Košík0(0)
Livie F1
37 Kč
Všechna semena hadovek jsou partenokarpické.
To znamená, že nepotřebují opylení, proto se mohou vysévat a tedy i pěstovat po celý rok. Jen potřebují vysoké teploty. Hlavně noční, protože v noci nasazují plody. Proto se pěstují od konce jara a v létě, kdy jsou noční teploty v pohodě.
Klíčová je tedy noční teplota k vůli nasazování plodů, a ta je nad +15°C. V noci.
Při poklesu nočních teplot pod tuto hranici, rostlina omezuje nasazování plodů.
Při poklesu noční teploty pod +10°C, přestane nasazovat plody úplně. Ale rostlinu to nepoškodí, roste, ale neplodí.
Čím více okurek se sklidí, tím více jich rostlina vyprodukuje. Sklízí se brzy ráno, když je chladno. Plody se z rostliny odříznou pomocí zahradnických nůžek nebo ostrého nože.
PARTENOKARPIE
je vývoj plodu bez oplození, je spojována především s hadovkami.
Výhodou partenokarpických nakládaček je ranost a rychlý nástup do plodnosti. Proto v okurkově špatných letech přinesou partenokarpické nakládačky vyšší úrodu než odrůdy klasické.
Klasické okurkové odrůdy potřebují k vývoji plodu přenesení pylu ze samčího květu na samičí a oplození samičího vajíčka. Když k tomuto procesu nedojde, neopylené květy se dále nevyvíjejí, zaschnou nebo uhnijí. Stačí například několikadenní prudký pokles teplot, včeličky nelétají, a neoplodní se žádná.
U partenokarpických odrůd se plody vyvíjejí i bez opylení. U takových plodů se nevyvíjí semena, mají nanejvýš zakrnělé zárodky. Partenokarpie je schopnost rostliny nasadit plody bez jejich opylení.
Opylení – to je přenos pylu z prašníků na bliznu.
Oplození – to je splynutí pylové láčky s vajíčkem v semeníku a vznik základu semínka.
Partenokarpie má jeden negativní průvodní jev.
V případě náhodného opylení partenokarpické odrůdy dochází k tvorbě deformovaných – hruškovitých a prohnutých plodů. V části plodu, kde se vyvíjí semena, dochází k rychlejšímu vývoji pletiv a následkem jsou známé deformace. Moderní odrůdy partenokarpických nakládaček mají už výraznou odolnost k tvorbě deformovaných plodů.
Okurky hadovky se většinou upevňují na provázek a vedou se k růstu vzhůru. Nebo se mohou vést po sítích.
VERTIKO SYSTÉM
je vybudování dokonalé opěrné konstrukce se sítí, s oky pro nakladačky či salátovky. Základem úspěšného pěstování okurek na sítích je jejich vyštipování. Odstraňujte všechny postranní výhony a malé plůdky vyrůstající z paždí listů až do výšky 50 cm. I když se tímto opatřením oddálí první sklizeň, je nezbytné pro zdárný vývoj v následném období. Rostliny musí nejprve pořádně zakořenit a nesmí se oslabovat tvorbou plodů a postranních výhonů. Dalším krokem je důsledné navádění rostlin. Od začátku navádějte do jednotlivých ok sítě hlavní vrchol okurky a od 50 cm výšky rostlin i postranní výhony. Co nejrychleji zaplňte síť a vyveďte rostliny až k hornímu drátu, kde je nechejte růst volně zpět dolů. Růstový vrchol můžete nahoře zaštípnout, postranní výhony nechte růst volně dolů. Okurka nemá ovíjivou lodyhu a úponky nezajistí dostatečné samovolné uchycení k síti, proto je navádění do ok sítě nezbytné, dokud nedosáhnou rostliny vrcholu sítě.
CHOROBY OKUREK:
Mladé rostliny je potřeba chránit před slimáky.
Plísně – projevují se bílým až šedým práškovitým povlakem na listech, který se postupně rozšiřuje na celou rostlinu. Plísně však mohou způsobovat i hnědnutí či černání listů, záleží na konkrétním druhu.
Erwinia tracheiphila – jedná se o bakterii způsobující hnití a žloutnutí listů, vadnutí a úhyn celé rostliny.
Mozaika okurková – jedná se o virové onemocnění, které se projevuje deformacemi listů, žlutými skvrnami a výskytem velmi malých, či dokonce žádných plodů.
Antraknóza – tato houbová choroba způsobuje tmavé skvrny na listech, stoncích a plodech.
Žloutnutí okurek – žloutnutí listů i plodů může způsobovat přelévání rostlin, ale také nedostatek živin nebo světla, případně výskyt škůdců. Nejčastěji savého hmyzu jako jsou mšice.
16 další produkty v této kategorii:
