Košík0(0)
V kmeni či větví napadeného stromu je otvor, jimiž housenka vyhazuje ven trus a kousky dřeva. Housenky žijí pod kůrou na rozhraní lýka a dřeva, případně uvnitř dřeva. Housenka je zpočátku růžová, později žlutobílá s černými bradavkami, hlavou a hřbetním štítkem.
Příznaky: V kmeni či větví napadeného stromu je otvor, jimiž housenka vyhazuje ven trus a kousky dřeva. Housenky žijí pod kůrou na rozhraní lýka a dřeva, případně uvnitř dřeva. Housenka je zpočátku růžová, později žlutobílá s černými bradavkami, hlavou a hřbetním štítkem. Motýl má typické, nezaměnitelné zbarvení. Na bílé základní barvě jsou na křídlech i na těle jasně kovově modré skvrny.
Význam: V jižní Evropě je drvopleň hrušňový vážným škůdcem hrušní, jabloní a olivovníků. U nás je škodlivost tohoto druhu zatím malá. Nejčastěji jsou napadány mladé stromy do stáří asi 15 let.
Biologie
Hostitelské rostliny: Z ovocných dřevin napadá hrušně, jabloně a ořešák vlašský. Vzácně žije rovněž v révě vinné. Z ostatních dřevin nejčastěji hostitelskou dřevinou jasan ztepilý.
Vývojový cyklus: Motýli se vyskytují od června do srpna. Samice kladou vajíčka do ran v kůře stromů, příp. na větve stromů. Housenka se vžírá pupenem nebo kůrou mladých letorostů dovnitř větvičky. Později napadá i dřevnaté části stromů. Vývoj housenky trvá 2 - 3 roky. Kuklí se uvnitř ve vyhlodané chodbě.
Ekologie: Motýly loví netopýři a sovy. Housenky a kukly jsou napadány blanokřídlými parazitoidy z čeledi lumkovitých aj.
Ochrana
Nepřímá: Podpora biodiverzity v sadech zvyšuje tlak přirozených nepřátel na populaci drvopleně hrušňového.
Přímá: V jižní Evropě se proti housenkám používají entomopatogenní hlístice. Problém je jejich efektivní aplikace do požerků housenek uvnitř stromů.