Choroby - Plíseň šedá

Plíseň šedá napadá čepele a řapíky listů, stopky květů, květy, nezralé plody a především zrající a zralé plody. Na čepelích listů vznikají velké šedohnědé, obvykle koncentricky narůstající a ohraničené skvrny. Na řapících a stopkách květů šedohnědé ohraničené, protáhlé skvrny. Postižené květy hnědnou a zasychají.

Příznaky: Plíseň šedá napadá čepele a řapíky listů, stopky květů, květy, nezralé plody a především zrající a zralé plody. Na čepelích listů vznikají velké šedohnědé, obvykle koncentricky narůstající a ohraničené skvrny. Na řapících a stopkách květů šedohnědé ohraničené, protáhlé skvrny. Postižené květy hnědnou a zasychají. Napadené nezralé plody hnědnou, zrající a zralé plody měknou a hnijí. Napadené části za vlhka porůstají napadené šedé porosty konidioforů a konidií.
Význam: Rozšířené a velmi škodlivé onemocnění jahodníku. Za příznivých podmínek pro šíření a u náchylných odrůd může způsobit až totální znehodnocení sklizně.
Biologie
Hostitelské rostliny:
Široce polyfágní a velmi variabilní druh, který napadá celou řadu pěstovaných i divoce rostoucích rostlin. Mezi přednostní hostitele náleží také jahodník. U jahodníku jsou významné rozdíly v náchylnosti odrůd.
Vývojový cyklus: viz plíseň šedá v kapitole Réva vinná.
Ochrana
Nepřímá:
Významnou součástí ochrany jsou preventivní pěstební opatření, která redukují vhodnost podmínek pro infekci a snižují vnímavost hostitele k infekci (výběr lokality, optimální hustota porostu, trvání porostu, vyrovnaná výživa aj.). Silněji jsou napadány především přehoustlé, bujně rostoucí, dusíkem přehnojené a starší porosty. výskyty omezují všechna opatření, která vyloučí či omezí ovlhčení plodů (mulčování, pěstování na folii, podkládání plodů) a odstraňování napadených plodů. V rizikových oblastech a na rizikových lokalitách upřednostnit odolnější odrůdy (Induka, Karmen, Redgauntlet, Zefír, aj.).
Přímá: Ohrožené porosty (příznivé počasí pro šíření, náchylná odrůda aj.) ošetřujeme v období počátku kvetení (2 - 5% kvetoucích rostlin) a ošetření podle potřeby cca za týden opakujeme. Výjimečně je možno u sklizně pro konzervárenské účely provést i třetí postřik. Významným předpokladem účinnosti je použití vyšší dávky postřikové kapaliny (1000 - 2000 l/ha).