PODROBNÝ POPIS PĚSTOVÁNÍ KOTVIČNÍKU

Od roku 1991 jsem profesionální zahradník, který od roku 2002 ve velkém pěstuje kotvičník zemní.
Podrobně Vám zde popíšu pěstování kotvičníku od jeho výsevu.
Je to souhrn mých zkušeností, které jsem o něm za více jak dvacetiletou dobu pěstování získal.
Každoročně ve sklenících a pouze květináčích na policích pěstujeme přes deset tisíc rostlin kotvičníku. Proto s ním máme obrovské zkušeností. A proto se můžeme o postupu při jeho pěstování podělit i s Vámi.

Množství

Kotvičník je jednoletá rostlina, která se množí, tedy pěstuje výhradně ze semen. Na rostlině vyroste velké množství plodů a jsou v různém stádiu zralosti. Pro množení se sbírají výhradně ty nejvyzrálejší plody, které jsou tmavé a dřevité. Každý plod je složený z pěti hvězdicovitě rozložených bradavičnatých plůdků bizardního tvaru se dvěma ostny. Uprostřed plůdku je 1 mm velké, kulaté, hnědé semeno, ke kterému se ale bez nástrojů nedostaneme. Slupka je dřevitá, mimořádně tvrdá. Ale až k semenu v plůdku se nebudeme dobývat, takže nás to ani nemusí trápit.
Je to jako rozloupnout vlašský ořech a pak si myslet, jak nám z toho vyloupnutého něco vyroste. Nevyroste. Musí se dát do země celý. Můžeme mít a tedy i musíme sázet celý plod. Nebo můžeme mít plod rozpolcený na jednotlivé plůdky, které jsou nepoškozené. My takovým jednotlivým plůdkům říkáme - "drhnuté osivo". Když máme celé plody, tak ty už se plůdky nemusí rozlamovat. Sejeme celý hvězdicovitý bradavičnatý plůdek, tedy všech pět plůdků v celku, v jednom plodě. Plod se v zemi rozloží na jednotlivé plůdky.
Někteří uvádí, že se semena máčí.
Já nic takového nikdy nedělal. Proto nemohu takový postup nijak hodnotit. Ani podpořit, ani odmítnout. Mě semena klíčí dobře, proto není důvod klíčení něčím vylepšovat. Plody jsou ve vlhkém substrátu, takže mají možnost „přírodně“ nabobtnat a zaklíčit.
Daleko větší vliv na klíčení než namáčení plůdků má teplota při klíčení.
Vysoká teplota urychlí proces klíčení i mnoho dní.
Na výsev semen do truhlíku postačí nejpoužívanější, ale samozřejmě ještě nepoužitý, tedy absolutně čistý „zahradnický substrát“, který je nejběžnější. Může se do substrátu přimíchat písek, aby tak snadno nedošlo k zamokření, ale to my neděláme. Typickým prostředím kotvičníku jsou písečnaté sušší stepi, savany a polopouště, proto přimíchaný písek určitě vadit nebude. My vyséváme kotvičník pouze a jen do zahradnického substrátu. Nic nepřimícháváme, protože v něm klíčí velmi dobře.

Výsev plodů do truhlíků je lepší provádět raději později jak dříve.
Únorové či dokonce lednové výsevy jsou špatně. Vzcházející semenáčky potřebují určitou délku světelného dne, kterou není možné v zimních měsících přirozeně zajistit. Den je příliš krátký. To znamená, že v takovém období můžeme vypěstovat pouze slabé, vytahující se rostlinky, které jen živoří a ze kterých, pokud vůbec zázračně přežijí, nikdy nebudou dobré rostliny. Nejvhodnější doba výsevu plůdků do truhlíku je od poloviny března do konce května. Jsou možné i pozdější, letní výsevy, ale tam už užitek z rostliny bude menší.
My většinu rostlin kotvičníku používáme na nať. Rostliny se po sklizni seříznou a ony znovu obrazí a je další sklizeň. Ale to už není tak bohatá úroda. Od roku 2005 rostliny kotvičníku po sklizni zlikvidujeme a nasadíme připravené nové rostliny, které jsou velké, zelené, takže ihned krásně pokračují v růstu. Proto děláme výsevy až do konce července. A v září už většinou máme pěkné rostliny. Ale i když je máme ve skleníku, na podzim už úspěch záleží na klimatických podmínkách, teplotách, slunečním svitu. Tyto pozdější výsevy je možné dělat pouze pro skleníky, nikdy ne pro volnou přírodu.
A ti, co chtějí z prvních plodů na kotvičníku si honem vypěstovat další rostliny, tak ty je nevypěstují. My to v zahradnictví v začátcích zkoušeli několikrát. A nikdy nic. Čerstvá semínka mají nulovou klíčivost.

