Košík0(0)
Rapid F1
46 Kč
Sláva F1
23 Kč
JARNÍ, přímý konzum
výsev: únor do skleníku, truhlíku
duben, přímo na záhon
hmotnost hlávky až 1,2 kg
vegetační doba je 110 - 114 dní
popis výrobce semen, SEMO:
Raný hybrid určený pro jarní kulturu z předpěstované sadby pro sklizeň v červnu a pro celoroční pěstování z přímého výsevu. Hlávky jsou kulovité, zcela uzavřené, středně husté, odolné vůči praskání, o hmotnosti 0,9 – 1,2 kg. Velikost hlávek je vyrovnaná, mají dobrou odolnost proti vadnutí. Hybrid je odolný proti nízkým teplotám a velmi odolný proti předčasnému vybíhání do květu. Vegetační doba je 110 – 114 dnů od výsevu, 80 – 85 dnů od výsadby. Ze 100 m² lze sklidit 550 – 650 kg zelí. Do sklizňové zralosti dorůstá vyrovnaně.
Hlávkové zelí je blízce příbuzné kapustě, od které se liší strukturou listů, které má zelí hladké.
Zelí pekingské a zelí čínské jsou samostatnými druhy, nejedná se o odrůdy hlávkového zelí.
Letní odrůdy zelí se vyznačují spíše volnějšími hlávkami, zimní odrůdy mají hlávky pevnější.
Rané a letní odrůdy zelí jsou určené k přímé konzumaci. Nejsou určeny ke skladování.
Polopozdní odrůdy zelí jsou vhodné ke krouhání, nakládání i zavařování.
Pozdní kultivary jsou vhodné k uskladnění celých hlávek.
Výsevy a následná výsadba se odvíjí od zvolené odrůdy.
Rané a letní odrůdy pěstujeme ze sadby předpěstované ve skleníku.
Pozdní a polopozdní zelí můžeme vysévat přímo do záhonu.
Sazenice jarních odrůd si předpěstujeme již od února, na záhon je vysázíme koncem března.
Optimální spon pro výsadbu ranných odrůd je 50x30 centimetrů. V případě letních odrůd, které mají zpravidla větší hlávky, vysazujeme do sponu 50x50 centimetrů. Polopozdní a pozdní druhy se vyznačují ještě většími hlávkami, a tak je pro ně optimální umístění ve sponu 60x60 centimetrů.
Vysazovat můžeme buďto sazenice, nebo vyséváme semena v daném sponu přímo do země.
CHOROBY A ŠKŮDCI
Asi jedinou chorobou zelí je alternáriová skvrnitost košťálovin. Choroba napadá mladé listy a způsobuje hnědočervené až černé skvrny, které postupně splývají.
Mšice zelná napadá zelí ve všech vrstvách. Při napadení malých rostlin zelí rychle uvadá, opožďuje se jeho růst, až mohou být rostliny zcela zlikvidovány.
Bělásek zelný je motýl, který jako dospělec na zelí neparazituje, ale samička dokáže naklást až 100 vajíček na jednu rostlinu – rubu listů, ze kterých se vylíhnou housenky, které ožírají listy.
Dřepčíci okusují listy rostlin. Škodí jak dospělci, tak larvy, a jsou aktivní dokonce i v zimě, když nejsou velké mrazy.
VYUŽITÍ ZELÍ
Užívá se do polévek, k dušeným pokrmům, do rolád, závinů, jako restovaná zelenina, ale i na saláty a zdravé zeleninové svačinky v syrovém stavu. Červené zelí se tradičně podává k pokrmům z tmavého masa, jako je zvěřina, husa nebo kachna.
K bílému hlávkovému zelí i ke kysanému zelí se tradičně přidává kmín, který omezuje nadýmavé účinky této košťálové zeleniny. Zelí se může vařit v páře, dusit i jíst syrové.
KYSANÉ ZELÍ
Na 1 kg zelí je potřeba asi 2 dkg soli, špetka kmínu, 2 dkg cibule, půl jablka, 1 dkg cukru. Povrchové listy se odlomí, hlávky rozpůlí a odstraní se košťály. Zelí se nakrouhá na jemné nudličky. Osolí, okmínuje, přidá se jemně nakrájená cibule a jemně nastrouhané jablko. Důkladně se promíchá a plní se do čistých vymytých kameninových hrnců. Ponechá se volný vršek nádoby, zelí se zatěžká prkénkem a těžkým kamenem. Nechá se v chladu, ale ne v mrazu. Takto vydrží po celou zimu. Jen je potřeba občas prkénko i kámen omýt.
16 další produkty v této kategorii:
