Košík0(0)
Základní chodba, kterou vyhlodává samička, vede z povrchu větve kolmo ke středu napadené větve. Od této chodby ve směru letokruhů odbočují postranní chodbičky larev. Samečci jsou 1,5 - 2,5 mm dlouzí, samičky jsou 3 - 3,5 mm dlouhé. Hlava je kryta černým štítem, krovky jsou hnědé.
Příznaky: Základní chodba, kterou vyhlodává samička, vede z povrchu větve kolmo ke středu napadené větve. Od této chodby ve směru letokruhů odbočují postranní chodbičky larev. Samečci jsou 1,5 - 2,5 mm dlouzí, samičky jsou 3 - 3,5 mm dlouhé. Hlava je kryta černým štítem, krovky jsou hnědé.
Význam: Drtníci napadají především oslabené stromy. Napadení drtníky však může vést k usychání celých větví, případně i celých stromů. V případě přemnožení v sadu či vinici napadají drtníci i relativně zdravé stromy či keře révy vinné.
Biologie
Hostitelské rostliny: Larvy drtníků se živí houbami rostoucími v chodbičkách, které si larvy vyhlodávají. Drtníci napadají mnoho druhů listnáčů, včetně téměř všech druhů ovocných dřevin.
Vývojový cyklus: K rojení samiček dohází v květnu a v červnu. Samičky se zavrtávají do větví a postupně zde kladou vajíčka. Larvy se vyvíjejí postupně, kuklí se v chodbách, kde se až do páření zdržují i dospělí brouci další generace. Brouci drtníka ovocného v chodbičkách rovněž přezimují a samičky opouštějí chodby v nichž se vylíhly až v květnu příštího roku. Drtník všežravý má dvě generace do roka.
Ekologie: Ve srovnání s bělokazy je v případě drtníků známo podstatně méně jejich parazitoidů.
Ochrana
Nepřímá: Odstraňování napadených částí stromů a péče o dobrou kondici sadu.
Přímá: Nebývá potřebná.