Výsevu plůdků či plodů kotvičníku do truhlíků se provádí na široko, aby se vzájemně nedotýkaly. Jen mírně se zakryjí zahradnickým substrátem. Je potřeba, aby používaný substrát byl už vlhký, nikdy ne přesušený. Protože po výsevu se ihned mírně zaleje, či jen zamlží. Vlhký substrát vodu výborně přijme, zatím co pro suchý substrátu je příjmem vody problematický. Po výsevu se hned mírně zaleje. V první zálivce doporučuji přípravek proti bakteriálním půdním chorobám, nejběžnější je Previcur. A pak už se jen opatrně zalévá, nejlépe mlží, substrát musí být neustále vlhký. Ne mokrý. Musí se dobře a často větrat, a to u únorových výsevů také není možné. Větráme proto, aby vlhký substrát zůstal bez plísní, bakterií a všech možných půdních chorob. Plísně nejsou jen tehdy, když je vidíme, nepůsobí jen na povrchu substrátu. Plísně jsou hlavně uvnitř substrátu, takže je nevidíme. A bakterie a viry také nevidíme. Proto se výsevy zalévají Previcurem.

Semena všech přírodních rostlin a tedy i kotvičníku vzcházejí nepravidelně.
To znamená, že i při naprosto stejných podmínkách, v jednom truhlíku nám semínka klíčí různě. Je to přirozená obrana přírody, aby v případě teplotního šoku, třeba nečekaného mrazíku, druh z přírody nevymizel, kdyby všechna semena vyklíčila naráz. První semena klíčí při teplotě 20 °C asi za 10 dní. Další různě později. O dny, týdny, měsíce. A některá dokonce až v dalším roce a možná i později. Vypěstování rostlin kotvičníku z plodů a plůdků se zdá jednoduché. Ale musíme udržovat týdny a měsíce truhlík s výsevem vlhký, ale přitom bez plísní, bakterií a dalších půdních chorob. Bez účinného, tedy časného a řádného větrání na okenním parapetu v bytě to prostě není jen tak. Ne že by to pěstitel neuměl, ale prostě nemá na to potřebné podmínky.
Ale když se provede výsev plůdků až od poloviny března, možnost větrání se násobně zlepší.
Pokud máme truhlík na slunci, je to na údržbu náročnější, neboť substrát více vysychá. Ale zase jej slunce více prohřívá, takže je možné mít první klíčící rostliny už po čtyřech dnech.

My máme truhlíky umístěny ve skleníku v policích přímo pod plastem, pod „makrolonem“, takže na výsevy přímo svítí sluko. Takže jsou tam teploty i +40 °C. Plast ale zaručuje velmi vysokou vlhkost vzduchu v prostoru, proto ani velmi vysoké teploty nevadí. Je to prostředí jako v pralese. Také obrovská teplota, ale zároveň i vysoká vlhkost. Proto se v něm ani při +40°C nic netrápí, nepálí, neskomírá. Ale naopak. Všechny rostliny úžasně krásně rostou. To je obrovská přednost plastu.
Skleník, to je naopak suché prostředí. Proto už při jen +30 °C v něm slunce pálí rostliny o sto šest. Proto se sklo vápnilo, různě stínilo, zakrývalo a stejně to nikdy nebylo ideální. Někde +40°C kotvičníku nevadí a jinde +30°C je pro kotvičník problém.  

Co s čerstvě kotvičníkem osetým truhlíkem?
Obecně se o všech výsevech do truhlíku uvádí.
Substrát se nasype do truhlíku, urovná a mírně udusá. Na něj se vysejí semínka. Pak se mírně zasypou a znovu se mírně udusá. Pak se výsev mírně zaleje, truhlík se přikryje skleněnou tabulkou nebo alespoň průhlednou fólií. To je proto, aby se v prostoru udržovala vysoká vlhkost, aby substrát nevysychal, a tedy nemohlo dojít k zaschnutí semen. Vyhovuje i vyšší teplota. Až se po pár dnech pod sklem objeví první klíčky, kryt se musí odstranit, protože rodící se semenáček musí mít pro zdárný vývoj co nejvíce světla. A nemůže rychle narůstat, proto se teplota sníží na 15–20°C.
Toto se o výsevech semen kopíruje ať vysejeme, co vysejeme.

Tento obecný a na všechna semena použitelný postup se hodí pro semena vyšlechtěných rostlin.
U takových semen je všechno předem dané. Takže přesně víme, že když u výsevu semen třeba zelenin postupujeme tímto způsobem, tak nám u konkrétního druhu semena vyklíčí tabulkově třeba za 7–10 dní. Žádné semínko nevyklíčí dříve a žádné nevyklíčí později. A dokonce si můžeme u konkrétního druhu zeleniny přesně zjistit za kolik dnů od výsevu semena bude sklizeň. Ta semena jsou mořená, dostaly chemickou ochranu proti chorobám, různé aktivátory klíčení, startovací dávku hnojiva ... Semena jsou vyšlechtěna na to, aby doba klíčení byla co nejkratší, jednotná, takže se ani nestačí v truhlíku znehodnotit substrát chorobami. To se to pěstuje s takto naprogramovanými a upravenými semeny.
A tak při pěstování takových semen zahradník nabývá přesvědčení, jak je to jednoduché, snadné, jak to umí, má perfektní podmínky, zkušenosti … Jak byl vždycky úspěšný.

Semena přírodních rostlin a tedy i kotvičníku jsou jiná.

Klíčí delší dobu, klíčí nevyrovnaně, semena těchto nejsou nijak chemicky ošetřena. V přírodě neklíčí okamžitě, ale musí přečkat u nás období zimy, proto se mohou vysévat už na podzim. Proto je lepší, když semínka projdou stratifikací, tedy obdobím chladu. A mnohdy potřebují ke klíčení světlo. Proto vypěstovat rostliny ze semen přírodních rostlin není jen tak. Potřebuje to skutečné znalosti a skutečné zkušenosti a mít truhlík v pořádku a bez chorob týdny a někdy i měsíce. A to už není pro každého. Pokud nejsou podmínky, nechce se nám dlouho o truhlík stara, či jsme proces zanedbali, prostě se klíčení nevydaří, bývá to v naprosté většině zaviněno pěstitelem.

I my léta a prakticky pořád a ve velkém vyséváme semena přírodních rostlin.
Vytváříme pro truhlíky perfektní prostředí, a máme je trvale pod kontrolou, protože jsme u nich pořád. Takže můžeme kdykoliv zakročit. Jsme zahradnictví. Takže víme, jak klíčení probíhá.
A také každoročně vyséváme velké množství semen zelenin, květin ... Proto známe rozdíly v pěstování jednotlivých druhů. A víme, že se k jednotlivým druhům musí postupovat různě a připravovat jim různé podmínky.  

Jak u nás v zahradnictví nakličujeme semena kotvičníku?
Truhlíku s výsevem dopřejeme počáteční teplotu od 30 do 33°C. V takové teplotě už za 4 dny začnou první semínka klíčit a začínají se na svět dostávat semenáčky. Teplota se po těch čtyřech dnech srazí na 20 °C a taková už zůstane. Ta vysoká teplota ohromně uspíší klíčení. Čtyři dni je tak krátká doba že nemá smysl semena máčet. 
Podobně nakličujeme semínka už jen paprik. Při tak vysoké teplotě některé druhy začnou klíčit už za 4 dny. Takové truhlíky se přenesou do teplot kolem 20°C. Jiné odrůdy paprik klíčí o málo dnů později. Takovým pěstování velice ušetříme čas, výsevy paprik provádíme o 2 týdny později. Při tak krátkém klíčení se nestihne substrát znehodnotit, či být závadným. Kdybychom to tak nedělali, tak by klíčení paprik při 20°C trvalo nejméně 14 dní a to by bylo spojeno se všemi útrapami se substrátem v truhlíku.

