Košík0(0)
Na listech jsou žlutozelené až žlutavé, různě velké difuzní skvrny. V pozdějších fázích vegetace a na starších listech drobně, žilkami ohraničené skvrny v blízkosti hlavních nervů. Výjimečně dochází k žloutnutí celých listů.
Příznaky: Na listech jsou žlutozelené až žlutavé, různě velké difuzní skvrny. V pozdějších fázích vegetace a na starších listech drobně, žilkami ohraničené skvrny v blízkosti hlavních nervů. Výjimečně dochází k žloutnutí celých listů. Na spodní straně skvrn je bělavý povlak sporangioforů a sporangií. Postižená místa nekrotizují, silně napadené listy opadávají. Na květenstvích nebo mladých hroznech se objevují bělavé povlaky sporangioforů a sporangií. Napadená květenství nebo mladé hrozny hnědnou a zasychají. bobule mohou být infikovány do velikosti 2,5 mm, později jen pokud podhoubí poroste přes třapinu či stopku nebo při poranění. Napadené bobule se zbarvují šedohnědě, postižená pletiva se propadají, na průřezu pozorujeme nápadnou hnědou mechovitou nekrózu dužniny. Bobule zasychají.
Význam: Mimořádně škodlivé onemocnění révy vinné. Zejména nebezpečné jsou časné výskyty, kdy dochází k napadení květenství a mladých hroznů a k přímému ohrožení úrody. Silné poškození listů vede k redukci asimilačni plochy a k následnému nežádoucímu ovlivnění množství a jakosti sklizně. Současně je nepříznivě ovlivněno i vyzrání réví a zvýšeno riziko poškození při přezimování.
Biologie
Hostitelské rostliny: Réva vinná a některé další druhy rodu réva a loubinec. Mezi jednotlivými druhy révy jsou výrazné rozdíly v náchylnosti. Odolné jsou např. Vitis rupestris, V. berlan dieri, V. riparia aj. Určité rozdíly v náchylnosti jsou také mezi odrůdami révy vinné.
Vývojový cyklus: Přezimují oospory v pletivu napadených listů a v půdě. Na jaře za příznivých podmínek oospory klíčí a na sporangioforech se vytvářejí sporangia se zoosporami, které jsou zdrojem primárních infekcí. Za vegetace se onemocnění šíří sporangiemi (zoosporangia), která se vytvářejí na větvených sporangioforech vyrůstajících z průduchů na spodní straně listů a na dalších napadených částech keře.
Ekologie: Onemocnění se šíří především za vlhkého deštivého a teplejšího počasí. Ke klíčení oospor je nezbytný déšť (alespoň 10 mm za 24 hod.), minimální teplota nad 8°C a průměrná teplota nad 11°C. Pro sporulaci, klíčení zoospor a infekci je limitující především ovlhčení. Pro sporulaci jsou zapotřebí ovlhčení či vysoká relativní vlhkosti vzduchu, vhodná teplota (optimum 20°C) a tma. Za příznivých podmínek dojde ke sporulaci po 4 hod. Pro klíčení sporangií a infekci jsou nezbytné ovlhčení listů a vhodná teplota (optimum 22 - 25°C). Inkubační doba je nejkratší při teplotách 22 - 26°C (3,5 - 4 dny). Infekční perioda (sporulace, klíčení sporangií a infekce) může za vhodných podmínek proběhnout teoreticky za 6, prakticky za 8 - 10 hod. K časným výskytům onemocnění a k napadení květenství dochází v našich podmínkách jen výjimečně. Pravidelně dochází k výskytům a šíření v období po odkvětu (od konce června).
Ochrana
Nepřímá: Významná jsou všechna preventivní patření, která zajišťují vzdušnost porostu i keře a tak redukují vhodnost podmínek pro šíření onemocnění (výběr lokality, způsob vedení, včasné a úplné provádění zelených prací aj.). V současné době jsou ověřovány tzv. interspecifické odrůdy s tolerancí až rezistencí k plísní révové a se současnou vyšší odolností k zimním mrazům.
Přímá: Předpokladem racionální ochrany je sledování vhodnosti podmínek pro šíření výskytu onemocnění. Významné je stanovení termínu prvého ošetření, sledu a potřeby dalších ošetření. V období před květem, příp. v době kvetení se ošetřuje, pokud jsou mimořádně vhodné podmínky pro šíření onemocnění. Za základní lze považovat dvě ošetření v období po odkvětu. Dále ošetřujeme dle potřeby až do fáze zaměkání. Počet a intenzita ošetření (interval 5 - 14 dní) závisí na vhodnosti podmínek pro šíření choroby, intenzitě růstu a typu přípravku. V období dlouhých suchých period neošetřujeme a ošetříme až při předpokládané změně počasí. Pro prvá ošetření jsou vhodné především kontaktní, preventivně působící fungicidy. Za velmi vhodných podmínek při šíření upřednostníme kombinované fungicidy a pro poslední ošetření měďnaté fungicidy. K objektivizaci potřeby ošetření v systému usměrněné chemické ochrany lze doporučit krátkodobou prognózu podle HMÚ Bratislava nebo expertní systém Galati vitis. U přípravků ze skupiny fenylalaninů byla prokázána rezistence plísně révové. K zamezení dalšího poklesu účinnosti používat tyto přípravky maximálně 2x v průběhu jedné vegetace. U fenylamidů vzniká křížová rezistence. Vzájemné střídání přípravků z těchto skupin vzniku rezistence nezabrání.