Košík0(0)
| vaccinus, a, um | zbarvený jako rezavá kráva, kravský | |
| vacuus, a, um | prázdný, vzdušný | |
| váček (utriculus) | suchý, pukavý, jednoplodolistový plod, otvírající se nepravidelně štěrbinou (Lemna, Epimedium) | |
| vadosus, a, um | mělký, nehluboký | |
| vagans, antis | nestálý, stěhovavý, bloudivý | |
| vagant | synantropní taxon, který se v území sice vyskytuje, jeho naleziště jsou však dočasná | |
| vagina, ae, f. | pochva | |
| vaginula, ae, f. | pochvička | |
| vaginalis, is, a, vaginatus, a, um | pochvatý, pochvový | |
| vaginiformis, is, e | pochvovitý | |
| vaginularis, is, e | pochvičkovitý | |
| vagus, a, um | všestranný | |
| vajíčko (ovulum) | je nucellus a zárodečný vak s oosférou a dvěma jádry, která splynou v jedno (diploidní). Po oplození se oosféra vyvýjí v embryo, oplozené jádro (triploidní) se vyvýjí v endosperm (vnitřní bílek), nucellus v perisperm (vnější bílek) a obaly v osemení - vaj | |
| Podle polohy rozeznáváme: | ||
| přímé (ortotropní) v. | ||
| obrácené (anatropní) v. | ||
| zakřivené (kampylotropní) v. | ||
| vakuola (vacuola, ae, f.) | dutinka v plazmě buněk | |
| val | nežláznatá vyvýšenina na květním lůžku | |
| válcovitý kořen (radix cylindrica) | hlavní kořen po celé délce stejně silný. Zřídka můžou být i vedlejší kořeny válcovitě ztlustlé. | |
| válcovitý list (folium cylindricum) | Sedum album | |
| validus, a, um | silný, mohutný | |
| vallecula, ae, f. | údolíčko, žlábek, brázda | |
| vallecularis, is, e | žlábkovitý | |
| vallis, is, f. | údolí, dolina | |
| valva, ae, f. | chlopeň | |
| valvatus, a, um, valvaceus, a, um | chlopňovitý | |
| valvula, ae, f. | malá chlopeň | |
| vápenný sintr | označení pro veškeré sladkovodní vápence, vysrážené z vod, obohacených vápnem (převážně krasových) v podzemních prostorách (např. krápníky v jeskyních) | |
| vápenný tuf | pěnovec | |
| vápnobojné rostliny | kalcifóbní rostliny | |
| vápnomilné (vápnobytné) rostliny | kalcifilní rostliny | |
| variabilis, is, e | proměnlivý | |
| variabilita | proměnlivost | |
| variace | dědičné odchylky od typické formy | |
| varians,antis | proměňující se, měnící se | |
| variegatus, a, um | pestrý, strakatý | |
| varietas, zkratka var. | varieta, odrůda, viz Přehled systematických jednotek | |
| varius, a, um | rozmanitý, proměnlivý, různý | |
| vascularis, is, e, vasculosus, a, um | cévnatý, vas, vasis, n. - céva | |
| vegetabilis, is, e | rostlinný | |
| vegetace | rostlinstvo: soubor všech rostlin určitého území | |
| vegetační fenomén | je ekologická zvláštnost ekotopu a rostlinstva určité oblasti, např.: | |
| vrcholový f. | vegetace vrcholů, kopců a hor | |
| dolomitový f. | na dolomitech | |
| krasový f. | ve vápencových krasových oblastech | |
| hadcový f. | na hadcových horninách | |
| říční f. | v hlubokých údolích řek | |
| vegetační pásmo | rozdělení vegetace na Zemi podle makroklimatu do pásem, která se rozkládají ve směru rovnoběžek od pólů k rovníku. Rozeznáváme pásmo: arktické, boreální, temperátní, meridionální, boreosubtropické, tropické, austrosubtropické, austrální, antarktické. Čast | |
| vegetační stupeň (stupňovitost rostlinstva) | vertikální členění vegetace: s nadmořskou výškou se mění podnebí a tím i rostlinstvo mnohem rychleji než v horizontálním směru. Výsledkem těchto změn je výšková (vertikální) stupňovitost (pásmovitost) rostlinstva a jí odpovídající výškové stupně vegetace. | |