Když semínko kotvičníku v truhlíku zaklíčilo, na svět se tlačí semenáček, přichází největší úskalí. Choroba padání klíčících rostlin, na kterou je klíčící kotvičník při pěstování v truhlíku náchylný. Jde tomu velice snadno a na věky předejít. Okem nepostřehnutelně, těsně nad substrátem se semenáčku oslabuje stonek. Nejprve řídne, světlá, stále slábne až dojde ke zborcení rostliny. Semenáček padne jako pokácený strom. Jde to velice rychle, dnes je porost vizuálně v pořádku a už zítra může být několik rostlin padlých. A do dvou dnů může být všechno zničeno.
Někdy mi přišlo - rostlinka sice vyklíčila, trošku vyrostla ale hned zhynula. Určitě byla špatná semínka, proto já za nic nemohu, pošlete mi jiná už nezávadná.
Jednoznačně je to chyba pěstitele, určitě ne semen. Přitom tomu jde snadno a na vždy předcházet.

Jakmile se na semenáčku vytvoří plně rozvinuté dva děložní lístky, rostlinu okamžitě přepíchneme. To znamená, vezmeme kolík, semenáček vyrýpneme a přesadíme jinam. Takto se předejde problému s padáním klíčících rostlin. Prostě - přepichovat, přepichovat, přepichovat. Protože semínka klíčí nerovnoměrně, proto semenáčky přepichujeme vždy, jakmile se v truhlíku objeví.
Při výsevu na venkovní záhon tento problém neexistuje.

Venkovní výsevy plůdků kotvičníku jsou zcela bezproblémové. Semena se mohou vyset už na podzim, brzy zjara nebo až koncem dubna. Příroda se už postará, aby vyklíčila pro rostliny v ten správný čas. Padání klíčivých rostlin jsme venku nikdy nezaznamenali. Problém je pouze plevel, abychom na záhoně našli drobné semenáčky kotvičníku, který je jakoby přišpendlen k půdě po celou vegetační dobu. Takže nic vysokého, nic nevyčnívá.
Sazenice předpěstovaná v truhlíku a pak rostlá v květináči vypadá jinak, než sazenička vysetá na venkovním stanovišti. Sazenička z truhlíku je vyšší, vytáhlejší, světlejší a křehčí. A je neotužená.
Sazenička z plůdku vyrostlá na venkovním stanovišti je nízká rostlina, přišpendlena k zemině, je tmavě zelená, s krátkými lodyhami. Ale to je v pořádku. Předpěstovaná sazenice okurky v kelímku také vypadá jinak, než okurka vyrostlá ze semen na záhoně. Za krátký čas se rostliny na záhoně růstově i pohledově vyrovnají.

My pěstujeme rostliny kotvičníku pouze ve sklenících z plastu, v květináčích o průměru 13 cm a v policích. Na jednom metru čtverečním máme 35 květináčů. Rostliny nemají prostor aby polehly, takže jsou nuceny se vzájemně podpírat, dobývat se za světlem, tedy růst vzhůru. U nás je to i přes půl metru vysoko. Jedná se o rychle rostoucí rostliny, které u nás nestačí zestárnout, zdřevnatěním lodyh mohutnět a rychle přibývat na hustotě, tedy i váze.
My sklízíme jen mladé, dužnaté rostliny. Plastový skleník má výhodu, že je v něm podstatně tepleji, má stálou vysokou vlhkost, je tam bezvětří, a zálivku si řídíme přesně podle potřeby rostlin. Proto máme celý proces pod kontrolou a řídíme jej tak, jak je potřeba. Je to vykoupeno tím, že rostliny mohou být napadeny chorobami a škůdci. Mohou, ale nemusí. Záleží na období pěstování, hustotě porostu, vzdušnosti, vlhkosti. My sklízíme velmi mladé rostliny na nať kotvičníku, takže se napadení chorobami a škůdci předchází.
Ale je-li porost napaden a jestli se má kotvičník užívat, musí se vážit, jak si s těmi problémy poradit. Je možné rostliny na krátko ostříhat, ponechat na každé lodyze jedno kolínko a z něho může rostlina obrazit. Ale ne vždy to vyjde. Záleží na stavu poškození rostliny chorobami či škůdci, na síle seříznuté rostliny a na aktuálních podmínkách.

Pěstování kotvičníku na venkovním pozemku je bezproblémové a při příznivých podmínkách úspěšné. Prakticky nikdy nějaké choroby či škůdci. Ale jsou tu jiné problémy. To je letní nepřízeň počasí, studené léto, časté zataženo, deště, tedy dlouhodobě vysoká vlhkost, to dochází ke zničení porostu plísněmi. To se ale stane i okurkám, rajčatům, bramborám … K takovému zničení dojde vždycky. Ale až se blíží podzimní chlad a s ním se zvyšuje vlhkost.
A také při pěstováním kotvičníku na venkovním pozemku porost ohrožují přívalové deště, kroupy a někdy i zvířátka.

