Cichorium intybus výrazně posiluje a regeneruje žlučník a játra. Přispívá k normální funkci střevního traktu a normální činnosti srdce a cév. Pomáhá udržovat hladinu glukózy, hladinu cukru v krvi. Podporuje správnou funkci střevního traktu. Pro svou mírnou hořkost je snášena i lidmi s citlivějším žaludkem. Posiluje a harmonizuje slinivku. Podporuje trávení i střevní peristaltiku. Prospívá krevnímu oběhu a srdci. Povzbuzuje chuť k jídlu, působí mírně projímavě, močopudně a žlučopudně, má vliv na látkovou výměnu, užívá se při žlučových kaméncích, zánětech močových cest, při ledvinových kaméncích, při nechutenství, zácpě. Udržuje zdravé kosti a klouby. Čerstvá šťáva z kořene vmasírovaná do pokožky hlavy podporuje růst vlasů.
Čekanka obecná, Cichorium intybus, je vytrvalá, přezimuje je to až jeden metr vysoká bylina s tuhým stonkem. Kvete od července do října, její květy jsou obvykle jasně modré, mohou se ale objevit odchylky ve zbarvení. Roste v okolí cest, polí, luk, lesů a strání. Nejlepší dobou pro sběr květů je slunečné dopoledne, kdy je květ plně rozvitý. Čekanka byla spolu s cukrovou řepou a žitem užívána jako ingredience pro výrobu míchané kávy, Melty. Pražením kořen ztrácí svou hořkost, dostává sytě hnědou barvu a příjemnou vůni a vzniká bezkofeinová náhražka kávy, cikorka. Cikorka je i dnes vyhledávanou zdraví prospěšnou alternativou kávy. Pražená čekanka je také hojně využívána pivovarníky pro vylepšení chuti jejich piva. Z čekankového kořene se vyrábí sirup, který se používá jako zdravější alternativa cukru. Čekankový sirup má polotekutou podobu a je přirozeně sladký. Lze ho používat nejen do nápojů, ale rovněž do pokrmů teplé i studené kuchyně. Kořeny sbírané na začátku či na konci vegetačního období se po očištění nařeže na kousky dlouhé přibližně 15 cm, dále se uloží na stinné, suché a dobře větrané místo, kde se suší při teplotě do 50 °C.
Čekanka má blahodárný vliv na látkovou výměnu, posiluje žaludek a trávicí procesy. Podporuje chuť k jídlu, trávení, činnost žlučníku, jater, ledvin, močového ústrojí, srdeční funkci a má protizánětlivé působení. Zahřátý výluh z kořene ulevuje při depresích. Obklady upokojí bolavé klouby, aplikují se při ekzémech, akné a dalších kožních onemocněních, ale také k projasnění pokožky i proti vráskám (odvar z natě a kořene) a čerstvá šťáva z kořene se masíruje do vlasů při jejich padání. Květy mají význam při léčbě neduhů očí – bolestech a zánětech. Čekanka se vnitřně nejčastěji užívá ve formě nálevu a bývá součástí bylinných směsí připravovaných proti únavě nebo při jaterních a žlučníkových potížích. Tinktura z čekanky zevně pomáhá při zánětlivých procesech kůže, podobně může posloužit rozklepaný list. Čekanka je výborná nektarodárná a pylodárná bylina. Její nektar je namodralý. Rostlina včelám poskytuje značné množství pylu, který včely rouskují do světle šedých rousek. Druhový med čekanky je velmi vzácný. Je světle žlutý, s příjemnou chutí a vůní připomínající slunečnicový med. Obvykle však bývá med z čekanky součástí letních smíšených medů.
Venkovní výsev je nejvhodnější po 20. dubnu při 10°C. Denní teplota by neměla jít pod tuto mezní hranici. Mezera mezi jednotlivými semeny je cca 6-8 cm, hloubka 5-10 mm. Je možný i výsev do truhlíků, který se může provádět už od března. Semínka rozsypeme na povrch substrátu, prsty lehce zašolicháme, mírně utlačíme, zalejeme a za asi 5-10 dní semínka zaklíčí.