| Pro střední Evropu rozeznáváme následující stupně: | ||
| planární st. - 0-200 m n. m. | převažuje listnatý dubo-habrový les | |
| kolinní st. - pahorkatina 200-600 m n. m. | listnatý dubo-habrový les | |
| submontánní st. | tvoří přechod mezi pahorkatinou a montánním st. | |
| montánní, horský st. - 600-800 m n. m. | převažuje bukový les | |
| oreální st. - 800-1200 m n. m. | převládá jehličnatý list | |
| subalpínský st. - 1200-1800 m n. m. | porosty kleče (též klečový st.) | |
| alpínský st. - 1800-2200 m n. m. | již nad hranicí vysokého lesa: alpínské louky a křovitá vegetace (zejména kosodřevina) | |
| nivální, sněžný st. - 2200m n. m. | a výše, kolem hranice věčného sněhu a ledu; pouze porosty lišejníků a mechorostů | |
| vegetační typ | jednotka různé fytocenologické hodnoty pro členění vegetace, charakterizovaná podobným floristickým složením | |
| vegetační zóna | část krajiny určitého typu vegetace různé fytocenologické hodnoty | |
| vegetativní hybrid | míšenec: nová rostlina, která vznikla očkováním nebo roubováním | |
| vegetativní jádro pylového zrna | nucleus vegetativus | haploidní jádro pylového zrna, které řídí vegetativní růst pylového láčky a jejím růstem se spotřebovává |
| vegetativní orgány | rostlinné orgány, které slouží k výživě a ne k rozmnožování (např. kořeny, lodyhy, listy) | |
| vegetativní rozmnožování | viz rozmnožování | |
| vegetativus, a, um | vegetativní | |
| vegetus, a, um | zdravý, čerstvý, pevný | |
| vejcovitý | trojrozměrný orgán | |
| vejčitý list (folium ovatum) | čepel jednoduchá, asi 2x delší než široká, v dolní třetině nejširší, na obou koncích tupá, nebo zaokrouhlená | |
| velamen | mnohobuněčná pokožka vzdušných kořenů epifytů | |
| velutinus, a, um, velutinosus, a, um | sametový | |
| venatio, onis, f. | žilnatina (vena, ae, f. - žíla, céva) | |
| venosus, a, um | žilkovaný | |
| ventralis, is, e | ventrální: břišní, dolní; viz též dorsiventralis | |
| ventricosus, a, um | nafouklý | |
| venustus, a, um | hezký, krásný, zpanilý | |
| veriflorus, a, um | na jaře kvetoucí | |
| vermicularis, is, e, vermiculatus, a, um | červovitý | |
| vernace (vernatio, onis, f.) | složení listů v poupenu | |
| vernalis, is, e, vernus, a, um | jarní | |
| vernalizace | jarovizace | |
| vernicosus, a, um | verniceus, a, um | lakovitý, lakovaný (víceméně - leskle) |
| verruca, ae, f. | bradavka | |
| verrucula, ae, f. | bradavička | |
| verrucosus, a, um | bradavičnatý | |
| verruculosus, a, um, verrucilatus, a, um | drobně bradavičnatý | |
| versicolor, oris | různobarevný, pestrobarevný, měnící barvu | |
| versiformis, is, e | rozmanitý, různý tvarem | |
| versus, a, um | obrácený, otočený; směrem k něčemu | |
| verticalis, is, e | svislý, vertikální | |
| verticillastrum | lichopřeslen | |
| verticillatus, a, um, verticillaris, is, e | přeslenitý | |
| verticillus, i, m. | přeslen | |
| vertikální členění vegetace | vegetační stupně | |
| verus, a, um | pravý | |
| vescus, a, um | jedlý | |
| vesicarius, a, um, vesicatus, a, um, vesicosus | měchýřkovitý, bublinatý | |
| vesicula, ae, f. | váček, dutinka, plavající měchýřek, vyplněný vzduchem nebo jinými plyny s funkcí nadlehčovat rostlinu plavající na vodě (Azolla) | |
| vesiculosus, a, um | měchýřkovitý | |
| vespertinus, a, um | večerní, večer kvetoucí | |
| vestitus, a, um | krytý, pokrytý, oděný | |
| vetustus, a, um | starý, zastaralý | |
| vexillaris, is, e, vexillatus, a, um | pavézový (vztahující se k pavéze v květu bobovitých), zřídka také vlajkovitý, podobný praporu | |
| vexillum, i, n. | pavéza | |
| vějířek (rhipidum) | ze dvou protistojných větví vidlanu se vyvine vždy jen jedna a to střídavě v paždí pravého nebo levého listenu a vždy jen při každém druhém páru větví. Vějířek je víceméně vzpřímený, takže vzniká řídké dvoustranné květenství a květy a listeny střídavě vp | |
| větev (ramus) | bylinná nebo zdřevnatělá postranní část stonku, vyrůstající z paždí listu nebo z adventivního pupenu na hlavním stonku | |
| větrné formy dřevin (vlajkové, praporovité formy) | vznikají trvalým působením větru, vanoucím převážně jedním směrem (např. na mořském pobřeží, rozsáhlých rovinách, v horách) | |
| větrosnubné rostliny (anemofilní, anemogamní rostliny) | jejich opylení zprostředkuje vítr. Mají zpravidla bezkorunné květy v pohyblivých květenstvích (jehnědy), nebo s pohyblivými prašníky (trávy) s velmi hojným pylem, hladkými a mylými pylovými zrny, nebo s pylovými zrny se vzdušnými vaky (borovice, smrk, jed | |
| větvení stonků | A. dichotomické (hemiblastické) | |
| 1. homobrachiální (rovnoramenné) | ||
| 2. heterobrachiální (nerovnoramenné) | ||
| 3. pseudomonopodium | ||
| B. monopodiální (holoblastické) | ||
| 1. monopodium | ||
| 2. přeslenité monopodium | ||
| 3. pseudodichopodium | ||
| 4. sympodium | ||
| 5. monochazium (monochaziální sympodium) | ||
| 6. dichazium | ||
| 7. dichaziální sympodium | ||
| viaticus, a, um | rostoucí na cestách, u cest (via, ae, f. - cesta) | |
| vibrans, antis | kývající se, chvějící se, houpající se | |
| víceleté rostliny (planta pluriennis, pluriena) | symbol: - | rostlina v prvním vegetačním období vyklíčí a vytvoří vegetativní orgány (obyčejně listovou růžici) a v tomto stavu přezimuje. V následujících několika vegetačních období vytrvává v tomto stavu, nebo vytváří další vegetativní orgány, až v posledním vegeta |
| vidlan (dichasium, dibrachium) | jednoduché vrcholičnaté květenství, s protistojnými větvemi, které přerůstají prostřední větev a často se opět vidličnatě dále větví (Silenaceae) | |
| vidličnatý (furcatus) | na konci rozvětvený na dvě víceméně stejně silné protistojné větve | |
| vijan (cincinnus) | vrcholičnaté květenství, které lze odvodit od vidlanu, z něhož se vyvíjí vždy jen jedna postranní větévka, a to vždy na téže straně (Hyoscyamus niger). Někdy jsou vijany dvojité a to tak, že na vidličnatě rozvětveném vřetenu celého květenství je na jedné | |
| vikarisující druhy | sousedící, souběžné druhy: velmi příbuzné druhy, které se vylučují svými geografickými areály | |
| villosus, a, um | huňatý | |
| viminalis, is, e, vimineus, a, um | prutnatý, prutovitý | |
| vinealis, is, e | rostoucí na vinicích | |
| vineus, a, um | vínově červený | |
| violaceus, a, um | fialový | |
| violascens, entis | nafialovělý | |
| viperinus, a, um, vipereus, a, um, viperatus, a, um | hadovitý | |
| virescens, entis, virens, entis | zelenající se, zelenavý | |
| virgatus, a, um | metlovitý, prutovitý | |
| virginalis, is, e, virgineus, a, um | panenský | |
| virdis, is, e | zelený | |
| viróza | vitové onemocnění rostlin (např. tabáková mozaika, nitkovitost) | |
| virosus, a, um | jedovatý | |
| viscarius, a, um, viscosus, a, um | lepkavý | |
| visus, a, um | viditelný | |
| vitalitas, tatis, f. | životnost (vitalis, is, e - životný) | |