Ze začátku jsme rostliny kotvičníku pěstovaných na nať v létě seřízli, rostliny z kolének obrazili a rostly dál. Takže jsme je ve sklenících měli pře sezonu stejné rostliny. A občas jsme se s plísněmi a sviluškami a mšicemi setkali. Jenže druhá sklizeň byla podstatně menší. Od toho jsme v roce 2005 ustoupili. Po sklizni zelené natě z mladých rostlin jsme všechny květináče s rostlinami zlikvidovali Všechno se vyčistí a znovu se osadí novými rostlinami. Takže pokračujeme novými, „čistými“ rostlinami v „čistém“ substrátu. A proto se s chorobami a se škůdci prakticky nesetkáváme. Proto vyséváme plůdky kotvičníku ještě i začátkem července.

Nemáme přes dvacet let jen zkušeností s pěstováním kotvičníku, máme i přes dvacet let zkušeností s pěstiteli kotvičníku z našich plodů a plůdků.
Výjimečně to začne i takto:
"Jsem zkušený zahradník, všechno dělám správně a přesto mě nic nevyklíčílo"
Pokud by se všechno dělalo správně, není důvod mě kontaktovat. Pokud mě přesto někdo kontaktuje něco v pěstování či v podmínkách muselo být špatně. Na nezdaru se mohou podílet špatné postupy při pěstování, nevhodné stanoviště, klimatické podmínky, nevhodný či závadný substrát, špatná či nevhodná zálivka, hnojení či nehnojení, půdní choroby, škůdci a tak dále. A také různé kombinace toho všeho.
Není možné na tyto dotazy přesně odpovědět, pokud nemá být odpověď jen taková obecná, zákazníka odkopávající. Bez jakékoliv hodnoty pro něj.

Vzácně mě někteří přesvědčují, že po zakoupení si jednoho sáčku semen a z následného pěstování mají větší znalosti a zkušenosti než já. Prostě všechno umí, znají, dělají správně, a pokud něco nevyšlo, tak musela být špatná semena a je to tedy moje chyba. Jiný problém nevidí a nechtějí vidět. Vyžadují abych jim všechno věřil, oproti tomu mě nejsou schopni věřit vůbec nic.

Jim ani nejde o nějakou radu, vysvětlení. Oni vědí, co udělali špatně. Třeba že jim rostlinky vyklíčily, ale uhynuly.
Proto jim jde o to mi to, mi co nejvíce nandat, zašlapat mě, aby pak na základě toho všeho po mě požadovat zaslání nových semen tentokrát už nezávadných a zdarma.

A pokud jim je okamžitě a zdarma nepošlu, napíšu o mě všem na internet, jaký jste podvodník, jak posílám špatná, neklíčící semena ... už jen vyhrožování, vydírání, nátlak. 

V době internetové, propojených sítí, platforem, internetových skupin kde se všechno dobré i nedobré a i křivé  šíří rychlostí blesku, nejde posílat semínka zdarma. Ihned by se po internetu šířilo –
„Kupte si semínka v Zahradnictví JIKL. A později jim pošlete email, trochu jim nadejte a pak uveďte, že semínka byla špatná, že za to může prodejce a proto ať vám pošle semínka nová. Zadarmo. A pak se pochlubte, jak to dopadlo“. Proto to nejde.

Zkuste jít do hypermarketu s tím, že jste si zde před měsícem koupili semínka, nic vám nevyklíčilo a proto chcete zdarma nová semínka. To nikdy nikdo neudělal a neudělá, aby ho za to neodvezli do blázince.
Ovšem na internetu ... pouze a ničím nedoložené tvrzení zákazníka, nic neuznání prodejci a hned zastrašovat, vyhrožovat, vydírat …. to někteří zkouší. A když vyhovíte, jste v pasti.

A co si o tom myslím já?
Vypil jsem litrovku rumu. Rum jsem pil normálně, jako vždycky, tak to přece znám a umím. Ale nyní mi z něho bylo blbě. To znamená, že rum musel být závadný. Proto mi jako náhradu dejte novou litrovku rumu, ale už nezávadnou a zadarmo. Jinak o tom, jaký jste podvodník, že prodáváte zboží, ze kterého je lidem špatně, napíšu na internetu všem. I do vašeho hodnocení.

Neprodáváme jen semínka kotvičníku, takže nikdo na nich nemusí být závislý.
Prodáváme i rostliny kotvičníku, a vždycky jsme jich měli dost po celou vegetační dobu. Proto každý může mít rostlin na pěstování, kolik si jen bude přát. Ty co neprodám ty použiji na pěstování na nať. Proto mám sazeniček nadbytek.
Kdyby nechtěl sazeničky, třeba že to má daleko a zaslání v balíku se bojí a přesto chce čerpat sílu z kotvičníku, tak prodáváme i usušenou, jemně mletou nať z kotvičníku zemního.
Proto kotvičník zemní v několika podobách může od nás mít úplně každý. A to ještě u všech tří možností platí množstevní výhoda 5+1 ihned a pro každého.

Snad jsem Vám jako od roku 1991 profesionální zahradník, který od roku 2002 pěstuje kotvičník zemní ve velkém dobře popsal pěstování kotvičníku zemního od výsevu. Je to souhrn mých zkušeností, které jsem o něm získal za více jak dvacetiletou dobu profesionálního pěstování. Každoročně v plastových sklenících a jen v květináčích pěstujeme přes deset tisíc rostlin. Proto s kotvičníkem máme obrovské množství zkušeností.
A proto se o postupu při jeho pěstování podělit i s Vámi.

--------------------------------------

JAK UŽÍVAT KOTVIČNÍK ZEMNÍ A PRODUKTY Z NĚHO?
CO NÁM TVRDÍ PRODEJCI? 

O živých rostlinách kotvičníku, které mají zahrádkáři na zahrádkách, o jejich užívání se neuvádí prakticky nic.
Jako by to neexistovalo.
Přitom už z mladých rostlin se užívají, jedí se přímo za zelena.
Nebo se několik čerstvých, zelených větviček zaleje vařící vodou a hned se pije. Proti tomu nemůže nikdo nic říci, a proto k tomu ani prodejci produktů z kotvičníku nic nemají.

Ale jsou tu produkty z kotvičníku a za ně už prodejci bojují.
Vadí jim domácí připravovaná usušená nať kotvičníku. Kam by přišly, kdyby si každý nať připravoval sám? Takže ji musí prezentovat za špatnou, neúčinnou, jen aby ji zatratili a proti tomu ihned vyzdvihli a nabídli ty svoje produkty. Proto argumentují tím, že se z usušené natě využije jen velmi málo ze síly kotvičníku. A že se při přípravě čaje vařící vodou důležité prvky v nati zničí. Proč to netvrdit? Produkty, co prodávají, jako třeba prášky, ampule, tinktury, výtažky ... ty se nevaří a spotřebují se přece celé. Odsud  vycházejí jen aby  podpořili ty svoje produkty.     
Že se z celé usušené nati z kotvičníku, která vypadá jako seno, při vaření na čaj využije jen malá část látek, víme od prvopočátku. Proto je ji potřeba alespoň 6 gramů, lépe, když je to více.
Proto my usušenou nať kotvičníku jemně meleme. A ta jemně mletá nať z kotvičníku uvolní důležitých látek nepoměrně více. Někteří zákazníci naší nať užívají na přímo, bez jakékoliv tepelné úpravy. Různými způsoby. Jednu rovnou kávovou lžičku mleté nati denně. To je asi jeden gram. Takto se ale konzumují třeba prášky z kotvičníku, kapsle, pilulky, jen je to slisované. Tak proč by ta naše mletá nať měla být horší? Není. Je dokonce tak výborná, že mám už léta stálé zájemce o ni.
Proto na naší jemně mletou nať z kotvičníku pseudoargumenty prodejců produktů z kotvičníku, neplatí.

NYNÍ SE MY, ZAHRADNICTVÍ JIKL,
ZAMYSLÍME NAD TĚMI PRODÁVANÝMI “ÚŽASNÝMI PRODUKTY“ Z KOTVIČNÍKU:
Nevíme, odkud je kotvičník v produktech, které se tu prodávají. Kde a jak se pěstoval, jaké je kvality, jak a kde se zpracoval.
O rostlinách ze kterých je prodávaný produkt, neví nikdo nic. Ani o zpracování rostliny. Ani o tom, kolik ho ve skutečně v prodávaném produktu je. Nevíme o tom všem vůbec nic.

