VITALPAPRIKA F1 - podnož

PAPRIKY – PODROBNÝ NÁVOD NA ROUBOVÁNÍ

Výsev semen paprik je totožný, jako u všech paprik. Semena podnože i roubu sejeme ve stejný den.
Podnož je spodní, zakořenělá část rostliny.
Roub je horní, naroubovaná část rostliny.

Osivo na podnož - sejeme přímo do květináče o průměr alespoň 10 cm, ve kterém sadbu dopěstujeme až do konce.
Jakmile mají stonky podnože i odrůdy, roubu, cca 2 mm v průměru, je správný čas na roubování.
Nejprve seřízneme stonek podnože vodorovně pod děložními listy.
Následně zbytek stonku seřízneme již šikmým řezem, ideálně 4 až 5 mm dlouhým.
Na seříznutý stonek podnože nasuneme pootevřený silikonový klips.
Podnož je tímto připravena.
Roub vodorovně uřízneme nad děložními lístky.

Osivo na roub - můžeme vysít do truhlíku nebo výsevní misky.
Řidší výsev semen 5×5 cm od sebe dopomůže ke kompaktním a silným rostlinám.
Doporučuje se kvalitní výsevní substrát, protože je stejně důležitý jako kvalitní osivo.
Osivo sejeme 0,5 cm hluboko, zalijeme a pro klíčení pokud možno trvale udržujeme teplotu 25 až 28 °C.
Důležitá je vyrovnanost jednotlivých rostlin, abychom mohli rostliny naroubovat najednou.

Při klíčení většiny osiv není důležité světlo, proto výsevy neumisťujte na okenní parapet.
Noční teploty jsou i u moderních rámů oken výrazně nižší než ty v místnosti. Semena tak často následkem teplotního šoku klíčí buď velmi pomalu, nebo vůbec. Často mají energii na vyklíčení v takových podmínkách jen ta nesilnější semena. Pro výsevy teplomilných rostlin se využívá nejteplejší místnost, kde teplota v průběhu dne a noci nekolísá.
Světlo začíná být důležité, jakmile se začnou objevovat děložní lístky rostlin.

Jakmile mají stonky podnože i roubu cca 2 mm v průměru, je správný čas na roubování.
Většinou to bývá asi 4 týdny od vyklíčení.
Důležité je, aby klips měl podobnou velikost jako je tloušťka stonku.
Aby nehrozilo, že bude z místa roubování sjíždět, nebo jej naopak bude omezovat v růstu.
Neroubujte při přímém slunečním záření. Rostliny se vystavují stresu a přichází o potřebnou vláhu.
Samotný průběh roubování by měl být rychlý, aby místa řezu nezaschla.
Nůž vydesinfikujeme namočením do alkoholu, pokud nemáme přímo líh. Pak jej osušíme.

PODNOŽ - stonek seřízneme vodorovným řezem těsně pod děložními lístky tak, aby nemohla obrůstat.
Následně zbylý stonek podnože seřízneme o kousek níž šikmým řezem, 4 až 5 mm dlouhým. Horní část rostliny již nebudeme potřebovat. Na zbytek stonku podnože nasadíme pootevřený silikonový klips, a to do poloviny jeho výšky. Podnož je tímto připravena.

ROUB - seřízneme vodorovným řezem těsně nad děložními listy. Spodní část rostliny již nebudeme potřebovat.
Stonek roubu seřízneme šikmým řezem 4 až 5 mm dlouhým.
Je důležité udržet stejný úhel jako u podnože, aby k sobě stonky následně dobře padly.
Na roubu ponecháme jen 1 pravý list, abychom snížily ztráty vody, dokud se roubované části nespojí.
Listy odstraňujeme odspoda. Z roubu opatrně odstraníme většinu listů, abychom omezili ztrátu vody.
Nesmí se poškodit růstový vrchol rostliny. Při roubování postupujeme rychle, aby rány nezaschly.
Takto připravený roub vsadíme do pootevřeného silikonového klipsu a roub jemně přitlačíme na stonek podnože.

Mezi stonky, mezi podnoží a roubem nesmí zůstat mezery.
Pokud se nepodařilo je seříznout pod stejným úhlem, seřízněte obě rostliny ještě pod větším úhlem.
Pootevřeme klips a roub opatrně nasuneme na podnož.
Klips umísťujeme kolmo na místo řezu tak, aby se roub nevyvracel.

