Brukvovité

boulovitost brukvovitých, fomová hniloba brukvovitých, krytonosec zelný, květilka zelná, květilka všežravá, tiplice bahenní, tiplice zelná, hraboš polní, osenice polní, krytonosec řepkový, nekrotická skvrnistost listů brukvovitých, bakteriální černá žilkovitost brukvovitých, plíseň brukvovitých, alternariová skvrnitost brukvovitých, fomová hniloba brukvovitých, třásněnky, mšice zelná

Brukvovitá zelenina

 Kořeny – poškození žírem

-      Krtonožka obecná, drátovci, ponravy, hryzec vodní

 

Kořenový krček – deformace, skvrny

-      Nádory různého tvaru a velikosti, drobné perličkovité nebo velké vřetenovitého nebo kuželovitého tvaru. Povrch je zpočátku bělavý a žlutavý. Později nádory hnědnou, zahnívají a rozpadají se; boulovitost brukvovitých

-      Praskání, hnědnutí a odumírání; fomová hniloba brukvovitých

-      Na kořenovém krčku polokulovité a kulovité nádorky. Uvnitř nádorku je bílá nažloutlá larva. Někdy více nádorků splývá ve velký nádor; krytonosec zelný – (přípravky proti květilce zelné)

 

Kořenový krček, košťál, bulva, kořeny – poškození žírem a zahnívání

-      V kořenovém krčku, v košťálu, v bulvách, v kořenech vyhryzané chodbičky s bílými larvami. Rostliny vadnou. Mohou se snadno vytaženy ze země; květilka zelná, květilka všežravá

 

Kořeny, stonky, listy – poškození žírem

-      Tiplice bahenní, tiplice zelná, hraboš polní

-      Listové čepele nepravidelně proděravěné. Na kořenovém krčku a na spodní části lodyh výkusy. Lodyhy těsně nad povrchem půdy překousané. Spodní listy skeletované. V blízkosti bývají v půdě otvory chodbiček; osenice polní.

 

Bulvy – deformace

-      Bulvy kedluben popraskané. Vegetační vrchol zničeny; krytonosec řepkový

 

Listy - odlišné zbarvení, deformace

-      Nekróza okrajů, nekróza vnitřních listů hlávek; nekrotická skvrnistost listů brukvovitých

-      Parciální žloutnutí listů, typiscké jsou chlorotické výseče ve tvaru „V“ lokalizované na okraji listů. Na postižených částech hnědnutí až černání nervatury, tmavá nervatura je zřetelná především na průřezu listem, postižené listy zavadají, mladé listy opadávají; bakteriální černá žilkovitost brukvovitých.

-      Světlezelené až žlutozeleně neohraničené skvrny, na spodní straně listů šedobílé porosty sporangioforů a sporangií. Postižená pletiva nekrotizují, silně postižené listy žloutnou a odumírají. U zelí prorůstá mycelium do hlávky, hniloba hlávek; plíseň brukvovitých

-      Drobné šedohnědé až černé skvrny, často se žlutým okrajem, skvrny splývají, listy žloutnou a od okraje zasychají a opadávají; alternariová skvrnitost brukvovitých

-      Různě velké šedohnědé okrouhlé nebo hranaté skvrny s tmavým lemem. Na skvrnách černé plodničky pyknidy; fomová hniloba brukvovitých

-      Na listech i na ostatních částech rostlin stříbřitě bílá později žloutnoucí a zasychající místa s četnými skvrnkami černého trusu. Listy se deforují. V hlávkách hnědnoucí skvrny; třásněnky. 

-      Na listech bělavé a růžovofialové skvrny. Na spodní straně a na vegetačních vrcholech kolonie mšic s medovocí, s voskovými výpotky a exuviemi. Listy se krabatí nebo svinují. Silně napadené rosltiny netvoří hlávky; mšice zelná

-      ˇžloutnutí a mírné deformace listů. Na rostlinách, především na spodní straně listů, molice; molice vlaštovičníková

 

Listy – poškození žírem

-      Plži, škvor obecný

-      Na líci čepelí listů, zvláště na okrajích, vykousané okrouhlé jamky nebo okénka o průměru 1,5 – 2 mm. Jednotlivé požerky se spojují. Pletiva zasychají a odumírájí; dřepčíci

-      Na poškozených listec zpočátku malé, později větší otvory. Nakonec z listů zůstanou jen silnější žebra. Na poškozených částech se hromadí velké množství trusu; bělásek zelný

-      Na listech zpočátku malé a nepravidelné otvory. Později z listů zůstavájí jen žebra a zbytky čepelí. V hlávkách zelí a kapusty vykousané chodby s trusem. V růžicích květáku požerky a trus; můra zelná, můra kapustová, bělásek řepkový.

