Košík0(0)
Osenice napadají jak podzemní části rostlin (kořeny, oddenky, hlízy aj.), tak letorosty či rašící pupeny. Lokálně mohou způsobovat i velké škody. Zvlášť významné bývají jejich škodlivé výskyty v ovocných a révových školkách.
Příznaky: Lysé, až 5 cm dlouhé housenky žijící během dne pod povrchem půdy. Z půdy vylézají většinou jen v noci. Let motýlů i výskyt housenek uniká pozornosti. Viditelná bývají až poškození rostlin.
Význam: Osenice napadají jak podzemní části rostlin (kořeny, oddenky, hlízy aj.), tak letorosty či rašící pupeny. Lokálně mohou způsobovat i velké škody. Zvlášť významné bývají jejich škodlivé výskyty v ovocných a révových školkách. Přestože některé druhy osenic, např. osenice černé C je v teplejších oblastech jedním z vůbec nejhojnějších druhů nočních motýlů, jsou škody způsobované osenicemi spíše lokální až vzácné. V ostatních případech se tedy osenice spíše podílejí na udržování přírodní rovnováhy, aniž by škodily. Převážná většina z více než 60 druhů osenic žijících ve střední Evropě má lokální výskyt a je často vázaná na původnějších přírodní ekosystémy, např. skalní stepi, rašeliniště apod. a zaslouží spíše ochranu. Několik druhů je chráněno zákonem.
Biologie
Hostitelské rostliny: Všechny hospodářsky významné druhy jsou široce polyfágní. Housenky se živí jak bylinami, tak pupeny, listy a kořínky dřevin.
Vývojový cyklus: Většina druhů přezimuje ve stadiu housenky v půdě. Některé druhy mají během roku jednu generaci, jiné dvě generace. Proto se housenky osenic mohou vyskytovat prakticky po celý rok. Některé druhy, např. osenice ypsilonová, jsou tažné a část populace k nám každoročně přilétá ze Středomoří.
Ekologie: Tuhé zimy a sušší jara pro přežívání housenek osenic příznivé. Housenky jsou napadány mnoha druhy entomopatogenních mikroorganismů a parazitoidů - kuklicemi, lumky, lumčíky, chalcidkami aj. Mnoho housenek zahubí rovněž draví brouci. Vajíčka jsou intenzivně napadána vaječnými parazitoidy rodu Trichogramma. Trichogramma se rovněž účinně využívá i v přímé ochraně některých plodin před osenicí polní. Velký význam při redukci množství osenic má entomopatogenní houba Tarichium megaspermum. Tato houba bývá jedním z klíčových patogenů vyvolávající zlom gradace osenic.
Ochrana
Nepřímá: Podpora přirozených nepřátel omezením aplikací insekticidů. rovněž intenzivní aplikace fungicidů omezují význam entomopatogenních hub při regulaci množství osenic. Hubení plevelů podporuje přechod osenic na kulturní rostliny, které poté jako jediné zůstávají na ošetřeném pozemku. Ozelenění sadů a vinic bylinami tedy rovněž snižuje riziko napadení ovocných dřevin a révy vinné osenicemi.
Přímá: Vzhledem k mimořádně skrytému způsobu života osenic má velký význam pravidelně monitorování letu dospělců sítí světelných lapačů Státní rostlinolékařské správy. Výsledky tohoto monitoringu umožňují včasné organizování ochranných zásahu dřív, než dojde ke škodám. Včasnost zásahů je důležitá, protože housenky vyšších instarů jsou ve srovnání s malými housenkami podstatně odolnější k insekticidům. K přímé ochraně se osvědčily návnady, např. zbytky listů brukvovité zeleniny namočené do suspenze Bacillus thuringiensis) mírně zahrnuté pod povrch půdy. Účinnost přímých insekticidních postřiků na housenky vyšších instarů nebývá dostatečná.