Před každým dalším řezem doporučujeme nůž vydezinfikovat, abychom předešli případnému přenášení infekce.
Oba stonky k sobě musí přiléhat bez mezer.
Klips otočíme kolmo na řez, aby se roub nevyvracel.

Naroubované rostliny ihned přemístíme do připraveného „skleníku“ s vysokou vzdušnou vlhkostí, kde zůstanou po dobu cca 7 dnů. Ideální je box z čirého plastu nebo dostatečně velká nádoba přikrytá průhledným mikrotenovým sáčkem. 10 dní udržujeme vysokou vzdušnou vlhkost a dostatek světla.
Je běžné, že rostliny budou 2 až 3 dny po roubování povadlé.
S rostlinami se pracuje opatrně, aby se místa roubování nepohnula.
Po dobu 7 dnů zajistíme co možná nejvíce světla, ale zároveň chráníme skleník před přímým slunečním zářením.
První týden můžeme využít přisvětlování lampou.

U paprik je velmi významná role dostatku světla pro spojení roubovaných částí.
Optimální teplota ve fázi srůstání je 22 až 24 °C.
Pravidelně kontrolujeme vývoj rostlin a udržujeme vysokou vlhkost prostředí.
Rostliny se při dodržení těchto podmínek rychle zotaví.
Oproti neroubovaným rostlinám nabere papriková sadba ztrátu v růstu.
Tu ale po výsadbě rychle dožene díky silnějšímu kořenovému systému.

Rostliny jsou připraveny přibližně za 4 až 5 týdnů od roubování.
Po vyjmutí ze skleníku můžeme již s rostlinami pracovat jako s běžnou sadbou.

Roubovací klipsy odstraníme po dokonalém srůstu roubovaného spoje, jakmile začne pravý list roubovance narůstat.
Pokud by klips stonek omezoval v růstu již dříve, raději jej odstraníme.
Před výsadbou na venkovní záhon alespoň 7 dní otužujeme a zvykáme na přímé sluneční záření. Jinak hrozí zastavení růstu rostlin z důvodu teplotního šoku nebo dokonce spálení listů přímým slunečním zářením.

Při samotné výsadbě na záhon je nutné, aby místo roubu zůstalo alespoň 2 cm nad povrchem půdy.
Sazenice tedy „neutopte“ příliš hluboko. Pokud je utopíme, roubování ztrácí smysl, protože dojde ke kontaktu půdy s roubem a může dojít k infekci výše zmíněnými patogeny.

PROČ ROUBOVAT – PAPRIKY?

Rostliny paprik, především častěji pěstovaných po sobě, jsou běžně poškozovány patogeny, které napadají kořeny a způsobují vadnutí či úhyn celých rostlin.
Nejčastější to jsou houby Fusarium spp., Phytopthora capsicii v omezené míře Verticilium spp. které způsobují destrukci kořenů nebo kořenových krčků. A houba Sclerotinia sclerotiorum, pro kterou je typická tvorba bílých vatovitých chomáčků hustého mycelia na kterékoliv nadzemní části rostliny.

Ochranou je roubování paprik na odolné podnože, které mají podstatně vyvinutější a odolnější kořenový systém. Silné kořeny podnože jsou schopny proniknout hlouběji do půdy, kde snadněji nacházejí vodu a živiny. Roubované papriky tak rostou bujně a jsou vitálnější. Oproti neroubovaným paprikám i rychleji po výsadbě plodí. Roubované rostliny lépe snáší nevyrovnanou závlahu i chladnější podmínky.

Díky tomu se prodlouží doba vegetace paprik ve skleníku a dosáhne se tak vyšších výnosů. Roubované papriky je možné pěstovat ve sklenících, volné půdě i v nádobách. Největší význam však má jejich využití právě ve sklenících a nádobách. 

Vitalpaprika F1 je jediná uznaná odrůda papriky vyšlechtěné jako podnožová.
Podnožová odrůda pro roubování paprik je mezidruhový kříženec rodů Capsicum annuum L. a Capsicum chinense Jacq. Podnož má mohutný kořenový systém a je vysoce tolerantní k fytoftorové hnilobě papriky (Phytopthora capsicii) a PMMV (Pepper mild mottle virus).