 

Listy a stonky – deformace

-      Řapíky vrcholových listů ztlustlé, ohnuté dovnitř přes vegetační vrchol. Čepele těchto listů kadeřaví. Vegetační vrchol přestává růst. Později chybí nebo zahnívá. Rostlina buď odumírá nebo tvoří náhradní vegetační vrcholy (mnohohlavost). Později napadené rostliny netvoří hlávky; bejlomorka zelná

 

Listy a stonky – poškození žírem

-      Na listových řapících a hlavách listových žilkách vykousané jamky o průměru 1 mm a kolem nich malé ztlustlé hrbolky – bradavičky. Na listových čepelích bělavé skvrnky. V řapících listů a ve stoncích chodbičky, vyhryzané až do kořenového krčku, vyplněné zhnědlou drtí a trusem. V chodbičkách žlutobělavé larvy. Předčasný opad list; krytonosec čtyřzubý

 

 Stonky – skvrny, deformace

-      Drobné hnědočerné až černé mírně propadlé skvrny. Skvrny splývají; alternariová skvrnitost brukvovitých

 

Stonky – poškození žírem, deformace

-      Pod vegetačním vrcholem asi 1 mm velké, nejdříve zduřelé, později bílé ohraničené otvůrky. Zde se stonek kroutí. Často se deformuje i plošně. Ve stonku vyhryzané chodbičky se žlutobílými larvami, vyplněné tusem a drtí; krytonosec řepkový.

 

Květenství, šešule – poškození žírem

-      V poupatech vykousané nepravidelné otvory. Poupata žloutnou a opadávají, nebo se z nich vyvinou pokorucené šešule bez semen; blýskáček řepkový

-      Květní stopky, poupata a květy z velké části nebo zcela požrané; pilatka řepková

-      Na květních stopkách a šešulích vykousané jamky; dřepčíci

 

Květenství, šešule – odlišné zbarvení, deformace

-      Vodnaté hnilobné skvrny, hnědnutí postižených pletiv. Za vlhka porůstá poškozená místa šedý povlak konidioforů a konidií; šedá hniloba brukvovitých

-      Drobné tmavohnědé až černé skvrny, skvrny splývají, šešule praskají, semena vypadávají. Při časném napadení deformace šešulí; alternariová skvrnitost brukvovitých

-      Šedohnědé skvrny si tmavým lemem, uvnitř skvrn tmavé plodničky pyknidy; fomová hniloba brukvovitých.

 

Hlávky sazeček, růžice – skvrny

-      Šedohnědé různě velké skvrny, suchá nebo slizovitá hniloba, uvnitř skvrn drobné tmavé pyknidy; fomová hniloba brukvovitých

-      Vodnaté hnilobné skvrny, později rozsáhlé šedohnědé nekrotické plochy, postižené části pokrývá šedý povlak konidioforů a konídií; šedá hniloba brukvovitých

-      Vodnaté později hnědnoucí skvrny, měkká kašovitá nepříjemné zapáchající hniloba; mokrá hniloba brukvovitých

-      Šedočené skvrny a parciální nekróza růžic květáku; alternariová skvrnitost brukvovitých

 

 

          Pekingské zelí

Listy

-      Tečkovitost a drobná skvrnitost; nekrotická skvrnitost listů brukvovitých

-      Hnědé, ohraničené, často koncentricky narůstající skvrny, počet skvrn narůstá, spojují se, listy zasychají; alternariová skvrnitost brukvovitých

 

 

           Květák

Listy, srdéčka

-      Deformace řapíků, atrofie listů, často zůstává jen hlavní nerv, růžice se netvoří. Při slabém projevu světlezelená mezinervová pletiva, růžice menší a řídké; vyslepnutí květáku