Košík0(0)
Napadeny mohou být listy, plody a především dřevní části. Na listech vznikají okrouhlé, ostře ohraničené, šedé koncentricky uspořádané skvrny. Zvláště časté a škodlivé je napadení meruzalky v matečnicích, roubkovanců ve školkách a kmínků stromků rybízu a angreštu ve výsadbách.
Příznaky: Napadeny mohou být listy, plody a především dřevní části. Na listech vznikají okrouhlé, ostře ohraničené, šedé koncentricky uspořádané skvrny. Zvláště časté a škodlivé je napadení meruzalky v matečnicích, roubkovanců ve školkách a kmínků stromků rybízu a angreštu ve výsadbách. V matečnicích meruzalky jsou napadány báze letorostů, kde vznikají hnědé skvrny, které se rozrůstají, letorosty vadnou a usychají. Na kmíncích ve školkách i ve výsadbách dochází ke zduření a praskání kůry (vodnatelnost) a k vadnutí a odumírání celých rostlin nebo jejich částí. Výjimečně dochází také k napadení plodů. Plody hnědnou a hnijí. Na postižených místech, za příznivých podmínek vyrůstají šedé porosty konidioforů, na nichž se diferencují konidie. Na kmíncích a větvích se často vytvářejí černá, různě velká a utvářená sklerocia.
Význam: Plíseň šedá způsobuje významné škody zejména v matečnicích meruzalky, ve školkách při pěstování stromkového angreštu a rybízů a ve výsadbách stromkového angreštu a rybízů. Je nejčastější příčinou předčasného odumírání stromků a mezerovitosti porostů.
Hostitelské rostliny: Široce polyfágní a velmi variabilní parazit, který napadá rybízy a celou řadu dalších pěstovaných i divoce rostoucích rostlin. Napadán je především rybíz zlatý (meruzalka zlatá) a angrešt.
Vývojový cyklus: Přezimuje mycelium v pletivu napadených rostlinných částí nebo sklerocia. Na jaře na napadených částech i na sklerociích vyrůstají konidiofory, na nichž se diferencují konidie, které jsou zdrojem dalšího šíření onemocnění. Výjimečně se na sklerociích vytvářejí plodnice apotecia s vřecky a askosporami. V dalším období se onemocnění šíří konidiemi.
Ekologie: Onemocnění se šíří především za deštivého a teplejšího počasí. Infekce jsou možné v rozmezí teplot 0,5 - 30°C (širší optimum 15 - 25°C). K vyklíčení konidií a k infekci je zapotřebí ovlhčení nebo vysoká relativní vlhkost vzduchu (nad 85%).
Ochrana
Nepřímá: Ochrana v produkčních výsadbách je omezena jen na komplex preventivních opatření. Významné jsou především výběr lokality (otevřené vzdušné polohy, lehké až středně těžké půdy s dostatkem vápníku), opatření zajišťující plnou vitalitu rostlin (harmonická výživa, zejména nepřehnojit dusíkem a dostatek vápníku), zabránění poranění a odstraňování napadených částí rostlin. Pro množení by měly být upřednostněny odolnější a méně obrůstající (menší počet poranění) typy meruzalky. Méně rizikové jsou krátkodobé matečnice. Při obdělávání, sklizni a manipulaci je třeba minimalizovat poranění prutů a roubovanců. Sklizené pruty a roubovance zásadně ukládat v chladných dobře větratelných prostorách. Prostory pro uložení pravidelně dezinfikovat.
Přímá: Chemická ochrana doplňuje komplex ochranných opatření v matečnicích meruzalky, při uložení a roubování a po výsadbě ve školkách. Matečnice se ošetřuje na jaře (při výšce letorostů 20 - 30 cm) a na podzim před sklizní (1 - 2x)- Sklizené pruty namáčíme před uložením nebo i před roubováním po dobu 30 min do fungicidní jíchy. Obdobně lze namáčet před roubováním i rouby. Roubovanci se ošetřují 1 - 2x po výsadbě.