Do sklenice vody čisté vody z lesní studánky nabrané v noci za úplňku, dáme 4 kozí bobky, přimícháme mandragóru, dvě havraní brka a to vše smícháme a krátce povaříme ...

A spousty dalších návodů najdete zde, pod tímto odkazem.

Podrobnější popisy:

Lékové formy se také nazývají galenika nebo galenické přípravky. Popsané postupy a dávkování jsou nejčastější. Pokud je v receptu stanoven jiný způsob přípravy (např. necháme stát hodinu, zaléváme nevroucí vodou) pak má vždy přednost, stejně tak má přednost dávkování a způsob užití stanovený receptem.

Sítko, lžičky na míchání a ostatní pomůcky nepoužíváme nikdy kovové, protože kovy mohou v některých případech znehodnocovat aktivní látky, zvolíme umělé hmoty nebo nerez.

Není-li určeno v receptu jinak, na 100 ml vody (šálek) dáváme 1 čajovou lžičku jemně nasekané rostliny nebo směsi, na 250 ml vody (hrnek) dáváme 1 polévkovou lžíci. V případě, že se jedná o bylinu s prudkým účinkem, označenou jako jedovatá, je na místě maximální opatrnost, určené dávky je nutno dodržet. Neznáme-li přesné dávkování, je lépe od přípravy upustit anebo dát poloviční dávku.

Celková denní dávka nálevu je většinou 500-750 ml (2-3 hrnky).

Nálev (čaj, spářka, zápar)

Je to nejrozšířenější forma použití bylin mezi lidem obecným. Receptem doporučené množství nařezané byliny nebo bylinné směsi zalijeme vroucí vodou, zakryjeme a necháme stát asi 15 minut. Pak přecedíme. Někdy (prsní čaje) můžeme osladit medem. Med přidáváme do čaje teprve až zchladne na teplotu vhodnou k pití, protože vysoká teplota by znehodnotila biologicky aktivní látky v něm obsažené (a to většinou nechceme). Cukr se ke slazení bylinných čajů nedoporučuje.

Nálev se používá pro měkké části rostliny a také pro rostliny se silicí (varem by vyprchala).

Poznámka: V některých překladech z angličtiny se dočteme, že rostlina se používá ve formě infúze. Neznamená to, že budeme v nemocnici škemrat aby nám dali infúzi z bazalky, jedná se o špatný překlad z angličtiny (infusion=nálev) nebo latiny (infusum).

Odvar (dekokt)

Určené množství drogy zalijeme studenou vodou a vodu přivedeme k varu. Vaříme 3-10 minut, necháme stát 15 minut a přecedíme. Formou odvaru se nejčastěji připravují tvrdé části rostlin, jako kůra, kořen, ale občas se dělá i z nati, listů nebo květů. Některé odvary se vaří podstatně déle, např. ze dřeva. Latinsky decoctum.

Macerát (výluh za studena, studená výluh)

Drogu zalijeme studenou, převařenou vodou a necháme stát při pokojové teplotě 8-10 hodin. Takto se připravují rostliny slizovité (lněné semínko) a rostliny, jejichž obsahové látky se teplem rozkládají (jmelí). Macerát se může přihřát na tělesnou teplotu.

Čerstvé šťávy

Získávají se odšťavněním v odšťavňovači nebo rozemletím a vylisováním. Šťávy z částí rostlin, které obsahují málo vody se podávají v dávce 20-50ml, 1-2x denně, šťávy z dužnatých částí 100-600 ml. Dávkování u šťáv je proměnlivé v závislosti na účinku rostliny, ze které jsou připraveny. Dají se v ledničce uchovat 2-3 dny, lépe je však připravovat vždy čerstvé. 

Popsané postupy a dávkování jsou nejčastější. Pokud je v receptu stanoven jiný způsob přípravy pak má vždy přednost, stejně tak má přednost dávkování a způsob užití stanovený receptem.

Pomůcky nepoužíváme kovové, protože kovy mohou v některých případech znehodnocovat aktivní látky, zvolíme umělé hmoty nebo nerez.

Tinktura

Tinktura anebo lihový výtažek je další lékovou formou, kterou se upravují léčivé rostliny.

Pro léčebné účely se připravuje většinou z koncentrovaného čistého lihu (60-70%). Na jeden hmotnostní díl nasekané nebo nařezané sušené drogy dáváme 5 hmotnostních dílů lihu. Upozorňuji, že v případě lihu neplatí 100 ml = 100 g jako u vody a většiny běžných tekutin, které se takto odměřovat dají, protože líh je na váhu lehčí než voda. Líh proto musíme vážit, 400 g 60-65% lihu je na objem zhruba půl litru.

V případě čerstvých bylin připravujeme tinkturu z jednoho hmotnostního dílu rostlin na čtyři hmotnostní díly lihu.U prudce působících rostlin (jedovatých) se obvykle dává hmotnostní podíl 1:10.

Denní dávkování je 20-25 kapek.

Bylinný likér

Jako bylinný likér se většinou označují přípravky připravené z méně koncentrovaného alkoholu, a to následujícím způsobem: Do litru nebo půl litru žitné nebo vodky vložíme byliny, necháme obvykle 1-3 týdny vyluhovat při pokojové teplotě, občas protřepeme. Pak přecedíme. Užívá se po lžících nebo likérových skleničkách (frťanech).

Bylinné víno

Do litru vína vložíme byliny a necháme vyluhovat 1 den až 2 týdny. Protřepáváme, přecedíme. Užívá se podle druhu – někdy po lžících, někdy až 125 ml. V případě bílého vína se doporučuje kvalitní víno typu ryzlink, červené víno  by mělo být také kvalitní, ale zde na odrůdě nezáleží.

Vinný odvar, vinný nálev

Připravují se stejně jako nálev a odvar z vody, někdy se základní dávka rostlinné drogy poněkud snižuje. Na rozdíl od vodných přípravků se však pijí chladná. Velmi dobře se vstřebávají a mají proto rychlý účinek.

Podávají se 2-3x denně po 50-100 ml anebo 1-2x denně po 125 ml. Podávání by mělo probíhat formou léčebné kúry, která má trvat nejméně měsíc.

Bylinný ocet

Obvykle se připravují macerací ve víně s přidáním 2-3 lžic 8% octa. Poměr rostlin a vína je 1:10.  Takto připravený ocet jen většinou používá jen zevně.

Pro vnitřní užití se byliny macerují v jablečném nebo jiném ovocném octu, dá se použít i ocet vinný.

Bylinný sirup

1. způsob přípravy: vrstvu čerstvých rostlin zasypeme krystalovým cukrem a dále střídáme vrstvy cukru a rostliny. Poslední vrstvou by měl být cukr a podle mých zkušeností to funguje lépe, když to trochu natlačíme. Sklenici uzavřeme a uložíme na teplé místo dokud se cukr nerozpustí (J.A.Zentrich uvádí na dobu 6 týdnů). Pozor, hlídat! Mám zkušenost, že plíseň má tyto přípravky ráda.

Hodí se pro rostliny s vyšším obsahem vody (např. podběl), rostliny s nižším obsahem vody rády kvasí (např. mateřídouška), pro ně je pak vhodnější poslední způsob.

2. způsob přípravy: Smícháme 10 dílů bylinné šťávy se 16 díly krystalového cukru a povaříme.

3. způsob přípravy: Smícháme 8 dílů cukru s 5 díly vody, uvaříme sirup. Do něj pak přidáme bylinnou tinkturu v poměru jeden díl tinktury, pět dílů sirupu.

Bylinný olej

Připravují se vylouhováním čerstvých rostlin v oleji. Obvykle se 1 hmotnostní díl byliny na 7 hmotnostních dílů oleje. Pak vše zahříváme na vodní lázni půl hodiny, naplníme do sklenice, uzavřeme a po týdnu přecedíme. Oleje slouží na vnější užití.

Neplést s éterickými oleji, což jsou extrahované silice. Ty se používají v aromaterapii, někdy se užívají po kapkách i vnitřně nebo se z nich připravují další produkty.

Prášek

Dokonale usušené rostliny umeleme na prášek. Takto upravené rostliny neztrácejí účinnost. Podávají se po jídle, na špičku nože, a to kulatého nebo ostrého. Dají se z nich vyrábět náplasti, obklady nebo tablety.

Mast

Připravuje se několika způsoby. Nejpoužívanějšími masťový základ je nesolené vepřové sádlo.

1. Jednoduchý recept na domácí přípravu masti: Nádobu s půl kg vepřového sádla dáme do vodní lázně. Až se sádlo roztaví, přidáme hrst nebo dvě sušených nebo čerstvých rostlin. Zahříváme na vodní lázni několik minut na malém plameni (teplota by neměla přesáhnout 50⁰C). Necháme trochu vychladnout a ještě tekuté přecedíme. Hotovou mast nalijeme do kelímků, necháme pomalu ztuhnout, pečlivě uzavřeme a skladujeme v chladnu. Takto můžeme připravit např. měsíčkovou, topolovou nebo řebříčkovou mast.

2 recept: Roztavíme na vodní lázni vepřové sádlo a přidáme prášek z byliny nebo tinkturu, dobře rozmícháme a přefiltrujeme. Do masti můžeme přidat i včelí vosk nebo pryskyřici z jehličnatých stromů. Hotovou mast nalijeme do kelímků, necháme pomalu ztuhnout, pečlivě uzavřeme a skladujeme v chladnu.

3. Složitější postup na přípravu masti: Nádobu s půl kg vepřového sádla dáme do vodní lázně. Až se sádlo roztaví přidáme hrst sušených nebo čerstvých rostlin, odstavíme a necháme ztuhnout. Uložíme do ledničky. Za dva nebo tři dny celý postup opakujeme a potřetí ještě jednou za další dva nebo tři dny. Takže celkem třikrát, v masti máme nyní tři hrsti bylin. Třetí den již nedáváme mast do ledničky, ale přecedíme přes gázu, roztavíme 25 g včelího vosku a do ještě tekuté masti vmícháme. Mast ještě můžeme aromatizovat několika kapkami levandulového oleje nebo levandulové silice. Hotovou mast nalijeme do kelímků, necháme pomalu ztuhnout, pečlivě uzavřeme a skladujeme v chladnu.

