Drátovci

Až 25 mm dlouhé, válcovité, hladké, tvrdé, "drátovité" larvy světlehnědé barvy ožírají jemnější kořeny nebo oddenky. Mladé rostliny mohou zasychat a odumírat. Na kořenech starších rostlin vyžírají jamky nebo hluboké chodbičky

Příznaky: Až 25 mm dlouhé, válcovité, hladké, tvrdé, "drátovité" larvy světlehnědé barvy ožírají jemnější kořeny nebo oddenky. Mladé rostliny mohou zasychat a odumírat. Na kořenech starších rostlin vyžírají jamky nebo hluboké chodbičky. Brouci jsou hnědočerní až černí, 6 - 10 mm dlouzí, podlouhle ovální. Při otočení na hřbet se prudce vymršťují.
Význam: Drátovci jsou běžně rozšíření a široce polyfágní půdní škůdci. Z ovocných rostlin škodí významně pouze na jahodách. Brouci výjimečně napadají květy jabloní a červeného rybízu, škody zde jsou naprosto nevýznamné.
Biologie
Hostitelské rostliny:
Široce polyfágní, zvláště škodí u pšenice, kukuřice, brambor, salátu. Nenapadají luštěniny, řepku, hořčici, cibuli.
Vývojový cyklus: Brouci kladou vajíčka do půdy. Larvy žijí v půdě, vývoj trvá 3 - 5 let. Horizontálně příliš nemigrují, vyskytují se obvykle ohniskově. Vertikální pohyb je významný, což souvisí s vlhkostí a teplotou půdy. Nejaktivnější jsou v povrchových vrstvách na jaře v dubnu a květnu a na podzim v září a říjnu. Dospělý drátovec si koncem léta tvoří v půdě komůrku, kde se kuklí, vylíhlý brouk zde zůstává do jara.
Ekologie: Vysoká vlhkost půdy, trvalý rostlinný pokryv a dostatek organické hmoty příznivě ovlivňuje vývoj. Nepříznivě naopak působí sucho- Přirozenými nepřáteli jsou zejména ptáci, krtci, hlístice a houby.
Ochrana
Nepřímá:
Vhodný sled plodin. Zvýšený výskyt lze očekávat na čerstvě rozoraných loukách a po ozimech. Jakákoli kultivace půdy drátovce omezuje.
Přímá: Početnost se zjišťuje půdními výkopky (50 x 50 x 40 cm), kritický počet je okolo 20 larev na 1 m2 . Chemický zásah obvykle není nutný, agrotechnická opatření jsou účinná, zejména intenzivní zpracování půdy.