RANÁ, celoroční výsev: únor až březen do skleníku, truhlíku duben až červenec na záhon vegetační doba je 75 - 80 dní
popis výrobce semen, MoravoSeed: Velmi raná kedlubna určená k rychlení a pro celoroční polní pěstování. Velmi odolná proti vybíhání, dřevnatění i praskání bulev. Při jarním pěstování vyžaduje pravidelnou zálivku. Vegetační doba od výsevu je 75-80 dnů.
Bohatá skladba nabízených odrůd umožňuje pěstování brukví po celý rok. Jsou odrůdy vhodné k rychlení ve skleníku jejichž vegetační doba je 60 až 80 dní, ranné, polorané, jejichž vegetační doba je 70 až 90 dnů a pozdní určené pro pěstování na záhoně, jejichž vegetační doba je až 150 dní.
Nejlépe se jim v hlinitopísčité, humózní a záhřevné půdě s pH 6,2 - 7,8. Obvykle je zařazujeme do druhé trati. Během pěstování zajišťujeme optimální půdní vláhu pravidelnými středními dávkami vody. Při suchu bulvy dřevnatí, při nadměrném vlhku praskají. Hlavní dělení je na odrůdy bílé, ty bývají větší, a na modré, které bývají ranější i odolnější proti praskání bulev. Čím tmavší zbarvení kedlubna má, tím je bohatší na přírodní barviva antokyany, které mají mnoho pozitivních účinků na zdraví. Příznivě působí na kardiovaskulární systém a snižují riziko některých nádorových onemocnění.
Specifickou českou bílou pozdní odrůdou je 'Gigant' s bulvami 3 až 5 kg těžkými, které nepraskají, nedřevnatí a dobře se skladují.
Nejdůležitější vlastnosti, na které jsou kedlubny šlechtěny, je rychlost růstu, nízká tendence k dřevnatění i k praskání, slabý sklon k vybíhání do květu a odolnost proti půdním chorobám, např. nádorovitosti košťálovin.
Kedlubna je významným zdrojem sodíku, draslíku, hořčíku, vápníku, manganu, železa a fosforu, vitamínů skupiny B, a kyselin nikotinové, pantotenové a listové. Obsahuje také hodně vlákniny, její rozpustná forma mírně snižuje hladinu cholesterolu a nerozpustná se podílí na průchodnosti střev. Kedluben má málo kalorií a v poslední době se objevují i jeho potencionální účinky proti rakovině tlustého střeva.
Listy kedluben mohou být napadeny mšicemi, dřepčíky, květilkou zelnou a slimáky. Mšice jsou drobný hmyz, který se vyskytuje ve velkých koloniích na spodní straně listů kedluben. Mšice jsou obvykle zelené, černé nebo hnědé a měří pouze několik milimetrů. Dřepčíci jsou drobní brouci o délce kolem 2–3 mm. Jsou známí svými skákavými pohyby a lesklým tělem, které může být černé, modré nebo bronzové. Housenky běláska zelného jsou larvy motýla, které se živí listy kedluben. Jsou zelené s černými skvrnami a mohou dorůstat až 4 cm. Různé druhy můr, například můra zelná, kladou vajíčka na listy kedluben. Z vajíček se líhnou housenky, které se živí listy.