| vitilis, is, e | pletený | |
| vitreus, a, um | sklovitý | |
| vittatus, a, um, vitiformis, is, e | s pruhy, se stuhami, se siličnými kanálky | |
| vividus, a, um | živý, silný | |
| viviparie | živorodost | |
| viviparus, a, um | živorodý | |
| vivius, a, um | živý | |
| vlajkové (praporovité) formy | větrné formy dřevin | |
| vláknitý kořen | radix filiformis | tenký, dužnatý, odumírající současně se stonkem. Vyskytuje se většinou u jednoletých nebo dvouletých rostlin. |
| vlášení kořenové | dlouhé vychlípeniny pokožkových buněk v koncové části nejtenčích větví kořene, které čerpají živné roztoky z půdy | |
| vlky | kořenová, bazální, kmenová odnož ze spících pupenů u některých dřevin; vyskytují se zejména u listnatých dřevin, u našich jehličnanů jsou méně hojné | |
| vlnatý | lanuginosus, lanatus | pokrytý jemnými, hustými, jen volně spletenými chlupy, jednotlivé chlupy lze snadno lupou sledovat |
| vodní květ | hromadný výskyt různých řas a sinic v takovém množství, že viditelně zbarvují vodu (někdy z ní tvoří až hustou kaši) | |
| vodosnubné (hydrofilní) rostliny | pyl z květu na květ je přenášen vodou | |
| volnokorunný | choripetalní | volnoplátečný |
| volnoplátečná koruna | corolla choripetala | viz koruna |
| volubilis, is, e | ovíjivý, vinoucí se, pnoucí se | |
| volutus, a, um | svinutý | |
| vrcholík | cyma | jednoduché vrcholičnaté květenství, kde větévky vyrůstají v úžlabí střídavých listenů. Rozeznáváme: |
| chocholičnatý v. | corymbopleiochasium | |
| jednoramenný v. | monochasium | |
| mnohoramenný v. | pleiochasium | |
| trojramenný v. | trichasium, trojan | |
| vrcholičnaté (cymosní) květenství | postranní větve přerůstají vřeteno a dále se tímto způsobem větví, takže květy na postraních větévkách rozkvétají později než květ prostřední (květ v rozsoše větví) | |
| thyrsoidní v. k. | inflorescentia cymosa thyrsoides | s větvemi prvního stupně opět cymosně rozvětvenými. Patří sem: vrcholík, kružel |
| brachiální v. k. | inflorescentia cymosa brachialis | s větvemi prvního stupně v omezeném počtu. Patří sem: vidlan, svazeček, klubíčko, šroubel, srpek, boragoid, lichopřeslen. |
| vrchoviště | ombrogenní a oligotrofní rašeliniště, které se vytvořilo nad stálou hladinou podzemní vody za stálého spolupůsobení vzdušné vlhkosti a při nedostatku živin v půdě. Má vyklenutý, bochníkovitý tvar. | |
| vroubkovaný list | folium crenatum | na okraji s velmi mělkými ostrými zářezy a zaokrouhlenými laloky (Sanguisorba officinalis, Betonica officinalis, Glechoma hederacea) |
| vřesoviště | je tvořeno rostlinným společenstvem, ve kterém převládá vřes, vřesoviště jsou rozšířená na suchých kyselých půdách | |
| vřesovka | zemina, která vzniká ve svrchních půdních vrstvách pod porosty vřesů na suchých stanovištích (vřesoviště). Je lehká, chudá na živiny, s kyselou reakcí. Hodí se pro výsevy jemných semen a pro pěstování azalek, pěnišníků, vřesovců a vřesů. Vzhledem k jejímu | |
| vřeteno | rhachis | |
| 1. hlavní osa květenství (vřeteno květenství) | ||
| 2. hlavní žebro u zpeřeného listu | ||
| vřetenový kořen | radix fusiformis | hlavní kořen, silně ztlustlý, nahoru znenáhla zúžený (Petroselinum sativum) |
| vstřebávací (digesční) žláznaté útvary | emergenční trichomové útvary, např. tentacule u masožravých rostlin | |
| vstřícné listy | viz fylotaxie | |
| vulcanicus, a, um | sopečný, vulcanus, i, m. - vulkán, sopka | |
| vulgaris, is, e, vulgatus, a, um | obecný | |
