Košík0(0)
Napadány jsou především listy, méně často letorosty, výjimečně i květy a plody. Na listech zpočátku mírně, později nápadně vypouklé, světlozelené nebo červené puchýře, dochází ke zkadeření listů. Především na spodní straně napadených listů se v červnu vytváří bělavý povlak vřecek, v nichž se diferencují spory.
Příznaky: Napadány jsou především listy, méně často letorosty, výjimečně i květy a plody. Na listech zpočátku mírně, později nápadně vypouklé, světlozelené nebo červené puchýře, dochází ke zkadeření listů. Především na spodní straně napadených listů se v červnu vytváří bělavý povlak vřecek, v nichž se diferencují spory. Postižené listy usychají a opadávají. Napadené letorosty přestávají růst, dochází ke zduření, deformacím a praskání. Silně postižené letorosty zasychají. Na plodech vznikají červenofialové, lesklé okrouhlé skvrny často s nepravidelným okrajem.
Význam: Za podmínek příznivých pro infekce může dojít k napadení a zničení převážně části listů a k významnému poškození letorostů. Následně opadávají malé plody. V důsledku redukce listové plochy je nepříznivě ovlivněna diferenciace květů. Dřevní části silně poškozených stromů hůře vyzrávají a mohou být poškozeny při přezimování.
Hostitelské rostliny: Broskvoň obecná, méně často mandloň obecná a broskvomandloň. U broskvoně jsou určité rozdíly v náchylnosti odrůd.
Vývojový cyklus: Přezimují blastospory, především na povrchu rostlinných částí v korunách stromů. Menší část přetrvává za šupinami pupenů. Blastospory jsou velmi odolné k nepříznivým podmínkám včetně sucha. Mohou přežít i déle než 1 rok. Na jaře po vyrašení dochází k redistribuci blastospor na mladé rostlinné části a k infekcím. Infikovány mohou být pouze mladé nerozvinuté listy (do 1 - 1,5 cm). Koncem května a především v červnu se na napadených částech vytvářejí vřecka, v nichž se diferencují askospory. Spory klíčí v pučivé pseudomycelium, na kterém se oddělují blastospory. Ty saprofyticky přetrvávají do příštího roku.
Ekologie: K infekcím dochází především při ovlhčení list§ (déšť, rosa) a za vhodné teploty. Infekce mohou nastat v rozmezí teploty 6 - 26°C. Optimální teploty pro infekci i vývoj houby jsou v rozmezí 20 - 22°C. Teplota rozhodujícím způsobem ovlivňuje trvání infekčního období (počátek rašení - konec kvetení). Pokud je po vyrašení teplé počasí, je vývoj hostitele rychlý a období infekcí krátké (2 - týdny). Naopak za chladnějšího počasí dochází k prodloužení infekčního období (5 - 6 týdnů). Tuto skutečnost musí zohlednit systém ochranných opatření.
Ochrana
Nepřímá: Určitý význam má upřednostnění méně náchylných odrůd. Při silném napadení a významném oslabení stromů jsou velice důležitá všechna opatření, která podporují rychlou regeneraci stromů (přihnojení dusíkem, za sucha závlaha).
Přímá: Základní ošetření v období nalévání pupenů, resp. období, kdy se začínají rozvírat terminální pupeny a mohou nastat infekce. K tomuto prvnímu a základnímu ošetření jsou nejvhodnější měďnaté fungicidy. Vykazují vysokou účinnost a současně omezují napadení dřevních částí bakteriemi z rodu Pseudomonas a houbami, především z rodu Leucostoma. Pokud je po vyrašení teplé počasí, které zajistí rychlý vývoj hostitele, je dostačující jedno ošetření. dojde-li však po vyrašení k ochlazení, které zpomalí počáteční vývoj hostitele a prodlouží infekční období, je nutno ošetření podle potřeby 1 - 2x opakovat. Počet postřiků, termíny a interval musí zohlednit trvání infekčního období (rašení až konec kvetení) a průběh počasí. Pozdější ošetření než v období těsně před květem je v našich podmínkách zcela zbytečné.