O našem kotvičníku se ví úplně všechno. Pěstování je transparentní. Kde kdo si u nás pěstování kotvičníku zkontrolovat.
Prezentujeme, že na nať používáme pouze naše a mladé rostliny které jsou prakticky v bio kvalitě.

KAPSLE, PILULKY …
měl by to být lisovaný čistý kotvičník. Měl být, ale kdo ví, kolik ho tam skutečně je a odkud a jaké kvality. U některých kapslí se uvádí, že jedna kapsle má cca 600 mg. U jiných cca 500 mg.
My od prvopočátku doporučujeme 1 rovnou kávovou lžičku, což je asi tak 1 gram. A na den. A proto jedno naše balení natě, 100 gramů je na více jak 100 dní. Proto naše nať je lepší a mnohdy i levnější, jak všechny ty pilulky, kapsle a léky na 100 dní a u nás prodávané. K tomu patří i dokladovatelná, či kontrolovaná kvalita pěstovaných rostlin. 

VÝTAŽKY, TINKTURY …
Utrhne se z rostliny několik větviček, vloží se do láhve slivovice, potravinářského lihu nebo alespoň do kvalitní vodky, zavře se, občas protřepe a za nějaký čas je hotovo.
Kolik potřebných látek z několik větviček kotvičníku toho alkohol asi tak může získat?
Je pravděpodobné, že se do výluhu přidají látky, které jsou pro člověka prospěšné, a které ale v přírodní podobě obsahuje i kotvičník. Přidají se nějaké látky na libido, nějaké na potenci, nějaké proti cukrovce … a už je na světě namíchaný koktejl kdo ví kde, kdo ví jak, a kdo ví z čeho. Na takový mišmaš se ale musí uvést, že je to z kotvičníku.
Protože, kotvičník – to už je značka. To je značka, záruka pro zlepšování sexuálního života, potence, zvýšení libida, regulace cukru v krvi …
Já jsem o úžasných vlastnostech a síle kotvičníku věděl hned od začátku, už více jak před dvaceti léty. Že s takovými účinky bude kotvičník naše nosná rostlina. Stejně tak, jak to později pochopili i prodejci. Že když se na prakticky na jakýkoliv produkt, mišmaš napíše, že je vyroben z toho úžasného kotvičníku, tak že se to bude prodávat samo, protože kotvičník je úžasná značka.
PLODY …
Ne zahrádkáři, to prodejci udělali z užívání plodů zlatý hřeb, za to nejlepší z kotvičníku.
Zahrádkáři znají plody kotvičníku. Zahrádkáři vědí, že je to asi 90% dřevité hmoty, 90% neoddělitelného obalu malinkého semínka. A proč by v dřevitém obalu semínka měly být prospěšné látky? Je to jako obal, skořápka u vlašského ořechu. Využívá se ta skořápka nějak? Jsou v ní zdraví prospěšné látky, jako jsou v ořechu? Nejsou. A nejsou ani v dřevitém obalu kotvičníku.
Prodejci uvádějí, že plod kotvičníku, je to nejlepší z kotvičníku. A takto se zákazník oblbne, až začne dychtit po tom nejlepším z kotvičníku, po jeho plodech. Proto je dle propagace prodejců plod kotvičníku to nejlepší, to nejhodnotnější. Přitom je to z 90% dřevitý, tedy hodnotově bezcenný obal semínka, je to jen jeho silná dřevitá skořápka.
Plody kotvičníku je možné využít.
Ale jen ty mladé, zelené, měkké, než se začnou přerůstat v dřevitou hmotu, v obal. Proto starší plody kotvičníku nelze využít ku prospěchu těla.
A proto – kdo ví, co za mišmaš, habaďuru se prodává pod názvem plody kotvičníku. Kdo ví, kde se to připravuje, jak, z čeho. Kolik je plodů kotvičníku v jednom balení? Neví se o tom vůbec nic. Ale z plodů kotvičníku to být nemůže. 
My na nať používáme pouze mladé rostliny které jsou jen s mladými, bylinnými, měkkými, pořád ještě zelenými plody. Takové plody naše nať obsahuje. Ty dřevité, ty s nulovou hodnotou pro zdraví, ty v naší nati nejsou.


Za Zahradnictí JIKL - Jiří Klušák

podzim, 2024

95