Košík0(0)
Květní poupata jahodníku v důsledku nahlodání stopky vadnou a po několika dnech opadávají. Uvnitř napadených poupat se vyvíjí vždy jedna rohlíčkovitá, špinavě bílá larva. Stejným způsobem napadá květopas jahodníkový i maliník a ostružiník. Brouci při úživném žíru vyžírají drobné dírkovité požerky i do okvětních lístků květů, případně do rašících listů.
Příznaky: Květní poupata jahodníku v důsledku nahlodání stopky vadnou a po několika dnech opadávají. Uvnitř napadených poupat se vyvíjí vždy jedna rohlíčkovitá, špinavě bílá larva. Stejným způsobem napadá květopas jahodníkový i maliník a ostružiník. Brouci při úživném žíru vyžírají drobné dírkovité požerky i do okvětních lístků květů, případně do rašících listů. Tento žír však není škodlivý.
Význam: Květopas jahodníkový bývá lokálně nejvýznamnějším škůdcem jahodníku. Při silném napadení bývá zničeno i 50 až 80% květních poupat. Přednostně bývají napadána nejdříve rašící poupata, z nichž vyrůstají největší plody.
Biologie
Hostitelské rostliny: Jahodník, maliník, ostružiník a některé další druhy růžokvětých rostlin.
Vývojový cyklus: Brouci se líhnou v červnu a červenci a po krátkém období úživného žíru vyhledávají úkryty k přezimování. Přezimují ve spadaném listí. Tyto úkryty opouštějí v druhé polovině dubna a počátkem května, kdy naletují na živné rostliny. Po spáření samičky po jednom vajíčku do květních poupat, kterým pak poškodí květní stopku. Larvy se líhnou přibližně za 6 dnů, svůj vývoj dokončují během 2 - 3 týdnů. V květním poupěti opadlém na zem se i kuklí. Brouci se líhnou asi během 14 dnů. Druh má jen jednu generaci v roce.
Ochrana
Nepřímá: Nepěstovat maliník a ostružiník v blízkosti ploch jahodníku, protože brouci migrují z časněji kvetoucího jahodníku a silně poškozují i později kvetoucí maliník a ostružiník.
Přímá: Poškození až 20% poupat jsou rostliny jahodníku schopny vykompenzovat. Při intenzivnějším napadení je možno použít organofosfáty, např. na bázi phosalonu. Ve zkouškách je rovněž biopreparát na bázi B. thuringiensis tenebrionis.