Myrta obecná

Myrta obecná

40 Kč

Myrty jsou pozůstatkem třetihorní květeny. Existuje jich přibližně 100 druhů. Nejznámější z nich je myrta obecná (Myrtus communis), která roste planě v Západní Asii, jižní Evropě a severní Africe. Drobné příjemně vonící lístky hustě obsypávají celé její větévky.

Dostupnost: od poloviny dubna

Množství

Od července do září na nich rozkvétají drobné bílé nebo narůžovělé květy. Plody mají purpurovou až černou barvu a velikost pouze do 1cm.

Rostlina je pojmenována podle řeckého myrtos = myrta tedy od slova vonný balzám = myron. Některé z kultivarů se dokonce využívají na výrobu alkoholických nápojů- vína a kořalek. Vyráběl se z nich i elixír pro navrácení zdraví a síly.

Myrta obecná byla zasvěcena bohyni lásky a manželství Venuši Afrodité. Zároveň byla i rostlinou smuteční. Myrtové věnce mívali na hlavách novomanželé již ve starém Řecku a posléze i staří Římané. Myrtou býval zdoben i vstup do domu nevěsty a ženicha. V Německou byl použit při svatebním obřadu první myrtový věneček až v roce 1583. Nová móda se pak ujala rychle. Ale nákup této tehdy vzácné rostliny byl finančně velmi náročný. O dva roky později se myrta dostala do Anglie. Věnečky z myrty byly stále dosti drahé, a tak se nahrazovaly rozmarýnou anebo buxusem. U nás se pěstovala téměř v každé domácnosti myrta jako symbol lásky a oddanosti od 19. století. Novomanželé ještě v den svatby sázeli myrtové výhonky, pečovali pak o ně, protože se věřilo, že když se myrta ujme, bude manželství šťastné, když myrta uschne, manželství nevydrží. Ve Francii se stromek myrty nosil dokonce do kostela ke svatebním u obřadu.

V jižní Evropě byla myrta uznávanou léčebnou rostlinou. Sloužila ke kořenění jídel ještě v dobách, kdy nebyl v Evropě znán pepř. Větévky myrty se dávaly v Řecku a starém Římě do piva i vína. Ženy té doby hojně využívaly tzv. Andělské vody vyráběné z myrty, jako prostředku k omlazování a k navrácení ztraceného půvabu.

Jak se vlastně o tuto kdysi tak vzácnou rostlinu starat? Myrta nám bude vděčná za umístění na plném slunci anebo v polostínu, tam však tolik nepokvete. Vybíráme pro ni na zimu místnosti, kde teplota je mezi 2 – 15 °C. Dá se pěstovat i při vyšších teplotách, a to poměrně úspěšně, avšak tehdy vytahuje výhony a mohou ji snáze napadat škůdci. Úspěch při pěstování budeme mít tehdy, pokud rostlinu budeme sprchovat anebo často rosit. Nesnáší stejně tak sucho jako trvalé přemokření. Nikdy neponechávejte pod ní v misce vodu! V zimě rostlinu zalévejte jen opatrně. Při pěstování myrty nic nezkazíme ani aplikací listových hnojiv. V sezoně hnojíme ve čtrnáctidenních cyklech, v klidovém období a v zimě jedenkrát za šest týdnů. Myrtě také prospívá častá výměna vzduchu v místnosti, kde ji pěstujeme.

Mladé rostlinky přesazujeme každoročně, ty starší až po pěti letech. Pro tyto účely je vhodná půdní směs z jednoho dílu listovky nebo rašelin, jednoho dílu pařeništní zeminy a poloviny dílu písku. Rostlinám prospěje i přídavek kostní moučky do substrátu.

Myrtu je vhodné tvarovat. Mladé sazeničky zaštípneme, starší upravujeme při přesazování řezem, po kterém myrta dobře obráží. Jelikož pečlivým řezem a zaštipováním lze snadno docílit husté koruny, jsou myrty vhodné i pro tvorbu bonsají.

Od poloviny května můžeme rostliny letnit. A to na plném slunci nebo v polostínu a při dobré zálivce a vhodném hnojení. Myrta dobře snáší chladno, a tak ji můžeme dlouho letnit, Až do podzimu. Stačí, když ji uklidíme dovnitř před příchodem mrazíků.

Jestliže máme úspěch při pěstování, jistě bude zajímavé si rostlinu namnožit z vlastních řízků. Ty nejlépe koření od června do srpna, a to velmi úspěšně i ve vodě. Řízky je možné vsadit do květináčů se zeminou a přiklopit je sklenicí. Vytvoří se tak velmi vhodné mikroklima pro jejich zakořenění a růst.

Pokud budeme rostlinu rosit na noc anebo ji pěstovat ve velmi chladném prostředí, je možné, že se na ní rozšíří houbové choroby. Naopak, pokud bude myrta v suchém prostředí, v mělkých hliněných miskách, mohou rostlinu napadnout molice. Ty můžeme úspěšně ničit za použití žlutých lepových desek.

Myrtu lze také využít v kuchyni, zvláště pak její listy, které se přidávají v poslední fázi pečení ke grilovanému vepřovému nebo jehněčímu masu.

10