Košík0(0)
Padlí révové napadá všechny zelené keře, letorosty, listy, květenství a především nezralé hrozny. Napadené části porůstá bílé až bílošedé podhoubí, na němž se ba konidionoších diferencují konidie.
Příznaky: Padlí révové napadá všechny zelené keře, letorosty, listy, květenství a především nezralé hrozny. Napadené části porůstá bílé až bílošedé podhoubí, na němž se ba konidionoších diferencují konidie. V důsledku poškození a odumírání povrchových pletiv se postižené části zbarvují šedavě, dochází k redukci růstu a k deformacím. Na listech vznikají nejdříve světle zbarvené matné skvrny. Květenství sprchávají, mladé bobule v důsledku nadměrných ztrát vody zasychají. U větších bobulí dochází v důsledku poškození povrchových buněk při dalším růstu a zejména při náhlém příjmu vody k praskání (semenné průtrže). Na letorostech vznikají různě utvářené skvrny, které při vyzrávání dřeva tmavnou až černají.
Význam: V posledních, spíše sušších letech (výjimkou byl rok 1996) je padlí révové hospodářsky nejškodlivějším onemocněním révy vinné. Při napadené hroznů dochází k podstatnému snížení množství i kvality sklizně (nižší cukernatost, méně aromatických látek). V mimořádně příznivých letech může dojít u disponovaných výsadeb náchylných odrůd k epidemickému šíření až k totálnímu znehodnocení sklizně.
Biologie
Hostitelské rostliny: Réva vinná a některé další druhy rodu réva a loubinec. V náchylnosti jednotlivých odrůd révy vinné jsou významné rozdíly.
Vývojový cyklus: Přezimuje především podhoubí v pupenech. Na jaře po vyrašení porůstá bílošedé podhoubí mladé letorosty. Napadené letorosty jsou kratší, listy menší a zdeformované, květenství jsou nevyvinutá a sprchávají. Na těchto primárně napadených letorostech se od fáze 5 - 6 listů (cca 4 týdny po vyrašení) vytvářejí na konidionoších konidie, které jsou zdrojem dalšího šíření choroby. Přezimující podhoubí je citlivé na zimní mrazy. K poškozené mycelia dochází již při teplotách pod -14°C až k významné redukci při teplotách pod -16°C. Konidiemi se choroba šíří až do podzimu. K významnému napadené hroznů dochází obvykle do fáze zaměkání. V posledních má stále větší význam i přezimování kleistotecií. kleistotecia vznikají v pozdním létě a na podzim v porostech mycelia jako hnědé až černé, 0,1 mm velké, kulaté útvary s typickými přívěsky. V kleistoteciích se diferencují ve vřeckách askospory, které mohou být zdrojem primárních infekcí. K infekcím askosporami dochází dříve (od stadia 2 - 3 listů) a za odlišných podmínek.
Ekologie: Padlí révové se šíří především za teplého počasí a za vyšší nebo střídavé vlhkosti vzduchu. Vhodné pro šíření jsou teploty v rozmezí 6 - 35°C (optimum 26 - 27°C). Při teplotách pod 15°C nedochází k významnému šíření. výskyty padlí podporují přeháňky, rosy a mlhy, které zajišťují vhodnou vlhkost vzdušnou. Šíření omezují trvalé deště, nízké teploty a delší suchá a teplá období, kdy dochází ke snížení relativní vlhkosti vzduchu pod 45%. Teplota rozhoduje o rychlosti vývoje parazita (vývoj generace při 15°C trvá 14 dní, při 22°C 7 dní a při 26°C 5 dní). K primárním askosporovým infekcím dochází za odlišných podmínek. K uvolnění askospor z plodnic je nezbytný déšť (alespoň 2,5 mm) a k infekci ovlhčení. Významné infekce mohou nastat již při teplotách nad 10°C. kleistotecia jsou, na rozdíl od přezimujícího podhoubí, velmi odolná k zimním mrazům. O intenzitě napadení rozhodují počasí, mikroklima lokality, výsadby a keře a vnímavost hostitele, která je dána náchylností odrůdy, intenzitou růstu a především výživou. výskyty podporuje, zejména nadbytek dusíku za současného nedostatku draslíku, příp. vápníku.
Ochrana
Nepřímá: Především musí být uplatněn komplex preventivních pěstebních opatření, jejichž cílem je optimalizovat růst a tak snížit vnímavost hostitele k infekci (vhodné stanoviště, na disponované lokality nevysazovat náchylné odrůdy, vyrovnaná výživa, zejména nepřehnojit dusíkem) a omezit vhodnost podmínek pro šíření, resp. zajistit vzdušnost výsadby a keře (výběr lokality, způsob vedení, včasné a úplné provádění zelených prací aj.). Na rizikových lokalitách omezit pěstování náchylných odrůd.
Přímá: Vinice, kde bývají pravidelné výskyty, se za příznivých podmínek pro šíření padlí ošetřují poprvé ve fázi 5 - 6 listů. Tyto výsadby ošetřujeme 2 - 3x před květem. Méně ohrožené porosty ošetříme poprvé před květem a ostatní ohrožené plody v období před nebo na začátku období největšího rizika šíření (konec června, červenec). Dále ošetřujeme v intervalu 5 - 14 dní, podle stupně ohrožení porostu (vhodnost podmínek při šíření, náchylnost odrůdy, výskyt a šíření onemocnění) a typu přípravku, až do fáze zaměkání, výjimečně i později. U lokálně systémových fungicidů ze skupiny inhibitorů demetylace (DMIs) byl místně zaznamenán pokles účinnosti (nástup rezistence). Projevuje se především zkrácením preventivní účinnosti a ztrátou kurativní účinnosti. K zamezení dalšího snižování účinnosti se doporučuje tyto přípravky používat maximálně 3x za vegetaci. U DMIs fungicidů vzniká křížová rezistence, vzájemné střídání přípravků z této skupiny vzniku rezistence nezabrání.