Píďalka podzimní

Na rašících listcích většiny druhů ovocných dřevin se objevují světlezelené housenky píďalky (na zadečku mají pouze 2 páry panožek), o délce maximálně 2,5 cm s úzkými bílými proužky po stranách těla a tmavozeleným hřbetním proužkem. Před kuklením jsou housenky maximálně 2,5 cm dlouhé.

Příznaky: Na rašících listcích většiny druhů ovocných dřevin se objevují světlezelené housenky píďalky (na zadečku mají pouze 2 páry panožek), o délce maximálně 2,5 cm s úzkými bílými proužky po stranách těla a tmavozeleným hřbetním proužkem. Před kuklením jsou housenky maximálně 2,5 cm dlouhé. Housenky poškozují jak pupeny, listy a květy, tak plody, do  nichž se často vžírají hluboké dírky, které vedou buď k opadu plodů nebo k výrazným deformacím napadených plodů.
Význam: Housenky píďalky podzimní jsou jedněmi z nejvýznamnějších škůdců ovocných dřevin a lesních porostů listnatých stromů, především dubů.
Biologie
Hostitelské rostliny:
Píďalka podzimní je široce polyfágní druh. Z ovocných dřevin napadá hlavně meruňky, třešně, jabloně, hrušně, slivoně, rybíz, angrešt aj. Z lesních porostů jsou často napadány duby, odkud se někdy kalamity rozšiřují i do přilehlých sadů a zahrad.
Vývojový cyklus: Motýli se líhnou na podzim, v říjnu až prosinci, po prvních mrazech. Brachypterní samičky neschopné letu vylézají po spáření do korun stromů, kde kladou na plodonoše a větvičky jednotlivě celkem asi 100 - 200 vajíček. Na jaře se z vajíček líhnou housenky. Malé housenky prvního instaru mají tendenci šířit se do okolí tak, že se spouštějí na vlákně z větví dolů a nechávají se s vláknem unášet větrem. Housenky dorůstají koncem května až začátkem června. Ke kuklení se spouštějí po vlákně k zemi a zalézají asi 8 - 10 cm hluboko do půdy, kde se kuklí v řídkém zámotku. Druh má v roce jednu generaci.
Ekologie: Píďalka podzimní je druh se silnou tendencí ke gradacím. Vajíčka v zimě vyhledávají sýkory a další druhy ptáků. Housenky a kukly jsou napadány mnoha druhy blanokřídlých a dvoukřídlých parazitoidů. U housenek jsou známy infekce viry napadajícími buňky tukového tělesa a prvok Thelohania weiseri.
Ochrana
Nepřímá:
Ochrana a podpora přirozených antagonistů. Významná je podpora množství sýkor přezimujících v sadech vyvěšováním hnízdních ptačích budek.
Přímá: Dojde-li k překročení prahu škodlivosti, což je u jádrovin 6 vajíček na vzorku dvouletých větví o 140 pupenech, u třešní, višní a slivoní 1 vajíčko na 1 m délky tříletých větví, je účelné, zvláště pokud se vyskytují i jiní škůdci přezimující na kůře stromů, provést zimní či předjarní ochranný zásah. V případě výskytu 3 housenek na 100 kontrolovaných květních rozet jádrovin, třešní a višní, nebo 2 housenek na 100 kontrolovaných květních rozet v případě slivoní, je potřebné ošetřit stromy vhodným insekticidem. Housenky jsou vysoce citlivé k přípravkům na bázi bakterie B. thuringiensis, příp. je možné použít některý z ekotoxikologicky přijatelnějších organofosfátů či regulátorů růstu a vývoje hmyzu. Na  menších zahradách je možné použít k přímé ochraně rovněž lepové pásy upevněné koncem podzimu na kmenech stromů.