Rozdělení půd

Hlavní charakteristiky půdy podle její struktury. K čemu se hodí, k čemu nehodí.

Půdy:

Charakteristika

Zvláště vhodné:

Poblémy:

Kamenitá půda

Obsahuje hodně drti, štěrku, kamení a jen málo jemnozemě. Jsou velmi propustné, výsušné, chudé na živiny biologicky téměř nečinné

Pro
horolezce

Těžko se zpracovává. Musí se bohatě a často hnojit.

.

Rašelinná půda

Má sytě tmavohnědou nebo šedou barvu. Obsahuje mnoho organické hmoty.

Snadno se zpracovává, při teplém počasí rychle vysychá

Cesmína, azalky, kamélie, lilie, česnek,  prvosenka,

Mají sklon k zamokření. Reagují kysele, chybějí živiny. Pro většinu rostlin příliš kyselá.

.

Vápenatá půda

Světlá půda, chudá na živiny  a s větším podílem kamení a oblázků. Za vlhkého počasí je lepkavá. Pro velký obsah vápníku je půda silně alkalická. Není vhodná k pěstování hluboko kořenících rostlin.

Pivoňka, kosatec, sasanka, funkie, orlíček, mochna, plamének, zimolez

Voda i s živinami snadno odtéká a jsou proto lehké, suché a chudé. Pro vysoký obsah vápna může působit silně alkalicky.

.

Lehká

 

písčitá

Obsahují až 90% písku. Rychle se ohřívají,  jsou vhodné pro rané druhy. Jsou chudé na živiny.Organická hnojiva se rychle rozkládají, často a vydatně hnojíme. Průmyslová hnojiva – menšími dávky ale častěji. Neobděláváme mokrou půdu – která se lepí na boty.

Citrusy, pelyněk, mochna, ostružina, řebříček, zimolez, růže, třezalka, skalník, kakost 

Voda prosakuje rychle do spodiny a s ní i část živin,  vzlínání ze spodiny je malé – velmi rychle tedy vysychají. Špatně rostou mělce kořenící rostliny.

.

Střední

 

hlinitá

Ani není zrnitá, ani se nelepí. Obsahují do 50% jílových částic a asi 20% písku. Jsou soudržné, po zkypření nakypřené setrvávají. Za vlhka má tendenci se stáčet.

 

 

 

Růže, pámelník,  mahónie, líska, plesnivka, kostival, prvosenka, břečtan 

Je špatně propustná pro vodu, je těžká a chladná.

     

Těžká

 

jílovitá

 

Obsahují nad 50% jílových částic a jen nepatrně písku. Jedná se o studenou půdu. Živiny se za deště nevyplavují. Při dostatečném obdělávání dává lepší výnosy než písčitá půda. Jen je nutné jít na pozemek v nejvhodnější dobu a práci provést co nejrychleji. 

Jíl se rychle mění na vlhké lepkavé bahno a po vysušení ztvrdne jak beton. Nevhodná pro jarní plodiny. Na podzim důkladně zrýt, aby hroudy promrzly.