Košík0(0)
Na jaře a na podzim se na ovocných dřevinách vyskytují zlatozelení, purpuroví či fialový, asi 4,5 - 5,5 mm (zobonoska ovocná) resp. 6 - 9 mm (zobonoska třešňová) dlouzí nosatcovití brouci. Od ostatních podobných druhů zobonosek se samečci liší tím, že po stranách štítu nemají trny.
Příznaky: Na jaře a na podzim se na ovocných dřevinách vyskytují zlatozelení, purpuroví či fialový, asi 4,5 - 5,5 mm (zobonoska ovocná) resp. 6 - 9 mm (zobonoska třešňová) dlouzí nosatcovití brouci. Od ostatních podobných druhů zobonosek se samečci liší tím, že po stranách štítu nemají trny. Na napadených plodech bývá větší množství několik mm hlubokých jamek.
Význam: Zobonoska ovocná jednak na podzim vyžírá pupeny a na jaře vyžírá květy. V době rozmnožování způsobuje nakousnutím stopky opad plodů a později znehodnocuje plody vyžíráním jamkovitých požerků. Je jedním z nejškodlivějších středoevropských druhů zobonosek.
Biologie
Hostitelské rostliny: Jabloně, višně, třešně, slivoně, meruňky, broskvoně a další druhy ovocných dřevin. Z planě rostoucích druhů napadá hlohy, trnky aj. Na višních a třešních bývá někdy hojnější zobonoska třešňová.
Vývojový cyklus: Brouci přezimují pod kůrou a v puklinách borky, larvy přezimují v půdě. NA jaře probíhá úživný žír brouků na pupenech, později květech a listech. Od května do srpna kladou samičky do mladých plodů třešní, višní slivoní a švestek, později i do jablek, po jednom vajíčku. Do takto napadeného plodu vykusuje samička další otvory tak, aby došlo k infekci plodů monilií. Poté samička nakousne stopku plodu a plůdek opadává. Po 25 - 20 dnech vývoje uvnitř hnojícího plodu larvy plod opouštějí a zavrtávají se do půdy, kde se v oválně komůrce většinou po 13 - 14 měsících kuklí. Z kukel se líhnou po zhruba 10 dnech dospělí brouci, kteří koncem léta opouštějí půdu. Zobonoska ovocná má zpravidla dvouletý vývoj. Jen část populace se kuklí a líhne se ještě na podzim prvého roku.
Ekologie: Larvy jsou napadány lumčíky rodu Microbracon.
Ochrana
Nepřímá: Ochrana a podpora přirozených nepřátel.
Přímá: Výskyt brouků lze monitorovat navázáním pásů vlnité lepenky na kmeny stromů. Pásy se navazují koncem srpna. Na menších lze brouky likvidovat v pásech z vlnité lepenky, nebo setřásat a ničit, případně sbírat opadané plody s larvami. Ve větších sadech je možné použít proti broukům některý z ekotoxikologicky vhodných organofosfátů. Ve zkouškách jsou rovněž přípravky na bázi B. thuringiensis tenebrionis, které jsou účinné i proti broukům čeledi nosatcovití. Proti zobonosce třešňové se ošetřuje ekotoxikologicky přijatelnými insekticidy na konci květu višní a třešní.