svého života |
| polymerické gyneceum | gynoeceum polymerum | viz: geneceum |
| polymerické květy | mnohočetné květy | |
| polymorphismus, i, m. | mnohotvarost | např. na jedné rostlině jsou listy různých tvarů, spojené plynulými přechody. |
| polysymetrický květ | flos polysymetricus | s několika (třemi nebo více) rovinami souměrnosti. |
| polytypický | taxon reprezentovaný mnoha druhy | |
| pomaceus, a, um | jablečný | |
| postmeridianus, a, um | odpolední, polední | |
| pometání | úplné zakrnění | |
| pomifer, fera, ferum | jablkonosný | |
| pomnožení (dedublace) | rozdělení jednoho orgánu ve více stejnotvarých útvarů | |
| pomocné /adventní/ pupeny | vznikají kdekoliv na rostlině | |
| pomocný kořen | adventní kořen | |
| pomologia, ae, f | pomologie, ovocnářství | |
| pomum, i, a | malvice | jablko |
| ponderosus, a, um | těžký, z těžkého dřeva | |
| ponořený list | folium submersum, f. demersum | ve vodě rostoucí, zpravidla různého tvaru |
| pontické druhy | rostliny s centrem rozšíření v oblasti Černého moře | |
| popínavá rostlina | liána | |
| popis | descriptio | přesný a podrobný, úplný popis jedince obsahující všechny znaky taxonu |
| porcinus, a, um | prasečí | |
| porifer, fera, ferum | porosum, a, um | dírkovaný, pórovitý |
| porost | seskupení rostlin patřících buď ke stejné systematické jednotce nebo častěji k většímu počtu taxonů. Počet jedinců i taxonů bývá často vysoký | |
| porus, i, m | pór, dírka, otvor | |
| positivně geotropický | značí směr dolů | kořen |
| postmeridianus, a, um | potom, po | |
| potamophilus, a, um | vyhledávájící tekoucí vody, říční | |
| poupě (alabastrum) | pupen, obsahující primordia květu nebo květenství | |
| poušť a polopoušť | je biom, ve kterém nedostatek vody umožňuje život jenom sporému rostlinstvu, které je přizpůsobeno nepříznivým podmínkám buď krátkou vegetační dobou nebo specializovanými orgány. (hluboké kořeny, podzemní cibule,dužnaté listy a stonky,které zadržují vodu | |
| poutec (raphe) | semenný šev | stopa na semeni po poutku, které přirostlo k vajíčku po straně a projeví se na semeni jako rýha. |
| poutko (finiculus) | stopka, kterou jsou připevněna vajíčka k semenici. | |
| práchnivění | je pojem blízký trouchnivění | |
| prae-.., | napřed, vpřed | např.: |
| praealtus | velmi vysoký | |
| praecipitatus | předčasný | |
| praecox | česný, vyvíjející se časně na jaře | |
| praeflorens | záhy kvetoucí | |
| praelongus | velmi dlouhý | |
| praecissus, a, um | prudký, náhlý, rázný, strmý | |
| praefloratio, onis, f | estivace | |
| praemorsus, a, um | ukousnutý | |
| praestans, antis | vynikající výborný | |
| praetextus, a, um | obetkaný | |
| prales | les, ve kterém původní rostlinné společenstvo není narušováno lidským zásahem, tzn. bez lesního hospodaření., a je ponecháno samostatnému vývoji. | |
| prašné pouzdro | loculamentum | je jedno sporangium ny tyčinách kvetoucích rostlin. Dvě sousední prašná pouzdra tvoří prašný vak. |
| prašník (anthera) | horní část tyčinky, ve které setvoří pylová zrna, je tvořen prašnými vaky, které vznikají splynutím vždy dvou prašných pouzder a jsou spojeny konektivem. | |
| různé typy prašníků: | ||
| přímé prašníky | antherae adnatea | |
| vrtivé prašníky | anthera versatiles | mají anemofilní rostliny |
| prašný vak (theca) | dutina v prašníku obsahující pyl, vzniká spojením prašných pouzder. | |
| pratensis, is, e | luční | |
| praticola, ae | rostoucí na loukách | |
| praticulum, i, a | pratulum, i, a | loučka, palouček |
| pratum, i, a | louka | |
| pravidelný květ | flos actinomorphus | květ s pravidelně rozestavěnými květními orgány, kterými je možno položit několik rovin souměrnosti. |
| pravotočivé stonky | otáčejí se ve směru hodinových ručiček | |
| prchavá koruna | opadává před rozvitím květu | |
| prchavý kalich | opadává před rozvitím květu | Papaver |
| prealpin | teplomilný nížinný taxon, který se vyskytuje na výslunných a závětrných místech subalpínského až alpínského stupně. | |
| prérie | severoamerická step tvořená hlavně travami | |
| pressus, a, um | stlačený, zmáčknutý | |
| primární areál | přirozrnýa., spontální areál taxonu, vzniklý bez vlivu činnosti člověka. | |
| primární kořen | hlavní kořen | |
| primární meristén | dělivé pletivo, které je rozděleno na: | dermatogen, periblen, a plerom. |
| primaru, a, um | primární, prvvotní | |
| primigenius, a, um | primigenus, a, um | prvotný, prvorozený |
| primordiální | primordialis, is, e | prvotní |
| primordium, ii, a | první stadium vývinu orgánu tvořené meristematickými pletivy | |
| princeps, cipis | knížecí, přední, nejhlavnější, výborný, znamenitý, výtečný | |
| prioritas, tatis f. | priorita, prvenství, přednost | |
| prismaticus, a, um | prismatický, hranolovitý | |
| procaulom | nediferencovaný, více-méně vláknitý orgán kořenového původu, vznikající při klíčení semen některých cizopasných rostlin. | |
| procenóza | rostlinný shluk | primitivní porost jehož struktura se rychle mění. |
| procerus, a, um | ztepilý, vysokého vzrůstu | |
| procumbens, entis | poléhavý | |
| procurrens, entis | vybíhavý, výběžkatý | |
| prodromus, i, m | předběžné zpracování | |
| productus, a, um | docílený, vytažený | |
| profylum, (prophylum | listenec, značka alfa, či beta | zpravidla jsou dva, na rozdíl od bracteola, která zpravidla jen jedna. |
| progresivní areál | areál se sklonem se zvětšovat | |
| projekce | pokryvnost ve fytocenoligii | |
| prokaulom | procaulom | |
| prokel | prothallium | |
| prolatus, a, um | protažený, podlouhlý | |
| prolifer, fera, ferum | prorostlý | |
| proliferace, proliferatio, onis, f. | prorůstání: prorostlý květ | středem květu prorůstá nový květ nebo i více květů. |
| prolongatus, a, um | prodloužený | |
| pro parte | zkratka p.p. Z části, např. v synonymice | |
| prophyllum, i, a | profylum | |
| propritus, a, um | zvláštní, svérázný, vlastní | |
| prorostlý list | folium perfoliatum | obrůstá bázi i stonek i na protistojné straně listové inzerce |
| prostoplátečná koruna | choripettalní koruna | s volnými nesrostlými plátky |
| p. k. pravidelná | složená se stejných plátků | |
| p. k. souměrná | složená s nestejných plátků | |
| prostatus, a, um | rozprostřený, položený | |
| protandria, ae, f | proterandria, ae, f | prvoprašnost |
| proterogynia, ae, f | proterogynie | prvobliznost |
| proteus, a, um | měnitelný, proměnlivý, nestálý | |
| prothallium, ii, a (prokel) | je pohlavní generace kapraďorostů, na kterém vznikají pelatka a zárodečník. | |
| protistojný (oppositus) | z jedné rooviny vyrůstají proti sobě dva stejné orgány. | |
| protoderm (protoderma) | primární pokožka pokrývající růstový vrchol b prodlužujícím se stonku přechází v pokožku. | |
| protonema, matis a | prvoklíček | je část pohlavní generace u mechů, která připomíná svým tvarem vláknitou řasu. |
| protoplazma, bioplazma, protoplast - cytoplasma | živý obsah buňky | |
| prototypus, i, m | prvotný typ | |
| protuberans, antis | vyboulený, naboptnávající | |
| proximální (proximalis, is, e) | bližší | umístěný blíže ke středu (např. části kořene bližší ke kořenové hlavě. |
| prozenchym /prosenchyma) | pletivo z tenkostěných buněk prodloužených jedním směrem s šikmými přehrádkami. | |
| prstenec (annulus) | řada ztlustlých buněk ve stěně sporangia, jejihž kohézném napětím se sporangium otevírá | |
| průduch (stoma) | skupina buněk v pokožce listů, případně lodyh. Skládají se ze dvou buněk, mezi nimiž je skulina, která reguluje výměnu plynu mezi ovzduším a rostlinou. | |
| pruinosus, a, um | ojíněný, | |
| pruina, ae, f | voskový nádech | |
| původní druh | ve fytocenologii značí, že tento druh společenstvo necharakterizuje. Yjsou to například ubikvisti. | |
| prvobliznost | proterogynie, protogynie | dříve dospívají bizny a teprve až zaschnou, otevírají se prašníky. |
| prvokláček | protonema | |
| prvoobalné (Archichlamydeae) | umělá skupina dvouděložných rostlin. Jsou to rozmanité typy, které mají květy nahé nebo jednoobalné. Pokud jsou různoobalné, jsou prostoplátečné. | |
| prvoprašnost | protandrie, proterandrie | prašníky dozrávají dříve než blizny. |
| prýt (frons) | každý listnatý výhon, větev apod. V embriu je založen jako hypokotyl | |
| přeléhání semen | jev, kdy semena neklíčí ani při podzimním výsevu v příští vegetační periodě vlivem hlubokého klíčního odpočinku | |
| přechodná zóna | vegetačně klimatické území, které tvoří přechod mezi subtropickou zónou a mírnou zónou. | |
| přehrádky v tobolkách | stěny vzniklé srůstem plodolistů - pravé přehrádky. | |
| stěny vzniklé vychlípeninami semenice - nepravé přehrádky. | ||
| přeslenité listy | folia verticillata | |
| přeslen (verticillus) | soubor nejméně tří listenů nebo větévek, které vyrůstají z jedné uzlinystonku. | |
| nepravý přeslen | vverticillus spurius | vzniká zvětšením, někdy i zmnožením palistů do velikosti listů. |
| zdánlivý přeslen | pseudoverticillus | vznikne zkrácením internodií |
| přeslenité monopodium | monopodiální větvení, kde pod růstovým vrcholem se tvoří základy listů a postraních větví v přeslenu. | |
| přeslenitý (verticillatus) | nasedající po třech nebo více v jedné rovině okolo prodlouženého orgánu. | |
| přetrhovaně zpeřený list | folium abrupte pinnatum | zpeřený list, kde se střídá jařmo velkých lístků s jařmem lístků malých |
| příčepivý kořen | radix alligans | adventní (pomocný) ořen u dřevnatých lián, zpravidla krátký nerozvětvený, který přidržuje rostlinu k podložce. |
| přídatný | akcesorický | pupen |
| přílba | galea | viz okvětí |
| příosní | adaxiální | |
| přirozený areál | primární areál | |
| přisedlý rist | folium sessile | list bez řapíku, takže přisedá čepelí přímo k lodyze. |
| psammophilus, a, um | písečný, pískomilný | |