| vulnerarius, a, um | hojící rány, léčící rány | |
| vulparius, a, um | liščí, liškovitý | |
| vulpinus, a, um | podobný lišce | |
| vůně květů | pochází od těkavých olejů silic, které se nacházejí zejména v buňkách korunních plátků | |
| výběžek | innovatio | postranní výhonek, vzrůstající z paždí listu nad zemí nebo pod zemí ze silně redukovaného listu (např. šupiny), s krátkými internodii, hustě obalený listovými pochvami (Poaceae) |
| vyhlodávaný list | folium erosum | okraj čepele je vykrajovaná mělkými tupými, nestejnými zářezy (některé duby) |
| výhonek | odnož | |
| vykrajovaný list | folium repandum | čepel na okraji s mělkými, zaokrouhlenými stejnými zářezy a špičatými stejnými zuby (Ajuga) |
| vykrojený | 1. emarginatus | |
| 2. retusus: mělce vykrojený | ||
| vynořený list | folium emersum | částečně vyrůstá nad vodní hladinou (Sagittaria sagittifolia) |
| výrůstky | efigurace | chlupovité, žláznaté nebo šupinovité výrůstky (např. z květního lůžka) |
| vysokohorská hole | alpínská tundra | biom nad alpínskou hranicí lesa, tvořený převážně nízkými otužilými travami, ostřicemi, drobnými bylinami, mechorosty a lišejníky |
| vysokostébelnatá niva | niva subalpínská | |
| vystoupavý | ascedens | lodyha, nebo výhonek, na bázi poléhavý, později obloukem vzpřímený |
| výškové členění vegetace | vertikální členění vegetace | |
| výškový stupeň | jednotka vertikálního členění vegetace (např. fáze, horizont) | |
| vyšší rostliny (Cormophyta, Telomophyta) | mnohobuněčné rostliny, jejichž tělo je zpravidla rozděleno v kořen, stonek a listy a orgány vniklé ze sporofylů, anatomicky mají rozlišena pletiva pokožková, vysoce organizovaná pletiva vodivá (cévní svazky) a pletiva základní. Všechny orgány diploidní fá | |
| výtrus | spora | jednobuněčný, haploidní, rozmnožovací orgán, vznikající bez pohlavní kopulace ve výtrusnicích (sporangiích) na listech (sporofylech, tj. diploidní fáze rostliny). Za příznivých podmínek vyklíčí výtrus v pohlavní generaci |
| výtrusné rostliny | jsou takové, jejichž propagační jednotkou jsou výtrusy (zastaralý výraz: tajnosnubné rostliny | |
| výtrusnice | sporangium | orgán, ve kterém se vytvářejí výtrusy (spory), např. u kapraďorostů |
| letosporangitátní v. (letosporangium) | vzniká z jedné primordiální buňky a stěny sporangia jsou jednovrstevné (Polypodiaceae) | |
| eusporangitátní v. (eusporangium) | vzniká z několikabuněčného primordia a má vícevrstevné stěny (Ophioglossaceae) | |
| vytrvalé rostliny | pereny | žijí po několik vegetačních období a mohou v každém období přinášet plody se semeny (Silene, Plantago, Fragaria, Colchicum) |
| vytrvalý kalich | po odkvětu neopadává, ale zůstává i na plodu (Malus, Pirus) | |
| vyživovací kořeny | radices alimentariae | tvoří absorpční část kořenového systému |
| vzdušný vak | vesicula aërifera | prostor vyplněný vzduchem u pylového zrna, vzniká oddělením vnější (exina) a vnitřní (intina) blány pylového zrna (Abies, Pinus, Picea) |
| vzdušný zavlažovací kořen | radix aërea hydrophila | adventivní kořen, vyrůstající z kteréhokoliv místa nadzemního stonku. Je častý u tropických lián a epifytů (Monstera, Philodendron). |
| vzplývavý kořen | radix natans | u některých vodních rostlin (Salvinia natans) |
| vzplývavý list | folium natans | plave na vodní hladině (Batrachium aquatile) |
| vždyzelené dřeviny | sempervirentilignida | dřeviny s neopadavými listy |