Majorana hortensis je žádaná pro svou výraznou chuť a vůni, ale i pro své účinky – posiluje žaludek, podporuje trávení a působí proti nadýmání. Jako koření se používá čerstvá i sušená a lze říci, že česká kuchyně je touto bylinkou doslova provoněná, možná i proto, že se nejvíce používá do těžko stravitelných jídel. Nelze ji opomenout u žádné zabijačky, používá se do jelítek, jitrnic, klobás a k dalším masům, jako jsou kachní či husí pečeně a jehněčí. Nelze si bez ní představit bramboráky či bramborovou polévku. Ochucují se jí polévky, luštěniny, zelné a houbové pokrmy, ale i zelenina a saláty.
Majoránka zahradní, Majorana hortensis, - letnička pěstuje se na zahradě i v nádobách na balkoně. Nesnáší mráz, tudíž se musí každým rokem vysévat znova. Vyžaduje teplejší slunné polohy, ideálně chráněné před větrem. Má ráda kypré, hlinitopísčité a hlinité, výživné půdy s dostatkem humusu. Nesnáší přímé hnojení. Majoránku ale pěstujeme nejlépe z předpěstovaných sazenic z březnových výsevů. Předpěstovanou sadbu vysazujeme ven až v druhé polovině května, 2 až 3 rostliny do hnízda ve sponu 25 x 15 cm. Majoránka je choulostivá na pozdní jarní mrazíky. Můžeme ji pěstovat také z přímého výsevu v dubnu až květnu na dokonale připravený záhon, protože semena majoránky jsou velice drobná. Semena vyséváme jen velmi mělce, zasypeme zeminou a půdu udržujeme stále dostatečně vlhkou. Počáteční růst je pomalý a klade vyšší nároky na péči. Ze začátku dbáme na pravidelnou a přiměřenou zálivku, aby rostlinky nezaschly, než pořádně zakořenili. Sbírá se nať před rozkvětem, většinou od srpna do září. Nať seřízneme zhruba v polovině výšky, druhá a případně třetí sklizeň nastane vždy přibližně za 4 až 5 týdnů. Čerstvé mladé lístky k okamžité spotřebě trháme během celého vegetačního období. Pro uchování na zimu je nejlepší zmrazení.
Majorana hortensis je žádaná pro svou výraznou chuť a vůni, ale i pro své účinky – posiluje žaludek, podporuje trávení a působí proti nadýmání. Jako koření se používá čerstvá i sušená a lze říci, že česká kuchyně je touto bylinkou doslova provoněná, možná i proto, že se nejvíce používá do těžko stravitelných jídel. Nelze ji opomenout u žádné zabijačky, používá se do jelítek, jitrnic, klobás a k dalším masům, jako jsou kachní či husí pečeně a jehněčí. Nelze si bez ní představit bramboráky či bramborovou polévku. Ochucují se jí polévky, luštěniny, zelné a houbové pokrmy, ale i zelenina a saláty.