| psammophyton i, a | psamofyta | |
| psamoendemit | typ endemitu vázaný na váté písky | |
| psamofyta (psammophyton) | rostliny rostoucí na píscích. | |
| pseudo-.., | lživý, klamný, nepryvý | ve složeninávh například: |
| Pseudotsuga | nepravá tsuga (douglaska) | |
| pseuducorus | nepryvý puškvorec | |
| pseudobulbus | pacibule | |
| pseudoruber | pahlíza | |
| pseudodichopodium | monopodiálně rozvětvený stonek, jehož boční větev ztloustne na úkor hlavního stonku, kteráý se vychýlí stranou. | |
| pseudomonopodium | opakované značně nerovnoramenné dichotomické větvení, při kterém silnější větve splývají zdánlivě zv hlavní rovný stonek a tenčí větve tvoří zdánlivě boční větve. | |
| pseudoparenchym | nepravé pletivo | plektenchym |
| psilatus, a, um | hlydký, lysý | |
| Psilophyta | nejstarší suchozemské rostliny, jsou to výtrusné rostliny již s cévními svazky ve stoncích. | |
| psoraleus, a, um | nepryvidelné pokrytí šupinkami | |
| psychropit | psychrofilní | chladnomilná rostlina |
| pteridofyl, pterofyl | vějířovitý list kapradin | |
| Pteridophyta | kapraďorosty | |
| ptero-.., s křídly | ve složeninách například: | |
| pterocaulis | s křídlatým stonkem | |
| pterocladus | s křídlatými větvemi | |
| pterospermus | s křídlatými semeny | |
| puberulus, a, um | pýřitý, mrtavý | |
| pubescens, entis | krátce pýřitý | |
| půda | je vrchní horizont vzniklý zvětráním různých druhů hornin a působením různých činitelů. (vody, vzduchu, organismů) | |
| minerogení půdy | převládá podíl minerálů | |
| organegenní půdy | bohaté na humus | |
| pudicus, a, um | stydlivý | |
| půdní reakce | je koncentrace vodíkových iontů (pH) v půdě a je důležitou vlastností edafotypu. Je výsledkem mnoha fyzikálních, chemických a mikrobiologických procesů v půdě. | |
| kyselá reakce | vzniká za přítomnosti volných H-iontů, vyskytující se v půdách s nenasyceným humuso-jílovitým sorbčním komplexem. (pH je méně než 6,7) | |
| zásaditá reakce | je v půdách ovlivněna hlavně vyšším obsahem uhličitanu vápenatého a hořečnatého. (pH vyšší než 7,2) Některé rostliny zvyšují aciditu půdy, a proto i na vápencích mohou vzniknout kyselé půdy (smrk, borovice, borůvka) | |
| na druhé straně některé druhy )buk, lépa) půdní aciditu otupují až na neutrální. | ||
| neutrální reakce | kolem pH 7 | |
| pukání plodů | dehiscentia fruscus | otevírání oplodí v době zralosti senen: |
| pukavý plod | frustus dehiscens | |
| nepukavý plod | frustus indehiscens | |
| různé typy pukání plodů: | ||
| chlopňové pukání | puká ve švech, kde srostly plodolisty | |
| dírkaté půkání | například Papaver | |
| příčné, kruhovité pukání | horní část se uvolní v podobě víčka | |
| pružné pukání | ||
| štěrinovité pukání | podlouhlou štěrbinou u víceplodolistového plodu, zpravidla na místě švu, přičemž se oplodí nabázi a na vrcholu neodděluje. | |
| pulchellus, a, um | pulcher, chra, chrum | krásný, pěkný, hezký |
| pulcherrimus, a, um | nejpěknější, překrásný | |
| pulicaris, is, e, | pulicarius, a, um | blechovitý, hnědý |
| pulpa, ae, f | dužina: šťavnatá, masitá, nebo suchá hmota, která vyplňuje semenné pouzdro v plodu. Vzniká zbujením pletiva semenice endokarpu nebo i osemení, | |
| pulveratus, a, um | pulveraceus, a, um | poprášený, práškovitý |
