Košík0(0)
Na listech, stopkách květů, květech i plodech bílé nebo narůžovělé povlaky podhoubí. Nejčastěji bývají napadeny čepele listů, které se svinují nahoru, přičemž vynikne narůžovělé zbarvení rubu listů. Nezralé plody přestávají růst, dochází k deformaci, tvrdnou a nevyzrávají. Napadené zrající plody jsou znehodnoceny povlakem houby nepříjemně zapáchají.
Na listech, stopkách květů, květech i plodech bílé nebo narůžovělé povlaky podhoubí. Nejčastěji bývají napadeny čepele listů, které se svinují nahoru, přičemž vynikne narůžovělé zbarvení rubu listů. Nezralé plody přestávají růst, dochází k deformaci, tvrdnou a nevyzrávají. Napadené zrající plody jsou znehodnoceny povlakem houby nepříjemně zapáchají. Bělavý nebo narůžovělý povlak je tvořen podhoubím, na němž se na konidioforech diferencují konidie. Koncem léta se v porostech mycelia vytvářejí kulatá černá kleistotecia. Přezimuje podhoubí nebo kleistotecia na napadených rostlinných částech. Zdrojem primárních infekcí jsou askospory i konidie. K šíření padlí dochází především za vyšších teplot (optimum 20 - 22°C) a za vyšší nebo střídavé vlhkosti vzduchu. Nejvíce jsou napadány přehoustlé, bujně rostoucí, dusíkem přehnojené porosty. Houba napadá jahodník a mnoho dalších příbuzných rostlin. Významné rozdíly jsou v náchylnosti odrůd. Základem ochrany jsou preventivní opatření, která zajistí vzdušnost porostu a sníží vnímavost hostitele. Na rizikových lokalitách nevysazovat náchylné odrůdy (např. Zefír). Chemické ošetření se provádí při zjištění prvních výskytů, obvykle před květem, případně na počátku kvetení především u množitelských porostů také po sklizni.