LEDOVÝ, hlávkový výsev: únor a březen skleník, truhlík březen až květen a červenec na záhon vegetační doba je 75 - 85 dní od výsadby hmotnost hlávky 300 - 400 g
popis výrobce semen, SEMO: Velmi raný ledový salát tvořící menší, ale velmi pevné kompaktní hlávky s malými manžetovými listy. Lze jej proto pěstovat i při sponu 25 × 25 cm a je určen pro zahrádkáře, kteří ocení jeho vynikající chuť a extrémní odolnost proti vybíhání. Jakmile se začnou tvořit hlávky, doporučuje se jeho méně časté, ale vydatné ranní zalévání, abychom předešli jejich vnitřnímu zahnívání. Okrajové listy jsou výrazně zelené, hustě vroubkované.
Jsou to ty saláty, které se prodávají v hypermarketech zabalené v mikrotenu, protože jejich hlávky jsou veliké, velice tvrdé a oproti jiným salátům mohou být skladovány poměrně dlouhou dobu, až dva týdny, a přitom stále zůstávají křupavý. Hlávka ledového salátu váží až 1 kilogram a může mít i přes 20 centimetrů široký. Listy jsou naskládány hustě na sobě a takto je hlávka pevně uzavřena. Listy jsou světle až tmavě zelené, uvnitř jsou světle žluté až bílé. Jednotlivé listy mají pevnou strukturu a výraznou žilnatinu.
Pro zahrádkáře se uvádí, že jsou určeny k přímým výsevům. Ale zahradníci z nich dělají balíčkovanou sadbu, protože se dobře prodává. Takže si je může připravit z výsevů do truhlíků, každý. Je popisován jako salát polní. Semínka ledového salátu se vysévají v březnu, v dubnu a v květnu, a pak ještě v červenci. Ať jsou to semínka či už sazenice, vždy na venkovní záhon.
Předpěstovaná sadba salátu ledového. Semínka se vysévají do malých truhlíků či mělkých misek, na tácky a podobně. Oblíbené jsou plastové miniaturní skleníčky, což jsou vlastně misky s poklopem, který pomáhá udržet žádoucí mikroklima. Jsou takové velikostí, aby se mohly pohodlně umístit na okenní parapet. Na výsev je nejlepší použít zahradnický substrát. Povrch zeminy se před výsevem utuží. Před výsevem je možné semínka na několik hodin namočit do vlažné vody. Pak se osuší aby se nelepila. U semen salátu urychlování klíčení namáčením nemá až takový význam, protože chceme-li aby klíčila dříve, tak je dříve vysejeme. Semena se rovnoměrně rozhodí po celé ploše a jemně zasypou. Někteří praktikují výsev do řádků od sebe vzdálených 5 cm. Doporučená hloubka výsevu je od 0,5 do 1 cm. My semena salátu nezasypáváme, jen je tak trochu na povrchu prsty zašolícháme, aby k nim mělo přístup světlo. Semena salátu klíčí podle teploty. Maximální klíčivosti dosahuji při teplotě 22 až 25°C. To klíčí z 99 % už během pouhých dvou dnů. Při teplotě nad tuto hranici jejich klíčivost prudce klesá. 25 °C je teplota pouze pro klíčení, nikoliv pro růst. Pro růst je potřeba podstatně nižší teplota, nejlépe 15°C. Neměla by klesnout pod 8°C. To je ideál. Semena salátu vyklíčí a semenáček a rostlina pak roste i při teplotě nad +3°C. Jen na to potřebují podstatně více času.
Při teplotě nad 5 °C vyklíčí semena salátů za dva týdny. Při teplotě 10 °C vyklíčí semena salátu za týden. Při teplotě 25 °C vyklíčí semena salátu za dva dny. Při teplotách nad 25 °C se výrazně snižuje klíčivost semen salátu.
Výsevy se zalévají co nejopatrněji, nejlépe rozprašovačem, mlžením. Důležitá je i vysoká vlhkost v době klíčení. Pokud nevyséváme do pěstebního mikroskleníčku s průhledným poklopem, je vhodné výsev přikrýt sklem, průhlednou fólii nebo mikroténový sáček. Důležitá je propustnost světla, která je klíčová při vzcházení semínek. Jakmile se objeví první semenáčky, kryt se odstraní a podstatně se sníží teplota. Ideální je 15°C. Vyšší teploty a nedostatek světla vedou k vytahování sazenic. Pokud se výsev nezakryje, pak je nutná zvýšená pozornost, protože povrch substrátu osychá a proto se povrch musí častěji rosit. Když semínka vzejdou a rostlinám narostou dva pravé listy, je vhodná doba sazenice pikýrovat. To znamená křehké, klíčící semenáčky opatrně přesadit, přepíchat do rašelinového kontejneru, sadbovačů nebo kelímků, ve kterých vytvoří pevný kořenový bal. V nich sazeničky dopěstujeme. Rostliny s kořenovým balem při přesazení na konečné stanoviště nepřerušují růst. Při výsadbě nesmí přijít srdíčko pod úroveň okolní půdy. Hluboko vysazené sazenice mohou zhynout, nebo špatně tvoří hlávku. Ale to platí u přepichovaných sazenic, které se používají už jen minimálně. Hlavně se používá balíčkovaná sadba, u kterých mají sazenice pevný kořenový bal, hlubším vysazování netrpí.