| pulverulentus, a, um | poprášený | |
| pulvinalis, is, e, pulvinaris, is, e, pulvinatus, a, um | poduškovitý | |
| pulvis, eris, m. | prášek | |
| pumilio, onis, m | trpaslík, zákrsek | |
| pumilus, a, um | zakrslý, nízký, drobný, trpaslíčí | |
| punas | velehorské stepi a pouště centrálních Kordiler (kolem 3000 mnm v Jižní Americe) | |
| punctatus, a, um | tečkovaný: pokrytý drobnými skvrnami nebo vypuklinami, které se jeví jako tečky. | |
| puncticulatus, a, um | drobně tečkovaný | |
| pungens, entis | pichlavě špičatý, bodavý, pichlavý | |
| puniceus, a, um | granátově červený | |
| pupek 1. umbo: | výstupek na štítu plodních šupin na šišce borovice | |
| 2. hilum: | semenná jizva | |
| pupen (gemma) | nejmladší stadium vývoje postranního výhonku | |
| adventní /pomocný/ pup. | g. Adventitia | vzniká kdekoliv mimo vrchol stonku nebo paždí listu: |
| kořenový adventní pupen | gemma adventitia radicalis | vzniká na kořeni |
| listový adventní pupen | gemma adventitia foliaris | vzniká na listu (begonia) |
| oddenkový adventní pupen | gemma adventitia rhizomatis | |
| stonkový adventní pupen | gemma adventitia caulomatis | |
| akcesorický pupen | gemma accesoria | pupen vyrůstající v mediáně nad úžlabním pupenem nebo v transverzále vedle úžlabního pupenu. |
| boční pupen | gemma lateralis | vyrůstá pod termálním pupenem |
| spící pupen | gemma dorminens | odpočívající pupen dřevin /tkz. Očka/ po dobu několika vegetačních období a vyvíjí se často až po desetiletí. |
| termální /vrcholový/ pup. | gemma apicalis, g. terminalis | tvoří vrchol výhonku, hlavní osy, větví |
| úžlabná pupen | gemma axillaris | vyrůstá v paždí listu |
| purpurascens, emntis | nachově se zbarvující | |
| purpureus, a, um | nachový | |
| purus, a, um | čistý | |
| pusillus, a, um | maličký | |
| pustulatus, a, um | puchýřkatý | |
| puszta | step v maďarské nížině. | |
| putamen, inis, a. | pecka | |
| pygmaeus, a, um | zakrslý, trpasličí | |
| pyl (pollen) | po přenesení na bliznu vyklíčí v pylovou láčku a oplodí oosféru ve vajíčku. | |
| pylová láčka | tubulus pollinicus, siphon pollinicus | |
| je nitkovitá jednobuněčná a roste z pylového zrna na blizně, buď dutinou čnělky, nebo jejími stěnami a umožňuje oplodnění. Je to redukovaná haploidní samčí fáze. | ||
| pyracanthus, a, um | červenoostný | |
| pyramidalis, is, e | pyramidatus, a, um | jehlancovitý, pyramidální |
| úzce jehlancovitý | anguste p. | poměr délky k šířce na bázi 6:1 až 6:2 |
| široce jehlancovitý | late p. | poměr délky k šířce na bázi 1 : 1 |
| stlačeně jehlanovitý | depresse p. | poměr délky k šířce na bázi 4 : 6 |
| nízce jehlanovitý | demisse p. | poměr délky k šířce na bázi 1 : 3 |
| pyrena, ae, f | pecička, viz: peckovice | |
| pyrenarium | vícesemenná peckovice viz: peckovice | |
| pyritus, a, um | ohnivě červený | |
| pyrocladus, a, um | s ohnivě červenými větvemi | |
| pyrofyty (pyrofytní druhy) | rostliny, jejihž šíření podporují požáry | |
| pýřitý )pubescens | krátce, jemně, hustě chloupkatý | |
| pyskatá koruna | corolla labiata, c. bilabiata | souměrná srostloplátečná koruna s dvěma horními plátky vysoko srostlými v horní části květu a třemi dolními plátky rovněž vysoko srostlými v dolní pysk |