4. Mast můžeme také připravit vmícháním tinktury nebo prášku do jiného masťového základu, např. zakoupeného v lékárně.

5. Vegetariáni, kteří mají výhrady proti použití sádla mohou připravit stejným způsobem olej, pokud sádlo nahradí olivovým nebo jiným vhodným olejem nebo si mohou připravit vlastní masťový základ ze včelího vosku, lanolínu, oleje anebo zakoupit vhodný masťový základ v lékárně.

Speciální masti se připravují podle receptur s použitím ještě dalších substancí, např. olejů, jako sojový olej, včelí vosk, vyčištěný včelí vosk (cera alba), pryskyřice jehličnatých stromů a dalších.

Obklady

Obklady se připravují z nálevů nebo odvarů, do kterých namočíme plátno, vyždímáme, přiložíme a ovážeme. V tomto případě se mohou připravovat koncentrovanější než na pití. Například obklad z nálevu tymiánu potlačuje vytvoření modřiny (mám osobně vyzkoušeno).  Další způsob obkladů je použití syrových listů. Používají se například listy zelí a kapusty, kterým odřízneme tlustý košťál a můžeme je i naklepat paličkou nebo nechat změknout na pánvi na oleji (krátce). Listy podbělu, lopuchu apod. nenaklepáváme (můžeme lehce pomačkat).

Dalším typem obkladů jsou obklady olejové.

Náplasti

Bylinné náplasti se připravují z čerstvých pomletých rostlin kašovité konzistence, zahuštěné nejčastěji moukou nebo jílem. Jako zahušťovadlo může být použit i škrob. Příprava ze sušených bylin je následující: rostliny zalijeme malým množstvím horké vody, aby změkly, necháme trochu vychladnout, tekutinu vymačkáme a na náplast použijeme změklé byliny. Tekutinu použijeme jako čaj nebo na obklad.

Do speciálních náplastí se přidávají i  bílek, žloutek, med, droždí, mletá křída.

Mazání

Mazání je vlastně řídká mast. K potírání se používá i směsi lihového výtažku (tinktury) a oleje anebo jenom tinktury. Směsi mají většinou speciální receptury.

Bylinné koupele

Koupele působí preventivně, léčebně a celkově posilují organismus. Trochu paradoxem je, že jednotlivé koupele zároveň vyčerpávají. Kontraindikace (tj. nemoci, při kterých jsou koupele zakázány) jsou tuberkulóza, hyperfunkce štítné žlázy, epilepsie, prudké záněty, některé typy anémií. Starší a nemocné osoby by neměly podstupovat léčebné koupele o samotě, zejména několik prvních koupelí.

Dávka rostlin na jednu koupel se pohybuje od 100 do 1 kg. Byliny se vloží do plátěného sáčku, asi 15 minut se vaří v dostatku vody. Někdy se jen spaří horkou vodou. Vodu vlijeme do vany a plátěný sáček vložíme do vany také. Teplota vody má mít asi teplotou těla, tj. 36⁰C – poznáme to tak, že po vložení ruky voda ani nehřeje, ani nechladí. Koupel má trvat 10-15 minut, pokud je předepsána doba delší, měla by být zařazena po 15 minutách přestávka.

Koupele se užívají formou koupelových kúr, v jedné sérii bývá zařazeno 7-20 koupelí, většinou okolo 10 koupelí. Pokud je počet větší, doporučuje se po 10 koupelích 2-3 denní přestávka. Po 3-6 dnech každodenních koupelí se obvykle dostavuje tzv. koupelová reakce, která je předzvěstí předpokládaného účinku. Někdy se doporučuje brát koupele 2-3x týdně, celkem 12-16 koupelí, pak jeden až dva týdny přestávka a na doléčení 4-6 koupelí.

Koupele, kromě celkových, mohou být i částečné (nejčastěji ruce, nohy a sedací koupele). Částečné koupele mohou být teplejší, trvají většinou 15 minut. Počet bývá stejný jako u celkových, vody a bylin se dává méně.

Do koupelí se mohou přidávat kyselé látky, které osvěžují nebo alkalické látky, které zlepšují stav pokožky i podkožních tkání. Použití se doporučuje dobře zvážit.

Inhalace

Rostlinnou drogu dáme do malého množství vody a uvedeme do varu. Páry přímo vdechujeme, přes hlavu přehodíme větší utěrku nebo ručník z bavlny. Délka se doporučuje 10-20 minut, procedura 1x denně. Má rychlé působení a není zrovna nejpříjemnější.

Další formou je inhalace v menší místnosti, kde jsou ve vázách aromatické byliny. Doporučuje se 30 minut, ale např. kopretina řimbaba by neměla být takto užívána (maximální doba je 3 minuty).

V pokojích, kde spí nebo často pobývají nemocní s chronickými potížemi dýchacích cest nebo astmatem se umísťují blahovičníky (Eucalyptus globulus Labil.).