Moniliový úžeh a moniliová hniloba

Napadeny mohou být květy, letorosty, větévky i plody. Při napadení květů prorůstá mycelium přes bliznu a čnělku do semeníku a stopkou do dřeva. Květy a malé plody hnědnou a zasychají. listy, resp. letorosty zavadají a spolu s postiženými větévkami usychají.

Příznaky: Napadeny mohou být květy, letorosty, větévky i plody. Při napadení květů prorůstá mycelium přes bliznu a čnělku do semeníku a stopkou do dřeva. Květy a malé plody hnědnou a zasychají. listy, resp. letorosty zavadají a spolu s postiženými větévkami usychají. Na postižených místech se často vyskytuje klejotok. Větévky mohou být napadeny také přímo, především při poranění. Postižené části zavadají a usychají. K napadení plodů dochází v období dozrávání a zralosti. Nejdříve vznikají na plodech měkká hnědnoucí místa, která se rychle rozšiřují, až zachvátí celý plod. Na napadených částech za příznivých podmínek pozorujeme porosty konidioforů a konidií (sporodochia). Na plodech obvykle vytvářejí typické sustředné kruhy. Napadené plody opadávají nebo mumifikují a zůstávají v korunách stromů. K napadení plodů dochází nejčastěji při poranění (praskání, kroupy, požerky škůdců).
 Význam: Onemocnění může za příznivých podmínek zničit převážnou část květů i větévek. Velmi škodlivé je napadení zrajících a zralých plodů, postižené plody jsou zcela znehodnoceny.
 Hostitelské rostliny: Moniliový úžeh nejčastěji postihuje višeň a meruňku. Hniloba plodů všechny druhy peckovin. Mohou však být napadeny i další dřeviny z čeledi růžovitých, U všech druhů peckovin jsou významné rozdíly v náchylnosti odrůd.
 Vývojový cyklus: Houba přezimuje jako podhoubí v pletivu napadených rostlinných částí (mumifikované plody. dřevní části), na nichž se na jaře vytvářejí sporodochia s porosty konidioforů a konidií. Výjimečně se na mumifikovaných opadlých plodech vytvářejí plodnice apotecia s vřecky a askosporami. Zdrojem primárních infekcí jsou konidie i askospory. Za vegetace se choroba šíří konidiemi, které se tvoří na konidionoších na napadených částech rostlin.
 Ekologie: K infekcím květů dochází především za chladného a vlhkého počasí. Rozhodující je pokles teplot pod 12°C. K infekcím dochází především při ovlhčení, ale mohou nastat i při vysoké vzdušné vlhkosti (nad 85%). K infekci plodů dochází opět především za vlhkého počasí. Optimální teploty pro infekci jsou však vyšší a pohybují se v rozmezí 20 - 24°C.
 Ochrana
 Nepřímá:
Významnou součástí ochrany sou preventivní opatření. Především je zapotřebí důsledně odstraňovat a likvidovat napadené části rostlin (větévky, shnilé a mumifikované plody). Z dalších opatření je důležitý výběr pěstebních ploch (vzdušné polohy) a všechna opatření, která zajišťují vzdušnost porostu a koruny stromu, vyrovnaná výživa a zabránění poranění plodů (ochrana proti živočišným škůdcům). Zejména na rizikových lokalitách by měly být upřednostněny odolnější odrůdy.
 Přímá: Ošetření proti moniliovému úžehu se provádí pokud jsou v době kvetení vhodné podmínky pro infekci (deštivé počasí a teploty pod 12°C). Ošetřuje se na počátku kvetení a při dokvétání. dojde-li ke změně počasí v průběhu kvetení, ošetří se jedenkrát. Ošetření proti hnilobě plodů se provádí jen výjimečně na lokalitách pravidelného výskytu u náchylných odrůd a především dojde-li k masovému poškození plodů (např. kroupy) 4, případně 2 týdny před sklizní.