Sběr, sušení a uskladnění

Nebojte se slova - DROGA.    V botanice se DROGOU nazývá každá léčivá rostlina nebo jen její část po usušení. Takže návody - vezmeme trochu drogy ... není nic nebezpečného, nemravného, návykového ... prostě vezmeme jen trochu usušené rostliny, třeba heřmánku.

Droga   -  tak se nazývá každá léčivá rostlina nebo jen její část po usušení. 

 

Zásady správného sběru a uskladnění:

 

Léčivé rostliny sbíráme v době, kdy obsahují největší množství účinných látek.
Sbíráme za suchého slunného počasí.
Sbíráme jen zdravé a čisté rostliny bez jakýchkoliv příměsí.
Pokud sbíráme ve volné přírodě, nevysbíráváme všechno.
Nesbíráme na chemicky hnojených polích a loukách, na železničních náspech a v blízkosti dopravních cest, průmyslových podniků.
Při sběru nestlačujeme listy a květy, nepoužíváme sáčky a tašky z plastických hmot - může dojít k zapaření a následnému zčernání při sušení.
Následně sušíme ve stínu, vyhýbáme se přímému slunci, jelikož byliny mohou ztrácet svojí zelenou barvu, následně žloutnout a hnědnout a tím i snižovat obsah účinných látek.
Léčivé rostliny se nejlépe suší přirozeným teplem, nebo se může využít speciálních sušiček. Musíme však dávat pozor, abychom rostliny nepřesušily, a následně se nám nerozpadly na prášek. Nebo naopak aby nám rostlina neshnila.
Rostliny bychom měli rozložit na podložku na čistý papír v tenké vrstvě nebo celé zavěsit, nikdy však nepodkládáme novinovým papírem.
Usušenou rostlinu uchováváme v suchu, tmě a dobře uzavřených nádobách nebo i plátěných pytlících.

 

Sběr a zpracování kořene a oddenku:
Kořeny a oddenky se sbírají v době vegetačního klidu, kdy mají nejvíce účinných látek. Toto období připadá na podzim a zimu, v některých případech i na jaro.
U trvalek se kořen sbírá ve druhé až třetím roce života. U dvouletek v prvním roce.
V půdě necháváme část kořene, aby rostlina mohla znova vyrůst.
Kořeny očistíme, opláchneme pod tekoucí vodou a zbavíme všech nečistot. U některých bylin není vhodné povrch kořene mechanicky čistit, jelikož bychom zničili účinné látky, které jsou na povrchu kořene- např. u kozlíku (ztráta silic).
Tlustší kořeny podélně nařežeme, aby lépe prosychaly. Kořen je suchý, když se při ohybu láme (není pružný).
Některé kořeny se mohou upravovat fermentací: například u rebarbory, kosatce a hořce.

 

 

Sběr a zpracování rostlinné nati :
Za nať se označuje nadzemní část rostliny se stonkem, listy a někdy i s květy.
Rostliny se nejlépe odebírají ostrým nožem, nejlépe mladé a nepoškozené. U vzrostlých druhů se odjímá pouze horní část rostliny.
Poléhavé druhy se oplachují vodou, jelikož mohou být například znečištěné prachem.

 

Sběr a zpracování listů :
Listy se sbírají v období květu, kdy obsahují nejvíce účinných látek.
Listy by měly být mladé, nepoškozené, zelené bez skvrn a nenapadené hmyzem.
Rostlinu neotrháváme celou, aby mohla dál pokračovat ve fotosyntéze.
Listy se suší v tenkých vrstvách na stinném místě, teplota při umělém sušení by neměla překročit 35 °C.

 

Sběr a zpracování květu (květenství) :
Sbíráme nejlépe úplně rozkvetlé květy, za suchého počasí. Květy jsou náchylné na zapaření (používáme ke sběru např. papírové sáčky).
Po sušení by měly mít zachovanou přibližně svojí barvu, po zhnědnutí jsou již květy znehodnocené.
 

Léčivé rostliny  - sušení:

zde se rozhoduje, zda si připravíme kvalitní drogu, nebo bude celý sběr již trvale znehodnocen. Úpravy nasbíraných rostlin, jako je řezání, drcení a jiné se provádí až po usušení. Nejlepší teplota na sušení je od 30°C do 45°C. Musí být zajištěno i proudění vzduchu. Přirozené sušení provádíme ve stínu, v tenké vrstvě, rozložené na papírech. Sušení se urychlí několikerým promícháním, čím je materiál sušší, tím promícháváme opatrněji. Dokonalé usušení: trošku dáme do igelitového sáčku a pevně uzavřeme. Pokud se do pěti hodin na stěnách neobjeví jemný opar, je vše v pořádku. Nezapomeneme na označení. Kořeny se suší v celku nebo jen vyjímečně rozpůlené a samozřejmě dobře omyté studenou vodou.

           

Léčivé rostliny  - skladování:

Skladujeme v suchu, ve tmě a v chladu. Nejlépe, jsou-li v hermeticky uzavřených sklenicích nebo plechovkách, kde občas drogu provětráme. Použitelnost se většinou udává na dva roky. Sušené květy mají životnost 1 rok.