Septoriová skvrnitost listů

Na listech se objevují nejdříve hnědé, nepravidelné, hranaté, nebo i okrouhlé, 1 - 2 mm velké skvrny. Střed skvrn nekrotizuje a zbarvuje se světlešedě. Vznikají tak typické skvrny se světlešedým středem a výrazným hnědým lemováním.

Na listech se objevují nejdříve hnědé, nepravidelné, hranaté, nebo i okrouhlé, 1 - 2 mm velké skvrny. Střed skvrn nekrotizuje a zbarvuje se světlešedě. Vznikají tak typické skvrny se světlešedým středem a výrazným hnědým lemováním. Silně postižené listy předčastně opadávají. S příznaky onemocnění se obvykle setkáváme až v pozdním létě. Parazit přezimuje na napadených opadlých listech, kde se vyvíjejí plodničky, v nichž se diferencují vřecka a askospory. Askospory jsou hlavním zdrojem primárních infekcí. Výjimečně může přezimovat i konidiové stádium. V nekrotickém pletivu skvrn se vytvářejí pyknidy a v nich konidie, které jsou zdrojem sekundárního šíření. K šíření dochází především za teplého a deštivého počasí. Optimální teploty pro šíření jsou v rozmezí 21 - 27°C. Významné rozdíly jsou v náchylnosti odrůd. Velmi náchylná je např. Boscova lahvice. Základem ochrany jsou preventivní opatření, především výběr lokality, vzdušnost porostu a koruny stromu a odstranění napadených listů. Pozdní ošetření proti strupovitosti omezí současně výskyty septoriové skvrnitosti.