Košík0(0)
Různě intenzivní stříbřité zbarvení horní strany listů. Obvykle bývá postižena celá koruna, méně častý je parciální projev. Při silných příznacích dochází k zasychání okrajů listů. Jádro dřeva kmene a silnějších větví je hnědě zbarveno. stromy nebo větve postupně chřadnou a mohou i odumírat.
Různě intenzivní stříbřité zbarvení horní strany listů. Obvykle bývá postižena celá koruna, méně častý je parciální projev. Při silných příznacích dochází k zasychání okrajů listů. Jádro dřeva kmene a silnějších větví je hnědě zbarveno. stromy nebo větve postupně chřadnou a mohou i odumírat. Na odumřelých kmenech a větvích vyrůstají červené až fialové, později hnědé plodnice houby. Jsou tenké, kožovité, přisedlé s odstálými okraji nebo střechovitě nad sebou uspořádané. Bazidiospory jsou zdrojem infekcí. K infekcím dochází výhradně přes čerstvá poranění (do 1 týdne), nejčastěji na podzim nebo na jaře. Mycelium se rozrůstá v jádru dřeva. Toxické látky vylučované houbou se dostávají xylemem do listů, způsobují oddělení epidermis od palisádového parenchymu a projev stříbřitosti. Nejčastěji bývají postiženy slivoň a jabloň a dále meruňka, třešeň, višeň, broskvoň, hrušeň a další dřeviny.
Základem ochrany je prevence, především minimalizace poranění, optimalizace termínu řezu a okamžité ošetření případných poranění. Perspektivní je využití biopreparátů na bázi Trichoderma viride.