Botanický slovník

Edafon - společenstvo všech organismů v půdě
Ekogeneze - ekologické dějiny organismů
Ekologie - nauka o vztahu organismů k prostředí
Ekomorfóza - nedědičná morfologická, biologická nebo fyziologická odchylka vyvolaná vlivem prostředí
Ekotyp - populace nebo skupina populací trvale přizpůsobených určitému prostředí
Embryo - zárodek
Endemit - zde rostlina, která je rozšířena jen v určitém, ohraničeném areálu, jinde se nevyskytující
Endofyty - nižší rostliny žijící uvnitř živočichů, těl rostlin, dřevnatých kmenů, hornin
Endogenní - vnitřní; uvnitř rostliny vznikající nebo probíhající
Endosperm - zásobní pletivo zárodku v semeni
Energie klíčení - procento semen (plodů) vyklíčených po určitém počtu hodin od zbobtnání semen (plodů)
Epifyty - rostliny žijící na povrchu jiných rostlin, aniž by jim škodily (lišejníky, mechorosty)
Epigeické dělohy - nadzemní zelené dělohy představující první asimilační orgány klíčních rostlin
Epikotyl - stonkový článek nadděložní
Epinastie - ohyb orgánu (řapíku) vyvolaný intenzivnějším růstem jeho horní části
Eremitáž (ermitáž) - osamělá budova, letohrádek v klasicistním nebo romantickém parku nebo v anglické zahradě
Etiolizace - růst (vytahování) ve tmě, kdy se u prýtů prodlužuje stonek, ale zakrňují listy
Exedra - prostor půlkruhového půdorysu se sedátky, připojovaný ke kolonádě, terase apod.
Exogenní - vnější; působící nebo vznikající vně rostliny
Experiment - pokus
Explantace - izolace části rostlinného těla (explantátů) pro kultivaci na vhodné živné půdě "in vitro" (ve skle) za sterilních podmínek
Explantát - izolovaná část rostliny