Košík0(0)
Cortina F1
34 Kč
Kráska
23 Kč
KAROTKA, raná
popis výrobce semen, SEMO:
Výnosná, poloraná karotka pro letní až podzimní pěstování. Je vhodná na přímý konzum i průmyslové zpracování, pro rané sklizně do svazků, z pozdních výsevů je použitelná i ke skladování. Vytváří dlouhé, tenké, válcovité, tupě zakončené kořeny s dobrým vnitřním vybarvením a úzkou dřeňovou částí. Odrůda je odolná k praskání kořenů a antokyanovému zbarvení hlavy.
Každé semeno mrkve obsahuje kumaríny, chemikálie, které brání v klíčení plevelů. Rostlina si tím zajišťuje životní prostor pro růst a vývoj. Takže záhon nevyžaduje tolik odplevelování jako záhonky sousední. Furokumariny jsou ale jedním z důvodů pomalejšího vzcházení. V procesu klíčení se odbourávají a tím umožní vyklíčení semene. Jejich odbourávání je ale postupné a vyžaduje určitý čas, proto mrkev nevyklíčí okamžitě ani v případě, že se na jaře vyseje za optimálních vlhkostních podmínek do dostatečně vyhřáté půdy.
Mrkev dlouho klíčí a v době klíčení je citlivá na přísušky a škraloup na povrchu půdy.
Na těžších půdách jsou problémy s deformací kořenů. Příčinou je, že se meristém kořenové špičky poškodí, když se dostane na nepropustné podloží nebo do půdní vrstvy s nedostatkem kyslíku. Poškození růstového vrcholu vede k deformaci a rozvětvení kořenu.
Zde pomohou hrůbky, které si připravíme asi 20 dnů před výsevem, aby půda slehla.
Hrůbky si připravíte tak, jako byste „nakopčili“ brambory, jen mírně širší, cca 50-60 cm, s rovnou horní částí. Do takto připraveného hrůbku vysejte dvojřádek mrkve. Z hrůbků získáte výstavní, vyrovnané a nevětvící se kořeny. A budou se podstatně snadněji sklízet.
Kalibrované osivo označuje semena, která jsou vytříděná podle velikosti. Okolíky mrkve obsahují semínka menší, střední i větší. Semena různé velikosti různě rychle klíčí. Na sítech s různou velikostí ok se osivo rozseparuje na více partií, které se pak vyznačují vyrovnanou klíčivostí.
Priming seed, neboli předklíčené osivo takto se označují semena, u kterých jsou částečně vyplaveny inhibiční kumariny a nastartovány fyziologické procesy klíčení. Většinou jsou tato osiva po určitou dobu macerována ve speciálním osmotickém roztoku a pak vysušena. Výsledkem tohoto procesu je rychlé a jednotné klíčení. Pro zahrádkáře je nedostupné, protože potřebuje být vyseto co nejrychleji po předklíčení, nejpozději do 3 měsíců. Protože pak rychle ztrácí klíčivost.
TYPY MRKVÍ:
Parisian - má krátký kulatý kořen.
Chantenay - má kratší kořen kónického tvaru.
Kordula - má krátký, silný až řepovitý kořen připomínající klín, netrpí proto deformacemi.
Berlikum - má větší, mohutné kořeny, válcovité až mírně kónické, s tupým zakončením.
Flakee - má velmi dlouhé, kónicky zúžené kořeny s širokou plochou hlavou.
Nantes - nejpěstovanější – je to typická karotka.
Barevné mrkve se liší hlavně obsahem rostlinných pigmentů.
Většina těchto látek jsou antioxidanty, pomáhající kontrolovat a odstraňovat volné radikály z našeho organismu.
Žluté mrkve obsahují xantofyly, barviva blízké karotenoidům. Zlepšují funkci zraku – zpomalují degeneraci žluté skvrny v oku, snižují riziko některých forem rakovinného bujení.
Červené mrkve obsahují lycopen, barvivo přítomné v rajčatech nebo vodním melounu. Přispívá k prevenci srdečních chorob a některých nádorů, např. nádoru prostaty.
Fialové mrkve vděčí za svou barvu anthokyanům, silným antioxidantům, lapačům volných radikálů v krvi. Brání zanášení cév a tím pomáhají v prevenci infarktu.
Bílé mrkve jsou na barviva nejchudší. Jsou ale zajímavé, sladké a chutné.
PĚSTOVÁNÍ MRKVÍ:
Vyséváme na zrytý, odplevelený záhon, je dobré do půdy přidat trochu písku. Vhodné je přisypat dřevěný popel, který je dezinfekčním prostředkem a zároveň i hnojivem. A odradí i mnohé škůdce. Pokud je zájem kvalitu zeminy ještě zvýšit, přimíchá se i několik lopat zahradnického substrátu.
Nejsou vhodné příliš mokré půdy, v nich mrkev nevytváří jeden silný kořen, ale větví se.
Nejlepší čas k výsevu mrkve je období od března až do poloviny července, a to přímo na záhon. Postupným vyséváním se zabezpečí přísun čerstvé mrkve po delší dobu.
Jednotlivé řádky mají být od sebe vzdálené 30 až 40 centimetrů. Semínka se vysévají asi 1 cm hluboko. Výsev mrkve bývá hustý, proto se musí rostlinky poctivě vyjednotit. Odstraňují se ty menší, ponechávají se ty nejsilnější. Mezi jednotlivými rostlinami by měla být vzdálenost nejprve 4 až 7 cm. Po druhém, konečném vyjednocení je mezera asi 10 cm. Vždy záleží na odrůdě mrkve. Když budete mrkve jednotit, dělejte to vždy za chladných večerů a vyjednocené rostliny nenechávejte ležet na záhoně.
V období klíčení potřebuje mrkev pravidelnou a dostatečnou zálivku. Vzrostlé rostliny už zalévejte jen střídmě, vyhnete se tak riziku nebezpečných chorob.
Protože se některé plodiny a rostliny podporují ve správném vývinu, není od věci je vysadit vedle sebe. Mrkvi prospívají saláty, rajčata, ředkvičky, rozmarýn, kmín, šalvěj, aksamitník, koriandr a heřmánek. Některé z nich se řadí mezi tzv. značkovací plodiny, které rostou rychleji než mrkev a označují mrkvové řádky.
Všechny rané odrůdy mrkve jsou určené k přímé konzumaci, ty pozdnější se výborně hodí ke skladování.
Kromě obávané hniloby jsou velkým nebezpečím pro pěstitele mrkve také škůdci. Největším postrachem jsou pochmurnatka mrkvová a drátovec. Škůdce odradí i šikovně vysázené rostliny, které je odpuzují. Perfektně funguje levandule, pažitka a pórek. Česnek je účinný proti plísním a ochrání mrkev i před pochmurnatkou.
Pro ochranu je výborné záhony pokrýt ochrannou fólií.
16 další produkty v této kategorii:
