Košík0(0)
Rez napadá především čepele listů. Mohou však být napadeny i řapíky listů a výjimečně i letorosty a plody. Na vrchní straně čepelí listů se objevují počátkem léta oranžové, oválné, postupně se zvětšující skvrny.
Příznaky: Rez napadá především čepele listů. Mohou však být napadeny i řapíky listů a výjimečně i letorosty a plody. Na vrchní straně čepelí listů se objevují počátkem léta oranžové, oválné, postupně se zvětšující skvrny. Skvrny mají později výrazné červené lemování. Na horní straně skvrn pozorujeme drobné tmavé útvary nebo tečky - spermogonie. Na rubu skvrn se vytvářejí pohárkovité, k vrcholu zůžené aecidie. Oranžové skvrny později pohárkovité aecidie vznikají i na napadených letorostech a plodech. Plody se v důsledku nestejného růstu deformují.
Význam: Velmi významné onemocnění hrušně i hostitelských druhů jalovců. Škodlivý výskyt je vázán a lokality s výskytem obou hostitelů. Při silném napadení listů je významně redukovaná listová plocha (až 80%) a snížená asimilace, s následným nepříznivým ovlivněním množství a jakosti sklizně, přírůstků a vyzrávání dřevních částí.
Hostitelské rostliny: Dvojbytná rez, jejímiž hostiteli jsou hrušeň obecná a další druhy rodu hrušeň a jalovce, především jalovec čínský a jalovec klášterský. Významné rozdíly jsou v náchylnosti odrůd hrušně.
Vývojový cyklus: Přezimuje perenující podhoubí ve dřevě větví jalovců. Postižené části větví jsou časně na jaře mírně zduřelé a rozpraskané. V období kvetení a krátce po odkvětu hrušně (konec dubna, počátek května) se vytvářejí na postižených částech jalovců nápadné, až několik cm vysoké, hnědé až rzivé sloupce zimních výtrusů - teleutospor. sloupce jsou za vlhka rosolovité a za sucha rzivé a prašivé. Teleutospory klíčí a bazidiospory infikují listy, výjimečně i letorosty a plody hrušně. Na listech vznikají oranžové, později červeně lemované skvrny. Na horní straně skvrn se vytvářejí tmavá spermogonia, v nichž se diferencují spermacie významné pro vývoj patogena a na spodní straně listů pohárkovité aecidie, v nichž se vytvářejí aecidiospory, které v závěru léta a na podzim infikují jalovce.
Ekologie: Onemocnění je vázáno na přítomnost obou hostitelů na lokalitě. Čím blíže sou oba hostitelé, tím větší je riziko napadení. Škodlivému napadení zabrání již izolační vzdálenost 100 - 150 m. K infekcím listů hrušně dochází zejména za deštivého a teplého počasí.
Ochrana
Nepřímá: Základem ochrany je dostatečná izolace mezi oběma hostiteli (minimálně 100 - 150 m). Současně se doporučuje odstraňovat napadené větve jalovců.
Přímá: Výskyty rzi tlumí převážná část přípravků doporučených proti strupovitosti hrušně. V ohrožených výsadbách by měly být v kritickém období (kvetení a krátce po odkvětu) použity k ochraně strupovitosti přípravky s dobrou nebo částečnou účiností na rzi.