Košík0(0)
Na kmeni jsou zvenčí viditelné závrty, z nichž vypadává drť. Pod kůrou kmenů a větví chřadnoucích ovocných stromů jsou typické požerky. Uprostřed napadené části kmene či větve je v případě bělokaza švestkového asi 2 mm široká a 5 - 12 mm dlouhá, v případě bělokaza ovocného 10 - 40 mm dlouhá mateřská chodbička.
Příznaky: Na kmeni jsou zvenčí viditelné závrty, z nichž vypadává drť. Pod kůrou kmenů a větví chřadnoucích ovocných stromů jsou typické požerky. Uprostřed napadené části kmene či větve je v případě bělokaza švestkového asi 2 mm široká a 5 - 12 mm dlouhá, v případě bělokaza ovocného 10 - 40 mm dlouhá mateřská chodbička. Z této chodbičky se paprskovitě do všech stran rozbíhají chodby jednotlivých larev. Napadení nikdy nejde kolmo hluboko do dřeva. Brouci jsou 3,5 - 4,5 mm (bělokaz švestkový), 2 - 2,5 mm (bělokaz ovocný) dlouzí, válcovití s černou hlavou a štítem a hnědými krovkami.
Význam: Bělokazové napadají především stromy chřadnoucí v důsledku sucha, mechanického poranění, mrazu, okusu zvěře a podobně. Silnější napadení může vést až k úplnému uschnutí napadeného stromu. U peckovin vyvolává napadení bělokazem klejotok.
Biologie
Hostitelské rostliny: Jabloně, třešně a další jak ovocné stromy, tak jilmy, akáty aj. Bělokaz švestkový napadá kmeny a větve o síle nad 20 cm, bělokaz ovocný napadá větve v korunách a kmínky do síly asi 6 cm.
Vývojový cyklus: Oba druhy mají v teplejších oblastech střední Evropy dvě generace. Brouci prvé generace se rojí od konce dubna do počátku června, brouci druhé generace se rojí v srpnu a září. Celý vývoj trvá 11 - 12 týdnů. Přezimovat mohou jak larvy a kukly, tak brouci.
Ekologie: Bělokazi mají řadu druhů blanokřídlých parazitoidů.
Ochrana
Nepřímá: Udržování stromů v dobré fyziologické kondici. Důležité je odstraňování a pálení napadených větví a stromů.
Přímá: Nebývá potřebná a je problematická.